25.6.2018 - Fórum MF DNES Česko-polské vztahy ve městě na hranici

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO - Těšínské Slezsko je oblastí, kde se více než kde jinde v zemi prolínají česko-polské vztahy. Na jaké jsou úrovni a jak je vnímají osobnosti, které se v Českém Těšíně účastnily debatního panelu? Vít Slováček: Zmínil jsem část projektů z nedávné historie, je to tedy hlavně to využití hraniční řeky jako spojujícího elementu, čili uchopení problému tak, aby se z něj stal spojující element. Prvotní projekt, který vše startoval, se jmenoval Zahrada dvou břehů a ukázal potenciál celé oblasti. Šlo o přenesení dobrých praktik z oné francouzsko-německé hranice. Na to byly navázány jednotlivé investiční projekty. V dnešní době realizujeme možná jeden z posledních velkých projektů, které využívají nábřeží. Jmenuje se Open air muzeum. Není to holá investice, která jen buduje městský mobiliář, cyklotrasy, zrevitalizování celého nábřeží. Chceme v rámci toho také na obou stranách ukázat, že hraniční řeka Olše není pouze hraniční řekou, která byla kdysi hranicí, ale že je dnes také biotopem, zajímavou oblastí s různými živočichy a rostlinami, ukazuje i historii.

U jiných česko-polských projektů se ukázalo, že město bylo možná tím startérem pro česko-polskou spolupráci. Dnes je obrovské množství neziskových organizací, školských zařízení, které si hledají partnera na druhé straně hranice. Díky podpoře v rámci velkých dotačních titulů jsou schopné tvořit a vymýšlet česko-polskou spolupráci. Máme za sebou projekt, který analyzoval zajímavý historický moment, a to fenomén těšínské tramvaje. Je snaha vytvořit další projekt, který by jej byl schopný uchopit jako turistickou zajímavost. Taková zajímavost by přitáhla turisty do celé oblasti. Spolupráce je podporována také tím, že na území Českého Těšína sídlí česká část euroregionu Těšínské Slezsko. U nás se taková spolupráce stala automatickým každodenním způsobem života, díky blízkosti hranic si nedovedu představit, že by tady spolupracoval někdo cizí. Naše vnímání spolupráce je jiné než u měst, kde jsou hranice dál od sebe.

Jedním z projektů z minulého měsíce je společné značení jízdních kol, má sloužit i k vytvoření společné databáze kol. Probíhalo to přímo tady na mostě. Projekty se setkávají s podporou občanů, ale i organizací, které, troufám si říct, baví česko-polská spolupráce, protože je to posouvá někam dál.

Stanislav Folwarczny: Ještě jeden projekt na česko-polské hranici, který je zajímavý – Těšínský Fortuna běh. Běží se ve dvou státech přes dva mosty. Účastní se ho asi 2,5 tisíce běžců a v dalších mládežnických kategoriích taky. Zúčastnilo by se jich mnohem víc, ale kapacitně víc běžců na trati nemůžeme pojmout. Rekord trati na 10 km je pod třicet minut, kdo běhá, ví, co to znamená. Běh má tedy i sportovně vysokou úroveň.

Vít Slováček: Příkladem česko-polské spolupráce je, že díky výstavbě Sportovní lávky a zájmu o běhání v celém světě vznikla česko-polská skupina zájemců o běh, kteří běhají každou sobotu. Vazby vznikají automaticky. Baví nás nějaký segment? Tak to děláme spolu a nerozlišujeme, že někdo je z jedné a někdo z druhé strany hranice. Lidé hledají kontakty i sami mezi sebou.
Gabriela Hřebačková: Spolupráce probíhá nejen na úrovni samospráv. Příspěvkové organizace navazují na česko-polské projekty, ať už třeba Centrum sociálních služeb, které spolupracuje s Domem Spokojnej Starości, Kulturní a společenské středisko s Domem Narodowym.

Česko-polská spolupráce je ale něco mnohem více než jen tyto projekty, festivaly jako Kino na hranici atd. Je to právě o tom každodenním životě, každodenním bytí spolu. Toto soužití v rámci jednoho města nejlépe odráží asi třeba to, že když jde člověk do našeho divadla, potkává se s přáteli z polské části, když my jdeme do Czieszyna, potkáváme své kolegy z české strany. Když se pak setkáme, ať už na polské, nebo české straně, je to velmi komické, Poláci říkají, my tam tak rádi jezdíme, do Českého Těšína, tam jsou lidé, kteří mají smysl pro humor, je tam skvělá gastronomie, skvělé cyklotrasy, a zase obráceně, když my navštěvujeme Polsko, tak říkáme, my zase rádi chodíme k vám. To je největší devíza příhraničního města. A v neposlední řadě se ty dva jazyky tváří jako jeden. Bez ohledu na to, jestli jsme menšina, jakým jazykem mluvíme, vždy si porozumíme.

Helena Legowicz: Spolupráce a projekty daly místním skupinám možnost navázání kontaktů s Těšínským Slezskem. Kultura je podobná a veškeré projekty, které byly oboustranné, obohatily život našich místních skupin. Mohu zmínit místní skupinu PZKO v Karviné-Fryštátě, která spolupracovala nejen v kulturní oblasti, ale dovedla si najít i cestu ke zvelebení svého domu PZKO. Stejně tak hlavní výbor PZKO mohl přes kulturu sáhnout na prostředky k renovaci synagogy. Spolupracovali jsme s Vyšší školou byznysu. Obohacen byl nejen kulturní život, ale i ekonomické zázemí.

Vladimír Janus: Od roku 2005 funguje spolupráce mezi zdravotnickými zařízeními na obou stranách Těšína, konkrétně je to dohoda o koordinaci poskytování zdravotní péče a spolupráce se záchrannou službou na polské straně. Nadace AGEL pořádá Těšínskou osmičku, je to běh mezi Třincem a Českým Těšínem, letos bude 23. 9. a výtěžek z ní půjde na Slezskou diakonii v Českém Těšíně.

Vít Slováček: Město vznikalo jako jakési správní a kulturní centrum, od počátku to také bylo město škol s obrovskou spádovou oblastí, která má dodnes spádovost od Hrčavy až po Bohumín. A neopomenutelnou institucí je také Muzeum Těšínska, které není pouze muzeem pro vlastní město, ale zahrnuje aktivity po celé česko-polské hranici.

Obnovovaný je Archeopark v Chotěbuzi, který ukazuje historii zdejšího osídlení. Rozvojové aktivity, které jsou ve spolupráci s krajem, tam patří výstavba nového Integrovaného výjezdového centra. Ve městě je to také výstavba nového autobusového stanoviště. Český Těšín je historicky dopravním uzlem železnice jako takové. Návaznost autobusové dopravy na železnici je dnes význačná, takže autobusový terminál potřebujeme dokončit. A pro sport stojíme před výstavbou sportovní haly.