ČR - V Česku je celkem 6,5 tisíce obcí a téměř tři stovky z nich řídí starostové, kteří jsou ve funkci dvacet a více let. Shodují se, že podmínky pro řízení radnic jsou stále horší. Složitý zákon o zadávání veřejných zakázek, nařízení GDPR, majetková přiznání a neustávající příliv povinností z centra.

Listopadová revoluce znamenala sice mimo jiné přeměnu centrálně řízených místních národních výborů na radnice vedené voleným zastupitelstvem, které mají obce rozvíjet, v praxi je to však stále těžší. "Samospráva přestala být samosprávou, už nemáme prostor o sobě rozhodovat," stěžuje si starosta šumavské Modravy Antonín Schubert (nezávislý, ve funkci od roku 1994), jenž si v komunální politice od 90. let nevzpomene na jedinou pozitivní změnu. Jeho obec má ještě tu smůlu, že leží na území národního parku Šumava. "U nás vládne národní park, máme ještě mnohem méně pravomocí než obce ve vnitrozemí," tvrdí Schubert.

Na ubývající vliv obecních samospráv si stěžuje nejen teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS, primátor od roku 1994), ale i jeho kolega z Bohumína Petr Vícha (ČSSD, primátor od roku 1994) nebo starosta Kravař Vít Vomáčka (SNK). "Ztratil jsem iluze, stát dnes řídí vše a samosprávě ukrajuje prostor," říká komunální politik, který na radnici působí už od roku 1991. "Ubylo nadšení a entuziasmu, lidé mají větší očekávání a jsou kritičtější," zhodnotil své čtvrtstoletí na radnici Miroslav Vlasák (ODS a NK), starosta Žacléře od roku 1994.

Likvidační GDPR

Poslední kapku trpělivosti starostů vyčerpává ochrana osobních údajů, legendární GDPR. "Místo aby stát a Úřad na ochranu osobních údajů jednoduše lidem a obcím vysvětlily, jak s osobními daty zacházet, ředitelka pouze uklidňuje, že se nic neděje, jenže za porušení hrozí likvidační pokuty," rozčiluje se teplický primátor. Ochrana osobních dat bohužel není jedinou komplikací, s níž se obce musejí vyrovnat. Starostové si stěžují na zákon o zadávání veřejných zakázek, který je neskutečně složitý. "Já nejsem proti protikorupčním zákonům, ale ať jsou jednodušší a nepřidělávají práci," řekl TÝDNU starosta Kravař Vomáčka. Podle něho by stačilo, aby zastupitelstvo postupovalo s péčí řádného hospodáře a nemělo tolik povinností. "Nevím, jak na městě něco ukrást, jsem možná hloupý, vždyť každou korunu musím vysvětlit a jsem pod dohledem veřejnosti," dodává.

S tím souvisí i strach z kriminalizace. "Pokud nemáte právníka, jste jednou nohou v kriminále, záleží na pregnantní formulaci, doslova na každém slovíčku v usnesení," popisuje současný stav Schubert z Modravy. "Působit jako starosta nebo zastupitel dnes vyžaduje občanskou statečnost," doplňuje ho starosta kravařský.

Politici: neschopná banda

Vedle toho jsou primátoři a starostové zahlceni nekonečnou administrativou, které navzdory slibům neubývá, nýbrž naopak přibývá. Ani hnutí Starostové a nezávislí, působící ve vrcholové politice, nedokázalo trend změnit. "GDPR, zákon o veřejných zakázkách, ochrana osobních údajů… Proti všemu jsem v parlamentu protestoval a hlasoval, ale marně. Jakmile zvednete kritický hlas proti nějakému zákonu s protikorupční tematikou, okamžitě vás ukřičí aktivisté z organizací, jako je Rekonstrukce státu," vysvětluje PetrVícha, který je zároveň senátorem. "Kandiduji naposledy, jsem otrávený, politici jsou neschopná banda,která se vůbec nevyzná v tom, o čem rozhoduje," sdělil TÝDNU Schubert. "I tak si myslím, že na radnici je stále jistý prostor se realizovat oproti velkým soukromým firmám nebo státním institucím," vysvětluje Vomáčka, proč v Kravařích opět kandiduje. Vidí však problém v tom, že se do politiky nechce novým, a především mladým lidem. "Nestojí jim za to, nechat se vysvlékat do naha a kritizovat, když za to nic nemají," dodává. "Přibyly povinnosti, administrativa, ale dá se to zvládnout, když se chce. Není to nic nepřekonatelného," je optimistický Miroslav Vlasák z Žacléře.