HLUČÍN - O více než polovinu chce v nejbližší době Hlučín snížit množství nevytříděného odpadu. Dvě stě tisíc korun investoval do projektové dokumentace na modernizaci sběrného dvora, teď hledá peníze na uskutečnění projektu. Za pět let totiž evropská legislativa zamezí ukládání směsného komunálního a využitelných odpadů na skládky. "Musíme hledat cesty, jak snížit množství směsného odpadu. Do sběrného dvora lidé přivážejí veškerý odpad, který se jim nevejde nebo nepatří do popelnic. Už teď se ho snažíme třídit, ale podmínky nejsou optimální," uvedl ředitel Technických služeb Hlučín Roman Šťastný. Předloni do sběrného dvora lidé přivezli 2,5 tisíce tun odpadu, z toho nevytříděného zbylo 970 tun. Po modernizaci by číslo kleslo o dalších 530 tun.

Ve městech se více třídí

Radnice tlačí především na třídění. "Občany motivujeme ke třídění, separované odpady předáváme k využití, část předáváme k výrobě alternativního paliva a doufáme, že se objeví v naší oblasti zpracovatelská kapacita," sdělila mluvčí Nového Jičína Marie Machková.

V posledních letech se díky tlaku na separaci v kraji podařilo navýšit podíl vytříděného odpadu několikanásobně. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil roku 2017 15 procent z celkového objemu komunálu. "To odpovídá asi 64 tisícům tun. Množství i podíl tříděného odpadu v posledních letech roste, meziročně o více než čtyři tisíce tun. Proti roku 2012 dokonce o 11,6 tisíce tun," uvedl Jan Halva z ČSÚ.

V řadě měst tak klesá množství odpadu směsného. V Karviné za posledních pět let o desetinu, stejně i v Bohumíně, mírnější je pokles v Opavě či Novém Jičíně, výraznější naopak v Krnově a v Bruntále, kde za posledních pět let snížili jeho množství zhruba o čtvrtinu.

"Třídíme biologicky rozložitelný komunální odpad, papír, plasty, sklo, kovy, elektroodpady, textil, dřevo, baterie, světelné zdroje, solární panely. Rozdali jsme košíky na bioodpady, kompostéry, distribuujeme sady třídicích tašek, zapojujeme školy, rozdáváme letáčky, pořádáme soutěže," popsala opatření Martina Klusová z odboru komunálních služeb v Karviné.

Celkové množství odpadů v kraji ale roste, meziročně v letech 2016 a 2017 o dva tisíce tun. Na jednoho obyvatele připadlo za rok 2017 podle ČSÚ 296 kilogramů. To je o čtyřicet kilo víc než deset let předtím. Na skládky podle údajů krajského úřadu míří 55 procent komunálního odpadu. "Dalších 40,15 procenta bylo využito materiálově, 2,52 procenta energeticky a 0,17 procenta spáleno," doplnila jeho mluvčí Nikola Birklenová.

Náklady na svoz můžou vzrůst

Řešení, jak vyhovět nové legislativě, se hledá. Kraj má zpracovaný plán odpadového hospodářství do roku 2026, od loňska si nechal rozpracovat jednotlivé oblasti. Lidé na severní Moravě a ve Slezsku totiž v součtu ročně vyprodukují na 300 tisíc tun směsných odpadů. "Ať se odpady budou přetřiďovat, nebo zefektivňovat primární třídění, vždy zůstane nezanedbatelná část, kterou nelze materiálově využít. Smysluplnou cestu před skládkováním představuje energetické využití. Bez tohoto typu zařízení není reálné splnit stanovené cíle," sdělila mluvčí Birklenová. Snahy o postavení spalovny však ztroskotaly, projekt takzvaného Krajského integrovaného centra na energetické využití odpadů nevyšel, společnost loni zanikla. Kraj avizuje, že preferuje variabilitu systémů na nakládání s odpadem. Hledat chce společnou řeč mezi obcemi a provozovateli jednotlivých zařízení.

Podle radnic svoz odpadů zdraží. "Už teď se připravujeme na přesun od skládkování k energetickému využití odpadů. Podle našich informací by měly v regionu vzniknout velké třídicí linky a zařízení k energetickému využití odpadů. Dvě nebo tři by mohly být vybudovány v našem okolí. I tak ale musíme počítat s tím, že všichni budeme platit za svoz více," uvedl místostarosta Bohumína Lumír Macura. Dodal, že ekonomické dopady může zmírnit další navýšení separace.