ČR - ANO a ODS slaví vítězství, ale jsou to oslavy s rezervou. V komunálních volbách vyhrálo hnutí ANO hned ve dvanácti ze čtrnácti krajských měst, posílilo v Brně, Ostravě i v Plzni. Také ve Zlíně vyhrálo komunální volby ANO a oplatilo tím Starostům čtyři roky starou porážku. Obě hnutí by mohla pokračovat v koaliční spolupráci, ale tentokrát nedají dohromady většinu a potřebují partnera. "Bylo by logické, abychom měli primátora. Ale ještě jsme se o tom nebavili," nastínil lídr ANO Roman Kaňovský.

Náladu v ANO značně zkalilo, že v Praze, kterou šéf Andrej Babiš označil za klíčovou, skončilo hnutí až páté. A v Senátu sice postoupilo do druhého kola voleb hned jedenáct kandidátů ANO, ale až na jednu výjimku všichni z druhého místa a pro další kolo vyhlídky většiny z nich moc optimistické nejsou. S větším optimismem může k druhému kolu senátních voleb vzhlížet druhá ODS, z jejichž deseti postupujících hned osm dokázalo napoprvé zvítězit.

Když se k tomu přidá výrazné posílení ODS ve velkých městech, mohl se v sobotu večer volebním štábem strany nést vítězný potlesk i euforické zvolání předsedy Petra Fialy: "Příští volby už vyhrajeme." ODS si připsala také cenné vítězství v Praze, kde naposledy triumfovala za dob Pavla Béma. Ale radost ODS kazí, že v hlavním městě zatím směřuje do opozice.
Co do počtu získaných mandátů, v obecních zastupitelstvech jsou nejúspěšnější Starostové a nezávislí a KDU-ČSL. Spokojenější mohou být Starostové. Kromě malých obcí si totiž připsali pár zářezů i ve větších městech: jejich kandidátka Hana Kordová Marvanová v Praze na preferenční hlasy přeskočila jedničku společné kandidátky s TOP 09 Jiřího Pospíšila a Martin Půta zase zvítězil v Liberci. Hlavně pražský výsledek Starostů s TOP 09 pak obě strany povzbudil v obnovování společného paktu i na celostátní úrovni.

Zato lidovci ve velkých městech stáli ve stínu ostatních a za velký počet zastupitelů vděčí hlavně tomu, že byli schopni díky početné členské základně postavit kandidátky v nejvíce obcích. Lidovci sice mají naději, že za týden vystřídají ČSSD v pozici nejsilnější strany v Senátu, ale od prvního kola senátních voleb čekala KDU-ČSL víc. Nijak přesvědčivý přitom nebyl výsledek stranického předsedy Pavla Bělobrádka, kterého čeká ve druhém kole voleb těžký souboj s někdejším policejním prezidentem, kandidátem ODS Martinem Červíčkem.

Bělobrádek už řekl, že výsledek v senátních volbách bude mít vliv na rozhodování, zda se příští rok pokusí znovu obhájit post předsedy KDU-ČSL. Případný neúspěch v Senátu by ho tak zrovna nepovzbudil. Tím spíš, když ze strany zaznívá, že to "nějakou změnu" chce. Políčkem pro Bělobrádka navíc může být, že drtivý úspěch a postup hned z prvního kola oslavil jeho vnitrostranický kritik Jiří Čunek.

Z komunálních voleb odcházejí spokojení Piráti. Zatímco před čtyřmi lety slavili zisk čtveřice zastupitelů v Praze a vítězství v Mariánských Lázních, teď mají zastupitelů v hlavním městě víc než trojnásobek a k tomu se prodrali do zastupitelstev mnoha dalších měst. První komunální volby má za sebou SPD, které potvrdilo pozici protestního hnutí oslovujícího část voličů hlavně na severu Čech a Moravy. Tedy v regionech, které byly ještě donedávna baštou ČSSD. Právě sociální demokraté naopak prožili další volební debakl, který už si vyžádal první oběť – poslanec Jaroslav Foldyna, který neuspěl v domovském Děčíně, oznámil, že se vzdá pozice místopředsedy strany. ČSSD se po volbách stahuje z radnic v Hradci Králové, Zlíně nebo v Ústí nad Labem, oslabila v Brně či v Ostravě.

Ale největším mementem pro ČSSD je výprask v Praze, kde se poprvé od roku 1990 nedostala do zastupitelstva a předstihly ji SPD i KSČM. A už se ozývají kritici. Hamáček pod palbou Plzeňská ČSSD opětovně zpochybňuje vstup strany do vlády. A platforma Zachraňme ČSSD, ve které se sdružují hlavně členové prozemanovského křídla strany, zase vstup do vlády kvituje, ale dává ke zvážení, zda by nestálo za to změnit stanovy. Tak aby na příštím sjezdu mohl na předsedu kandidovat třeba i zatím nestranický ministr zemědělství, který má blízko k Zemanovi, Miroslav Toman. Předseda ČSSD Jan Hamáček se sice snaží tvářit, že výsledek voleb teď moc neznamená, protože pro stranu budou klíčové až krajské volby v roce 2020, kdy se naplno ukáže, zda se ČSSD vyplatilo vládní angažmá. Tím však spolustraníky, kteří těžce skousávají, že přišli o vlivná místa v zastupitelstvech, neuklidní. Necelého půl roku před sjezdem, na kterém chce obhajovat post předsedy strany, je tak Hamáček zase v o něco obtížnější pozici. A za necelý týden může být ještě hůř, sociálním demokratům totiž vážně hrozí, že přijdou o pozici nejsilnější strany v Senátu.

Komunisté mizí z měst i Senátu Spokojeni nemohou být ani komunisté, podobně jako ČSSD se propadli v Praze, v ohrožení je i jejich jediné senátorské křeslo. Václav Homolka neobhájil post na Chomutovsku a do druhého kola voleb komunistům prošla jen Milada Halíková v Karviné. Ta je však v souboji s jedním z mála posledních úspěšných komunálních politiků ČSSD, dlouholetým starostou BohumínaPetremVíchou, outsiderkou. I předseda KSČM Vojtěch Filip se tak dostal pod tlak.

"Čestní muži a ženy by nepochybně odpovědnost vyvodili velmi rychle," pustil se do Filipa jeho dlouholetý stranický oponent, někdejší místopředseda KSČM, Josef Skála. Filip se však na rozdíl od Hamáčka může spolehnout na loajální stranické vedení. Kateřina Konečná nebo Stanislav Grospič, kteří v minulosti mnohdy vystupovali jako Filipova opozice, se po zvolení do komunistického vedení drží s výpady vůči Filipovi stranou. Mezi poraženými jsou také některá výrazná jména kandidující do Senátu, Jiří Paroubek v Ostravě nebo David Rath v Litoměřicích. Naopak postup hned z prvního kola vedle zmíněného Čunka slavil ještě v Praze 4 neúspěšný kandidát z prezidentské volby Jiří Drahoš.

Právě k němu směřují i kuloární spekulace, podle nichž by se Drahoš mohl stát dokonce novým předsedou Senátu. Hlavní podmínkou k tomu však je, aby se lidovci stali nejsilnější stranou v Senátu. Zatím nerozhodnutý Drahoš vstoupil do jejich klubu a jeho členové se zároveň spokojili s tím, že post přenechají nestraníkovi. Ostatně za lidovce už ve vedení Senátu sedí nestranička Miluše Horská, do pozice předsedy by to však podle některých chtělo větší jméno. "Pokud chceme ze Senátu vytvořit protiváhu vlády a Hradu, tak bychom měli být schopni nominovat osobnost typu Jiřího Drahoše," říká jeden z vlivných členů strany.