ČR - Vláda by si podle senátu měla před rozhodnutím o výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe nechat zadat zahraniční oponenturu ke studii proveditelnosti této vodní cesty. Senát minulý týden také na doporučení svého výboru pro územní rozvoj a životní prostředí požádal kabinet o to, aby záměr vybudovat vodní koridor projednal s dotčenými obcemi. Ministerstvo dopravy chce projekt předložit vládě na podzim, možnost oponentury nevyloučilo.

Horní komora kabinet požádala o to, aby "rozhodnutí vlády o navrhované přípravě extrémně náročné investice z veřejných zdrojů s očekávanou evropskou dotací předcházela řádná oponentura výsledků studie provedená nestrannými zahraničními experty". Na popud evropského výboru senátoři konstatovali, že v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR "studie proveditelnosti zcela nedostatečně vyhodnocuje environmentální rizika".

Možnost oponentury připustil na červnovém veřejném slyšení k projektu vodního koridoru ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna. "O nějaké oponentuře se bavit můžeme, to bude o interní diskusi," uvedl. Odmítl ale výtky, že studie o 3500 stranách přeceňuje přínosy koridoru. Projekt chce před předložením vládě projednat se všemi zainteresovanými resorty.

Kritici studie poukazovali na to, že autoři studie prý některé přínosy započítali dvakrát a účelově zneužili metody hodnocení dopadů na životní prostředí. Škody na ekosystémech mohou přesáhnout 100 miliard Kč, uvedl například Josef Seják z komise pro životní prostředí Akademie věd. Komise ministerstva dopravy navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se jeví jako riziková. Výstavba by podle studie stála přes 585 miliard Kč, z toho labská větev více než 300 miliard Kč. Kanál by byl dlouhý až 500 kilometrů, budován by měl být v letech 2030 až 2045, uvedla senátorka KDU-ČSL Jitka Seitlová. "Selský rozum mi praví, že my se toho kanálu nedožijeme, naštěstí," uvedl předseda senátorů ČSSD PetrVícha.

Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.