V Bohumíně se včera oficiálně otevřelo nové registrační místo pro dárce kostní dřeně. To se snaží nejen oslovit nové zájemce o dárcovství, ale i vyvrátit mýty, které kolem odběru vzácné tkáně kolují.

Bohumín – "Není to nic, co by se za záchranu života nedalo zvládnout." Takto jednoduše popisují vlastní odběr kostní dřeně dárci, kteří tuto vzácnou tkáň věnovali pacientům prostřednictvím Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD). S tím začal letos v lednu spolupracovat i známý bohumínský spolek Alma Mater, který včera ve svém sídle na Štefákterý nikově ulici oficiálně otevřel nové registrační místo pro potenciální dárce. Hlavním důvodem byla podle předsedkyně spolku Dagmar Knýblové snaha přispět k něčemu dobrému, a to nejen registrací nových zájemců, ale i vytrvalým vyvracením mýtů, které kolem odběru dřeně kolují.
 

Odběr kostní dřeně?...
"Registrace je velmi jednoduchá a rychlá. Skládá se z úvodního pohovoru, vyplnění krátkého zdravotního dotazníku a zcela bezbolestného odběr vzorku lidské DNA vatovou tyčinkou z úst," přibližuje registraci dárců předsedkyně Alma Mater. "Zájemce seznamujeme s celým průběhem budoucího odběru i s eventuálními riziky. Podmínkou pro dárcovství je věk v rozmezí 18 až 35 let, výborný zdravotní stav, váha vyšší než 50 kilogramů a především ochota pomoci nemocnému člověku," dodává Knýblová s tím, že k odběru kostní dřeně je možné využít dva způsoby – odběr z pánve nebo odběr krvetvorných buněk.

(NE)PATRNÁ BOLEST

Bolest prvního ze způsobů přirovnávají sami dárci k bolavým zádům po těžší práci, nebo k nakopnuté holeni při fotbale. Při druhém možném odběru – tedy při darování krvetvorných buněk – prý člověk nepozná, že daruje něco víc, než jen krev. "Jedinou nepříjemností je, že musíte nehnutě ležet čtyři hodiny s jehlou v jedné i druhé ruce a čekat, až se z krve vyfiltruje potřebné množství buněk. Ale já ssebou měla při odběru manžela, takže to uteklo rychle," vysvětluje paní Jana z Karviné, která se do registru dárců zapsala před šesti lety ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Telefon s otázkou, zdali je stále ještě ochotná darovat kostní dřeň, jí zazvonil po necelých pěti letech. Založení nového registru v Bohumíně považuje za skvělou zprávu. "Řadu lidí odradí, že kvůli jednomu vyplněnému dotazníku a jednomu vzorku by museli jet až do Ostravy. Bohumín mají mnohem blíž, tak snad budou jejich počty stále růst," dodává paní Jana, která o příjemci své dřeně ví jen to, že šlo o mužského pacienta z Česka.

Český národní registr dárců byl založen v roce 1992 a v současné době se v něm nachází tisíce jmen.Jde o databázi dobrovolníků, kteří se mohou stát dárci kostní dřeně, a to v případě, že se najde konkrétní pacient, kterému mohou pomoci, protože je mezi jejich buňkami určitá shoda.