Světové firmy zaměstnávají manažery pro přechod na udržitelné podnikání, experimentují s novými materiály a uvažují, jak při výrobě využít odpad. 

Do roku 2050 se počet obyvatel na zemi zvýší o čtvrtinu na deset miliard, odhadla před dvěma lety OSN. Hrozby spojené s touto vizí prorůstají i do nejvyšších pater světového byznysu. Stavebnictví bojuje s nedostatkem písku a kameniny, textilní průmysl s nedostatkem bavlny, výrobci elektroniky se vzácnými kovy z Číny. Zároveň však všichni vidí obrovské příležitosti v rychlém bohatnutí obyvatel zejména rozvojových zemí. 

Silný trend potvrzují společnosti, jež se zabývají inovacemi. "Každý den nás oslovují firmy, které zajímá, jak se zapojit do cirkulární ekonomiky. Možná mám brýle, ale podle mě začíná nová éra. Čím dál víc to vyžaduje i spotřebitel," říká Vojtěch Vosecký, obchodní ředitel Institutu cirkulární ekonomiky. 

Podle ekonoma Pavla Kysilky, jehož společnost 6D radí firmám s digitální transformací, jdou inovace dvěma směry. Zaprvé firmy rychle adaptují do provozu technologie od robotiky, přes 3D tisk, internet věcí až po různé senzory. Druhým motorem změn je "generace skloněných hlav". Mladí lidé, odkojení mobily a sociálními sítěmi, chtějí po firmách, aby byly online a chovaly se zeleně. Ten, kdo chce být úspěšný i v dalších letech, musí svůj byznys změnit, věří Kysilka. "Mileniálové narození po roce 1982, ale i generace Z, narozená po roce 2000, jsou naprosto klíčovým fenoménem. Možná mají hluboko do kapsy, ale jsou neuvěřitelně vlivní. Za 11 let budou tvořit 70 procent všech zaměstnanců a zákazníků," zamýšlí se ekonom. 

Globální lídři jsou na prahu velkých změn a pyšní se strategiemi udržitelného rozvoje. Možná nejambicióznější má švédský nábytkář Ikea. Firma s více než čtyřmi stovkami obchodů, která ročně spotřebuje jedno procento globální těžby dřeva, se zavázala, že bude do roku 2030 plně cirkulární. V překladu to znamená úplný odklon od fosilních zdrojů a surovin. Všech zhruba deset tisíc výrobků řetězce má být buď z obnovitelných zdrojů, jako je dřevo, bambus či bavlna, nebo z recyklátů. Dnes pochází 60 procent z obnovitelných zdrojů a desetina z recyklátů. 

Obnáší to řadu změn od vývoje přes výrobu až po logistiku. Firma slibuje, že už v příštím roce plně nahradí technologii výroby textilu, který je jedním z nejpoužívanějších materiálů a objevuje se u dvou tisíc produktů. Textil bude jen z recyklovaného polyesteru. "Existují například určité specifické typy iontů, které musíte v molekulách změnit tak, aby měly jiný bod tání a vlákna se dala slepit. To je náročné. Jsou tu i určitá omezení pro použití barev," popsal Nils Mansson, který má na starosti nákup a výrobu textilu. Švédská firma začíná experimentovat i s výrobou bytových doplňků z rýžového odpadu z indických plantáží a chystá první kolekci textilu z PET lahví, vylovených z Baleárského moře u Valencie. 

Vývojáři produktů se víc zaměří na opravitelnost, manažeři logistiky zase hledají cesty, jak ušetřit na dopravě zboží od zhruba tisíce dodavatelů a snížit uhlíkovou stopu. Detailem je postupná výměna dřevěných přepravních palet za nižší papírové, díky kterým kamiony pojmou více zboží. Externí přepravce firma motivuje k tomu, aby přecházeli na biopaliva. V pilotním provozu také testuje kontejnerovou nákladní loď, poháněnou palivem z použitého fritovacího oleje. 

Kosmetika z friťáku 

Se zpracováním odpadního kuchyňského oleje koketuje také česká firma Nafigate Corporation. Umí z něj vyrobit biopolymer PHB, materiál se širokým uplatněním v medicíně, kosmetice i produkci plně rozložitelných bioplastů. Technologii si firma globálně patentovala. "Výroba čehokoliv z odpadu má obrovskou perspektivu. Stále si ještě neuvědomujeme, že lineární model opravdu není udržitelný. Rychlost klimatických změn je tak extrémní, že si brzy nebudeme moci dovolit vyrábět suroviny z jídla a s extrémní spotřebou vody," věří v globální úspěch spolumajitelka Lenka Mynářová. 

Nafigate sama bioplasty nevyrábí, soustředí se na produkci kosmetiky na dvou pilotních linkách a ve spolupráci s bohumínskou Bochemií staví první továrnu v Česku na recyklaci použitého oleje. Jde o první biodegradabilní kosmetiku na světě, která neobsahuje problematické mikroplasty. Fabrika má spustit provoz v příštím roce. 

Firmou patentovaná technologie Hydal je v současnosti ve světě jedinou dostupnou technologií pro sériovou výrobu, která mění odpad z použitých přírodních olejů na biopolymer, určený k výrobě bioplastů nebo přírodních mikroplastů. "Recyklace odpadního oleje je celosvětovým problémem. Zní to až neuvěřitelně, ale v tomto kontextu Češi diktují směřování cirkulární ekonomiky v globálním měřítku," uvedla ředitelka INCIEN Soňa Jonášová. Směrem od plýtvání k udržitelné spotřebě jdou i firmy z dalších oblastí. Spolek Opravme Česko Jana Charváta, který sdružuje nezávislé opraváře, přesvědčuje výrobce i stát, aby podporovali snadnou opravitelnost výrobků. Za problém u běžných domácích spotřebičů, jako jsou kávovary, považuje krátkou trvanlivost a fakt, že jen 56 procent spotřebičů na trhu lze opravit. Znemožňují to třeba nýty a pevně zabudované baterie. 

Kormidlo proti proudu v tomto směru strhl zejména francouzský koncern Groupe SEB, výrobce spotřebičů značek Krups, Tefal či Rowenta. Firma přišla s garancí opravitelnosti po dobu deseti let. Musela kvůli tomu kompletně změnit vývoj, začít spolupracovat s nezávislými opraváři a pustila se i do experimentů s 3D tiskem kvůli dodávce dílů "na objednávku". 

Další pokrok přinese schválená legislativa EU o ecodesignu. Od roku 2021 budou muset být bílá elektronika, televizory a displeje snadno rozložitelné a opravitelné. Využití odpadu zasahuje i rezidenční výstavbu. Realitní divize Skanska začala v prvních bytových domech v Česku využívat takzvanou šedou vodu. Ve sklepě domu Botanica K shromažďuje vodu z umyvadel, van a sprch, kterou čistí, dezinfikuje a vrací zpět do oběhu ke splachování toalet. Podobně pracuje s dešťovou vodou.