close google translator menu
Dnes je Sobota 20.4., svátek má Marcela.
Marcela - jméno latinského původu. Znamená malá bojovnice.

Osobnosti narozené dnes:


  • Ondřej Honka (*1986) - Český fotbalista
  • Radka Kocurová (*1981) - Česká modelka a moderátorka
  • Zbyněk Hauzr (*1973) - Český fotbalista
  • Carmen Electra (*1972) - Americká modelka a herečka
  • Alexandr Arotin (*1970) - Rakouský režisér
  • Mike Portnoy (*1967) - Americký bubeník
  • Jaromír Klepáč (*1961) - Český klavírista
  • Eva Urbanová (*1961) - Česká operní pěvkyně
  • Alexandr Ivanovič Lebeď (*1950, +28.4.2002) - Ruský politik
  • Fedor Gál (*1945) - Slovenský politik a sociolog
  • Gregory Olsen (*1945) - Třetí kosmický turista na světě
  • Arto Paasilinna (*1942) - Finský spisovatel
  • Gro Harlem Brundtlandová (*1939) - Norská politička
  • Jiří Dienstbier (*1937, +8.1.2011) - Český politik
  • Phil Hill (*1927, +29.8.2008) - Americký automobilový závodník
  • Miroslav Komárek (*1924, +15.8.2013) - Český bohemista
  • Katarína Kolníková (*1921, +29.5.2006) - Slovenská herečka
  • Záviš Bochníček (*1920, +23.2.2002) - Český astronom
  • Willi Hennig (*1917, +5.11.1976) - Německý biolog
  • Jan Anastáz Opasek (*1913, +24.8.1999) - Český římskokatolický duchovní, básník, římskokatolický teolog
  • Joan Miró (*1893, +25.12.1983) - Španělský malíř
  • Hermann Ungar (*1893, +28.10.1929) - Moravský prozaik
  • Adolf Hitler (*1889, +30.4.1945) - Německý nacistický vůdce
  • Ibó Takahaši (*1888, +18.3.1947) - Japonský víceadmirál
  • Jaroslav Josef Polívka (*1886, +9.2.1960) - Český stavební inženýr
  • Charles Maurras (*1868, +16.11.1952) - Francouzský spisovatel
  • Herman Bang (*1857, +29.1.1912) - Dánský spisovatel
  • Josef Zubatý (*1855, +21.3.1931) - Český indolog
  • Kurd Lasswitz (*1848, +17.10.1910) - Německý spisovatel
  • Napoleon III. (*1808, +9.1.1873) - Francouzský císař
  • Jakub Filip Kulik (*1793, +28.2.1863) - Český matematik
  • Matías de Córdova (*1768, +17.10.1828) - Guatemalský básník
  • Philippe Pinel (*1745, +25.10.1826) - Francouzský lékař
  • Josef Jáchym Redelmayer (*1727, +13.2.1788) - Český malíř
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

24.1.2019 - Sedmidenní válka určila hranice s Polskem

Zdroj: Pražský deník
Ročník a číslo: 20
Strana: 6
Autor: Tomáš Januszek

TĚŠÍNSKO – Včera uplynulo přesně sto let od chvíle, kdy v česko-polském Těšínsku válečný konflikt, na jehož základě byla stanovena státní hranice. Ta mimo jiné rozdělila tehdejší Těšín na dvě části. Ačkoli první světová válka skončila v listopadu 1918, ve Slezsku se definitivní hranice teprve tvořily. Kvůli stanovení hranice mezi Československem a Polskem vypukl na konci ledna 1919 krátký válečný konflikt, známý jako sedmidenní válka o Těšínsko. To bylo prokazatelně součástí Rakouského Slezska, české korunní země.

Protože ale v jeho ve východní části žilo celkem 427 tisíc lidí, přičemž víc než 55 procent z nich mluvilo polsky, nárokovali si území Poláci. Město Těšín a další důležitá místa v zemi obsadili jednotkami své armády a četnictva. Ostatní obyvatelé Těšínska – nejen Češi, ale také Němci, a s nimi dokonce i nemalá část polsky mluvícího obyvatelstva – však představy národně uvědomělých Poláků nesdíleli.

Útok byl rychlý

Ještě pár hodin před termínem stanoveným pro zahájení operace se k polskému vojenskému veliteli v Těšíně vydal velitel českého vojska s ultimátem, podle kterého měli Poláci vyklidit sporné území až za řeku Bialu. Termín byl šibeniční a prakticky nesplnitelný – dvě hodiny. To nemohli Poláci přijmout, ani kdyby chtěli o území vyjednávat. Armáda Československá proto zahájila obsazování Těšínska. Útok byl rychlý. Do 26. ledna byly dobyty Bohumín a Karviná, o den později padl i Těšín. Silnější československé jednotky postupovaly vpřed a Poláci se stáhli za řeku Bialu a ke Skoczówu.

"V československé armádě padlo 53 mužů, raněných bylo 124 a nezvěstných sedm, kdežto na polské straně bylo mrtvých 92, zraněných 855 a nezvěstných 813," vypočítává historik Muzea Těšínska Jan Saheb. Československé jednotky navíc 576 Poláků zajaly. Síla československé armády byla 16 tisíc mužů, polské pak zhruba 2000 vojáků a až 1300 milicionářů. Pak zasáhly mocnosti Dohody, kterým se vidina další války ve střední Evropě nijak nelíbila. Československáarmáda na Těšínsku obdržela z Prahy rozkaz k okamžitému zastavení všech operací 30. ledna. Spojenecké velení v Paříži nařídilo oběma stranám zastavení všech vojenských operací a přimělo je k uzavření příměří.

Konečný verdikt neuspokojil ani jednu stranu. Poláci přišli o vesnice, ve kterých žili obyvatelé polského původu, Čechoslováci zase přišli o část historického území.



 

Naposledy aktualizované

Vygenerováno za 0.22 sekund