close google translator menu
Dnes je Neděle 16.6., svátek má Zbyněk.
Dnes má svátek Zbyněk. Gratulujeme :)

Osobnosti narozené dnes:


  • Urby Emanuelson (*1986) - Nizozemský fotbalista
  • Rick Nash (*1984) - Kanadský hokejista
  • Jan Železný (*1966) - Atlet
  • George Andreas Papaudreou (*1952) - Řecký politik
  • Herbert Lichtenfeld (*1927, +11.12.2001) - Německá spisovatelka
  • Barbara McClintocková (*1902, +2.9.1992) - Americká genetička, držitelka Nobelovy ceny
  • Georg Wittig (*1897, +26.8.1987) - Německý chemik, držitel Nobelovy ceny
  • Josef Kopta (*1894, +3.4.1962) - Spisovatel a novinář
  • Stan Laurel (*1890, +23.2.1965) - Americký herec a komik
  • Alexander Alexandrovič Friedman (*1888, +16.9.1925) - Ruský kosmolog a matematik
  • Karel Absolon (*1877, +6.10.1960) - Krasový badatel a archeolog
  • Gustav V. (*1858, +29.10.1950) - Švédský král
  • Giovanni Boccaccio (*1313, +21.12.1375) - Italský spisovatel
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

8.1.2019 - Knihovník Arnošt Mazur

Zdroj: Region Opavský a Hlučínský
Ročník a číslo: 2
Strana: 8
Autor: Zdeněk Kravař

Narodil se 10. září 1907 v Kateřinkách do rodiny kováře Josefa Mazura. Mazurové pocházeli ze Skřipova. Matka Karolina, rozená Jarošová, se narodila v Hrabství. Arnošt navštěvoval český učitelský ústav v Opavě a jeho prvním působištěm byla obecná škola ve Fryštátě, kam nastoupil v roce 1926.

V témže roce absolvoval i státní knihovnický kurz. Až do konce 2. světové války se věnoval pedagogické činnosti na Těšínsku. Po osvobození učil ještě několik měsíců v Kateřinkách, ale pak svůj pracovní zájem přesunul definitivně k oblasti knihovnictví. V říjnu 1945 byl jmenován okresním knihovnickým inspektorem při Jednotném národním výboru v Opavě. Zasloužil se o budování sítě lidových knihoven na Hlučínsku a Opavsku. Aktivně pracoval také ve vedení Matice opavské, kde zastával v letech 1946–1948 funkci 1. jednatele. V roce 1947 uveřejnil práci o osudech knihovny tohoto spolku.

V roce 1951 přešel Mazur do Slezského studijního ústavu v Opavě, kde se stal vedoucím vědecké knihovny. Již při vzniku Gymnazijního muzea (předchůdce dnešního Slezského zemského muzea) na počátku 19. století byla zřízena muzejní knihovna, jejíž knižní fond čítal v meziválečné době již okolo 50 000 svazků. V závěru druhé světové války, kdy byla Opava silně postižena bojovými operacemi, padla Gymnazijní knihovna za oběť bojům o město. Sídlila tehdy v jednom traktu minoritského kláštera v blízkosti kostela Sv. Ducha a při jednom z požárů lehla kompletně popelem.

Arnošt Mazur se snažil o obnovu knihovního fondu knihovny Slezského studijního ústavu, přičemž kladl důraz na specializaci knihovny na oblast Slezska. S příchodem do knihovny se rozhodl doplnit si vysokoškolské vzdělání. V letech 1953–1957 vystudoval na Karlově univerzitě obor knihovnictví v kombinaci s češtinou. Jako téma své diplomové práce si vybral dějiny knihoven v městě Opava do roku 1945. Soustředil se především na Gymnazijní knihovnu.

Hlavní přínos Mazurovy činnosti spočíval v bibliografické práci (soupisy literatury). Publikoval značné množství bibliografických soupisů s různým tematickým záběrem. Zřejmě nejvýznamnější byl dvoudílný soupis s názvem Národnostní vývoj na území ČSSR a v ostravské průmyslové oblasti, který vyšel v roce 1969. Mazur rovněž sestavil soupisy literatury k dějinám slezských měst (Karviná, Bohumín, Český Těšín, Opava). Již jako pedagog vyučoval Mazur německý jazyk. Znalosti této řeči využil při zprastalo cování německé "revanšistické" literatury vycházející po druhé světové válce v Německu. Jeho příspěvek byl otištěn ve sborníku Sudetští Němci a Mnichov v roce 1964.

Kromě toho Mazur vypracoval výběrové bibliografie týdeníku Opava (Slezan), jenž vycházel v letech 1919– 1932, jakož i deníku ostravské sociální demokracie Duch času. Část Mazurem sestavených soupisů naučné literatury z oblasti Slezska a Ostravska nebyla publikována a zůstala v rukopise. Jeho písemná pozůstalost se nachází v opavském okresním archivu.

Za svůj život vychoval Arnošt Mazur na Opavsku několik generací knihovníků. V letech 1963–1968 externě vyučoval na ostravské pobočce Střední knihovnické školy v Brně. Vedoucím knihovny Slezského ústavu byl do února 1968 a o rok později odešel do důchodu. Také po odchodu do penze pokračoval v bibliografické práci. Zpracoval například mimořádně cenný soubor knih z hradu Sovinec, jenž je součástí knihovny Slezského ústavu.

Arnošt Mazur zemřel 20. března 1984 v Budišově nad Budišovkou.



 

Naposledy aktualizované

Vygenerováno za 0.28 sekund