ÜSTECKÝ KRAJ – Na uhelné prázdniny už sice nejezdí, ale ani třicet let po pádu režimu a ukončení nezřízené těžby uhlí nežijí obyvatelé kraje ve zdravém ovzduší. Naopak se řadí mezi nejhorší místa Evropské unie. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu. Výsledky studie Global Air Quality City Ranking 2018 přisuzují ve stovce "nejšpinavějších" měst Evropy rovných 31 příček městům a obcím obce v České republice.

Nejvíc jich je v Moravskoslezském ce Moravskoslezby a Ústeckém kraji. Kdo čekal, že nejhorší umístění by umístěnad čeká Ostravu nebo Ústí Labem, byl by na omylu. Horní příčky žebříčku nejvíce znečištěných míst totiž obsadily i malé obce Veřňovice u Bohumína a Mariánské Radčice na Mostecku. "Ukazuje se, že velké město nemusí mít zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost veřejné dopravě, pěším a cyklistům," vysvětluje Jan Piňos z Hnutí Duha. "A naopak malá vesnice může mít velké problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv znečištění z uhelné energetiky a průmyslu," doplňuje Piňos.

Nežijeme v mlze

Obyvatelé Mariánských Radčic žijí vedle uhelného velkolomu Bílina a poblíž se provozuje i uhelná elektrárna. Podle průzkumu mají Mariánské Radčice i nedaleký Most ovzduší srovnatelné s milionovým městem né Che-kang v severní Číně.

Život v horším ovzduší ale podle starosty Mariánských Radčic na první pohled není nijak odlišný od jiných měst. "Život je tu stejný jako jinde. Určitě tu nežijeme v mlze, která by se dala krájet," říká s nadsázkou Jaroslav Sikora. Starosta ale připouští, že výsledky průzkumu neovlivňují pouze doly. "Samozřejmě to vliv na okolí má, ale nepovažuji to za nějak nestandardní," poznamenává starosta Sikora s tím, že v obci probíhá každý měsíc měření prašnosti a k překročení povolených limitů došlo za poslední dva roky jen výjimečně.

Ke špatnému ovzduší podle starosty přispívá zejména topení ve starých kotlech. Obec proto začne připravovat kroky, aby do dvou let mohli lidé přejít bez větších finančních nákladů i na jiné zdroje topení.

Snahy obyvatel chovat se zodpovědněji vůči životnímu prostředí by ale mohly podle ekologů přijít vniveč. Politici si totiž stále pohrávají s myšlenkou, že lom Bílina ještě rozšíří. "Pokud by ministerstvo životního prostředí povolilo rozšíření dolu a jeho přiblížení na 500 metrů od obce, odnesli by to místní ještě mnohem více a stát by opět selhal ve snaze řešit znečištění ovzduší," varuje mluvčí hnutí Greenpeace Lukáš Hrábek.

O možném rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda bývalého premiéra Bohuslava Sobotky v říjnu 2015. V současné době zpracovává ministerstvo posudek, které rozšíření dolu schválí, nebo zamítne.