TĚŠÍNSKO – Včera uplynulo přesně sto let od chvíle, kdy v česko-polském Těšínsku válečný konflikt, na jehož základě byla stanovena státní hranice. Ta mimo jiné rozdělila tehdejší Těšín na dvě části. Ačkoli první světová válka skončila v listopadu 1918, ve Slezsku se definitivní hranice teprve tvořily. Kvůli stanovení hranice mezi Československem a Polskem vypukl na konci ledna 1919 krátký válečný konflikt, známý jako sedmidenní válka o Těšínsko. To bylo prokazatelně součástí Rakouského Slezska, české korunní země.

Protože ale v jeho ve východní části žilo celkem 427 tisíc lidí, přičemž víc než 55 procent z nich mluvilo polsky, nárokovali si území Poláci. Město Těšín a další důležitá místa v zemi obsadili jednotkami své armády a četnictva. Ostatní obyvatelé Těšínska – nejen Češi, ale také Němci, a s nimi dokonce i nemalá část polsky mluvícího obyvatelstva – však představy národně uvědomělých Poláků nesdíleli.

Útok byl rychlý

Ještě pár hodin před termínem stanoveným pro zahájení operace se k polskému vojenskému veliteli v Těšíně vydal velitel českého vojska s ultimátem, podle kterého měli Poláci vyklidit sporné území až za řeku Bialu. Termín byl šibeniční a prakticky nesplnitelný – dvě hodiny. To nemohli Poláci přijmout, ani kdyby chtěli o území vyjednávat. Armáda Československá proto zahájila obsazování Těšínska. Útok byl rychlý. Do 26. ledna byly dobyty Bohumín a Karviná, o den později padl i Těšín. Silnější československé jednotky postupovaly vpřed a Poláci se stáhli za řeku Bialu a ke Skoczówu.

"V československé armádě padlo 53 mužů, raněných bylo 124 a nezvěstných sedm, kdežto na polské straně bylo mrtvých 92, zraněných 855 a nezvěstných 813," vypočítává historik Muzea Těšínska Jan Saheb. Československé jednotky navíc 576 Poláků zajaly. Síla československé armády byla 16 tisíc mužů, polské pak zhruba 2000 vojáků a až 1300 milicionářů. Pak zasáhly mocnosti Dohody, kterým se vidina další války ve střední Evropě nijak nelíbila. Československáarmáda na Těšínsku obdržela z Prahy rozkaz k okamžitému zastavení všech operací 30. ledna. Spojenecké velení v Paříži nařídilo oběma stranám zastavení všech vojenských operací a přimělo je k uzavření příměří.

Konečný verdikt neuspokojil ani jednu stranu. Poláci přišli o vesnice, ve kterých žili obyvatelé polského původu, Čechoslováci zase přišli o část historického území.