Celkem 56 lidí starších sta let žije v celém Moravskoslezském kraji. Z toho 15 jich je podle statistik na Karvinsku.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ - Žofie Ploticová z Bohumína v květnu oslavila 105 let. Žena, která nyní bydlí v domově pro seniory v Petřvaldu na Karvinsku, v tomto bývalém okrese není výjimkou. Žije v něm totiž podle statistiky nejvíce sto- a víceletých lidí z dohromady 56 v celém Moravskoslezském kraji, a to patnáct. "O tomto prvenství jsme nevěděli a je pro nás překvapením. Zvlášť když lidé na Karvinsku vždy tvrdě pracovali hlavně v hornictví," podotkl k číslu mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček.

"Ač by se dalo čekat, že dlouhověkost bude dominovat spíše v horských částech kraje, není tomu tak. Za Karvinskem totiž následuje Ostravsko s 13 lidmi nad sto let," uvedl Jan Halva z Českého statistického úřadu a doplnil, že stoa víceletých je v kraji 43 žen a 13 mužů. V roce 2018 zde byla nejstarší obyvatelkou žena narozená v roce 1911.

Na klidnějším a hornatém Bruntálsku dosáhly tak vysokého věku jen čtyři ženy a třeba na Frýdecko-Místecku dva muži a sedm žen. "Krajský průměr je 4,6 obyvatele nad 100 let na 100 tisíc obyvatel," doplnil Halva. Podle demografa Tomáše Fialy má Karvinsko u stoa víceletých obyvatel opravdu nadprůměrnou hodnotu – 6,1, což přesahuje i celorepublikový průměr, který činí 5,8.

Nejvíce jich je ve městech

"Možná to má vysvětlení. Lidé ve městech mají dostupnější lékařskou péči a také platí, že ti vzdělanější se obecně dožívají vyššího věku. Více dbají o své zdraví, jsou méně náchylní k některým rizikům, jako je alkohol, kouření, špatná životospráva, a nevykonávají riziková nebo zdraví škodlivá povolání. I tento fakt mluví spíše pro města než vesnice. V republice se nejvyššího věku dožívají obyvatelé Prahy," zmínil Fiala.

Dodal však, že lidé se mohou ve stáří stěhovat – například ke svým dětem či do nějakých ústavních zařízení – nebo dotyčný člověk mohl část života prožít někde jinde. "U sto- a víceletých se jedná o poměrně malé počty osob. Výsledky ovlivňují náhodné odchylky úmrtnosti jednotlivců od krajského či republikového trendu. Jde tedy spíše o zajímavá čísla, z nichž se ale nedá udělat závěr o úrovni úmrtnosti v daném regionu," vylíčil demograf. Relevantnější údaj charakterizující úmrtnost je podle něj střední délka života, tedy naděje dožití. V tomto případě se podle tabulek u měst s rozšířenou působností liší střední délka života zvlášť u mužů, kdy vedou Frýdek-Místek, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice a Opava. U žen je to hlavně Opavsko.

V období 2017–2018 byla v Moravskoslezském kraji naděje dožití mužů 74,53 roku a žen 81,05 roku. Celorepublikové údaje jsou jen nepatrně vyšší u žen, a to 81,89 roku, a mužům přidávají 1,5 roku. Z krajů je na tom nejlépe Praha, kde muži žijí v průměru 78,25 roku a ženy 82,95 roku. "Moravskoslezský kraj na tom však není v republice nejhůře. Menší naději dožijí mají v Ústeckém a Karlovarském kraji," sdělil Fiala.