KARVINSKO, TĚŠÍNSKO – Českou korunou se v tomto regionu sice s přestávkami platí téměř 100 let, nicméně díky více než tisíciletému osídlení Těšínska se tady v průběhu staletí užívala platidla česká, polská, rakousko-uherská i německá. V minulosti se však našla i platidla starověkého Říma či Uher. A právě stříbrný denár uherského krále Štěpána (997 – 1038) se poměrně nedávno našel při archeologických výzkumech v lokalitě slovanského hradiště v Chotěbuzi-Podoboře. Podle historika Muzea Těšínska a odborníka na numismatiku Martina Krůla je to jednoznačně nejstarší a nejcennější nález v regionu.

"Jsou zde samozřejmě i starší nálezy, od římských mincí až po současnost. Ty jsou ale už nedohledatelné, víme o nich jen z literatury," říká historik Martin Krůl s tím, že římské mince se hodně nacházely v okolí obce Návsí. Soubor středověkých mincí byl v 19. století nalezen i ve fryštátském kostele.

Za nejcennější dochovaný "poklad" považují historici soubor 54 mincí a šesti bankovek z rozmezí let 1619 až 1868, které se našly v červnu roku 2002 v tubě s poškozeným svitkem pergamenu při opravě sochy Jana Nepomuckého ve Starém Bohumíně. "Mezi mincemi byly například rakouské, uherské a tyrolské krejcary, česká grešle, ruská dvoukopějka a děnka. Nejzajímavější byla pozlacená hannoverská pamětní mince s vyobrazením anglické královny Viktorie z roku 1837," řekl tehdy novinářům předseda občanského sdružení Přátel bohumínské historie František Jan Teister.

Nález byl odborně zrestaurován a dnes je k vidění v Bohumíně v městském muzeu, které se nachází v hotelu Pod Zeleným dubem. Objev starobohumínského pokladu však není jediný významný nález v historii města. Podle Františka J. Teistera se dá za největší poklad objevený ve Starém Bohumíně považovat osm prstenů, sedm velkých a 23 menších stříbrných mincí a stříbrná ostatková schránka nalezené ve ztrouchnivělém pytlíku pod schody fary vyhořelé v roce 1746. Dva prsteny měly tyrkysové kameny, jeden byl ozdoben rubínem, jeden tyrkysem a granátem, tři prsteny byly bez kamenů.