KARVINSKO – Tráva, plevel, větve stromů a další biologický materiál ze zahrádek, tedy bioodpad, třídí některé obce už více než deset let, jiné se přidaly až v posledních letech. Ve městech ročně svezou až tisíce tun, v obcích několik stovek. A podle aktuálních údajů množství svezeného bioodpadu každoročně přibývá.

Jako poslední se letos s plošným svozem přidal Český Těšín a jako mnohé další obce a města službu obyvatelům poskytuje zdarma. "Za první tři měsíce služby jsme svezli a před skládkováním zachránili 238 tun biologicky rozložitelného odpadu. Přepokládáme, že množství bude přibývat," informovala mluvčí Českého Těšína Dorota Havlíková s tím, že před začátkem plošného svozu město letos rozdalo obyvatelům rodinných domů 1500 hnědých nádob. Další nádoby na tento druh odpadu jsou umístěny na sídlištích a také u zahrádkářských osad.

V Karviné začali se svozem bioodpadu v roce 2006 a dnes je u rodinných domů rozmístěno 5500 nádob. Před pěti lety přibyly kontejnery na bioodpad také na sídlištích, u škol a u zahrádkářských osad. V posledních letech svážejí ročně v Karviné přes dva tisíce tun bioodpadu. V Havířově, kde tento systém funguje od roku 2012, loni vyvezli přes dva a půl tisíce tun biologicky rozložitelného odpadu.

V Bohumíně lidem chvíli trvalo, že si na možnost svozu bioodpadu zvykli. Velkoobjemové kontejnery na vybraných místech se neosvědčily, a tak radnice zvýhodnila odvoz bioodpadu přímo ze zahrádek na symbolických 150 korun za sezonu. "Stačí, aby se domkaři zapojili do ekologické kampaně "Chovám se ekologicky, přidáte se?", v níž se zavazují k tomu, že budou třídit odpad, ekologicky topit a napojí se na kanalizaci," řekla mluvčí radnice Lucie Balcarová.

Plošný svoz bioodpadu ale není všelék, a navíc není zadarmo. Obce se proto snaží, aby lidé, kteří mají zahrádky, bioodpad zužitkovali na místě. "Posledních pět let poskytuje všem našim občanům se zahradou zdarma kvalitní kompostér o objemu 900 litrů, bytovým domům a školám pak větší o objemu dva tisíce litrů," uvedl starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek. Obdobnou strategii při likvidaci části vyprodukovaného bioodpadu plánují také v Petrovicích u Karviné. "V souvislosti s tímto zvažujeme možnost těmto lidem pomoci s pořízením domácích kompostérů, které bychom pořídili s využitím finančních prostředků Evropské unie," říká starosta obce Marian Lebiedzik.

**

Co nepatří do nádoby na bioodpad

Českotěšínští si postěžovali, že se v nádobách objevuje i nevhodný odpad, např. mrtvá kočka, keramické květináče, stavební odpad, nebo je bioodpad vkládán v igelitových sáčcích.  Proto uvádíme, co do nádoby na bioodpad patří: - ze zahrady – tráva, plevel, listí, spadané ovoce, zbytky i celé rostliny, zpracované větve, kůra, části keřů, zemina z květináčů, popel ze dřeva, hobliny a piliny. Z domácnosti – zbytky a slupky z ovoce a zeleniny, zbytky pečiva a obilovin, skořápky z vajec a ořechů, odpad z přípravy čaje a kávy, květiny.

A co do nádoby nepatří: -zbytky masa, kostí, kůže, jedlé oleje, tekuté a kašovité zbytky jídel, uhynulá zvířata, jednorázové pleny, sáčky z vysavačů, cigaretové nedopalky, uhelný popel, hnůj, obaly od potravin, směsný komunální odpad, kamení, suť.