Zpravodajství
31.5.2018 - Porážka pracujících. Před 65 lety zchudli kvůli měnové reformě
Zdroj: Pražský deník
Ročník a číslo: 125
Strana: 8
Autor: Šimon Sedlařík
PRAHA – Naše měna je pevná, měnová reforma nebude. Těmito slovy údajně promlouval do duší občanů prezident Antonín Zápotocký pouze den předtím, než se většině z nich převrátil život naruby. O několik hodin později, tedy 30. května 1953, zasáhla Československo reforma, která lidem sebrala nejen naději na lepší zítřky, ale především úspory, které schraňovali celý život.
Ztracený projev
Reformu ohlásil v rozhlase tehdejší předseda vlády Viliam Široký. Reforma začíná platit již k prvnímu červnu, prohlásil. Šokovaní lidé tedy měli pouze neděli, kdy navíc většina obchodníků své krámky ani neotevírala, aby dosavadní úspory utratili za co největší množství zboží a pokud možno se zabezpečili alespoň na nějaký čas. Úkol to byl téměř nemožný, tlačenice ve městech se počítaly na tisíce. Cílem reformy bylo mimo jiné odstranit jakékoli kapitalistické jednotky a "vyspravit" ekonomicky zdevastované hospodářství. Stát reformu označoval za "vítězství pracujícího lidu nad třídními nepřáteli". Pravda však byla taková, že nové bankovky byly občanům i firmám směněny velice nevýhodně.
Likvidační kurz
Částky do 300 korun se směňovaly za nové v poměru 5:1, u vyšších sum se kurz postupně zhoršoval až k poměru 50:1. Vůbec se nevyplácely akcie či pojištění, a to jak zdravotní, tak i sociální. Pokud někdo odevzdal například stokorunu, úředník mu vysázel dvě nové koruny. Peníze, které měli majitelé uloženy na vkladních knížkách, pak znamenaly tisícovku za 5000 starých, dva tisíce za 20 000 a za 50 tisíc člověk kvůli ještě horšímu kurzu dostal také jen 2000. Směněno bylo celkem zhruba celkem 49 miliard, občanům se pak navrátila pouze necelá miliarda a půl. Hned první den vypuklo množství stávek a protestů, nejhorší pak v Plzni, kde komunisté museli zasáhnout i s vojskem. Nespokojení lidé napadli i radnici, přičemž z oken údajně vyhazovali veškeré předměty, které souvisely s Gottwaldem či Stalinem. Zatčeno bylo několik stovek osob, další desítky pak následovaly i v Praze, Ostravě či Bohumíně. Po protestech bylo zatčeno přes 500 lidí, z nichž pak výrazné množství putovalo do pracovních táborů, anebo bylo vystěhováno do pohraničí.