close google translator menu
Dnes je Úterý 17.9., svátek má Naděžda.
Naděžda - jméno staroslovanského původu. Znamená naděje.

Osobnosti narozené dnes:


  • Alexandr Ovečkin (*1985) - Ruský hokejista
  • Tomáš Berdych (*1985) - Český profesionální tenista
  • Anastacia (*1973) - Americká zpěvačka
  • Adriana Karembeu (*1971) - Slovenská modelka
  • Damon Hill (*1960) - Anglický jezdec Formule 1
  • Reinhold Messner (*1944) - Rakouský horolezec
  • Ken Kesey (*1935, +10.11.2001) - Americký spisovatel
  • Tomáš J. Baťa (*1914, +1.9.2008) - Syn známého českého obuvníka
  • František Hrubín (*1910, +1.3.1971) - Český spisovatel
  • Maxmilian Švabinský (*1873, +10.2.1962) - Český malíř a grafik
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

9.9.2019 - Dvě tváře obchodu s chudobou

Zdroj: Týden
Ročník a číslo: 38
Strana: 22
Autor: Ivan Motýl

BOHUMÍN, LIBEREC, OSTRAVA, DĚČÍN a B desítky jiných měst schvalují jako o závod bezdoplatkové zóny. TÝDEN navštívil dvě lokality, ve kterých občanům zanikl nárok na doplatek na bydlení. Samosprávy se tím snaží zbavit převážně romských komunit. Jenže vyhláška převrací život i majoritě, mnoha lidem ve svízelných životních situacích.

Obrovská trojkřídlá ubytovna v Hulvácké ulici v Ostravě sloužila za komunistů dělníkům z Vítkovických železáren, především vietnamským pracujícím. Po revoluci objekt koupili právě Asijci a zhruba před pěti lety pak už hodně zchátralý hotelový dům přebral do péče romský podnikatel Radomír Mandok. "Žije tu osmdesát rodin, většina z nich má až pět dětí. Proč jim město nedá byty? Politici z nich chtějí udělat bezdomovce a já je pouze zachraňuji před nejhorším," vypráví devětačtyřicetiletý temperamentní podnikatel. Mandok se sice představuje jako majitel ubytovny, zřejmě je ale pronajímatel, v katastru nemovitostí je jako vlastník uveden Nguyen Thi Chung z Prahy. Vietnamci také přímo v ubytovně provozují prodejnu smíšeného zboží, a to s poněkud přemrštěnými cenami. Asi čtyři sta obyvatel nevábných ubikací však nakupuje výhradně v tomhle krámu. Vydělávají všichni, Vietnamci i Mandok. Doplatky na bydlení (kolem 4 tisíc korun na dospělou osobu), které jdou na Mandokovo bankovní konto, nejsou malé. Před chátrající ubytovnou se leskne jeho BMW pětkové řady, tyhle bavoráky stojí v českých autosalonech minimálně 1,3 milionu korun.

Do Mandokova podnikání ale letos v dubnu "hodil vidle" městský obvod Ostrava-Jih, který vyhlásil na katastru s ubytovnou bezdoplatkovou zónu. Noví obyvatelé ubikací už nemají nárok na takzvaný doplatek na bydlení, takže nebudou mít na zaplacení nájmu a ubytovna se postupně vylidní. To ale bude asi trvat hodně dlouho, stovky starousedlíků na ubytovně totiž na doplatky mají stále nárok (viz Co je to doplatek na bydlení).

Přepadávání, hluk, peklo

Obyvatelé družstevního sídliště v sousedství ubytovny zatím prožívají hotová muka. "Dvanáctiletou dcerku teď o prázdninách přepadly dvě cikánské holky a chtěly jí vzít mobil. Utekla, ale od té doby má panickou hrůzu vyjít z baráku," líčí Věra Audi (opravdu se tak jmenuje), která bydlí v sedmiposchoďovém paneláku stojícím naproti ubytovně. "Bydlíme v přízemí, je to strašné. Romové mě budí každou noc, klidně před barákem křičí i ve tři v noci. Mlátí se, nadávají, pouští hudbu, mám ale strach je okřiknout. Prostě peklo," vypráví. Kdo cikány požádá o noční klid, schytá smršť nadávek. A někdy na balkon přiletí kus dřeva či kámen.

Domovnice Eva Foltová bydlí na sedmém poschodí: "Občas to tady zkontroluje městská policie, hlídka ale raději sedí v autě. Jeden měšťák se mi dokonce svěřil, že dospělí cikáni na ně posílají děti a ty jim nadávají do buzerantů. A s nezletilými dětmi policajti nic nezmohou."Pak domovnice vytáhne mobil a ukazuje záznamy z posledních týdnů. Cikánskou bitku asi sto padesáti rváčů, kteří se honili po celém sídlišti. A svatbu z minulé soboty, kdy Romové běhali po okolí celou noc. Prý opilí i zdrogovaní. "Stěžujeme si, píšeme petice, nic nepomáhá. A zatím ani ta bezdoplatková zóna nic nevyřešila," kroutí hlavou Eva Foltová. Do konfliktu s Romy prý přišel každý ze sousedů. "Jsou stále drzejší, na sousedku šli s klackem a chtěli peníze. Otravují každého, včera mi říkali: ‚Teta, nemáš nějaké prachy?‘" Lidé se uzavřeli v bytech. "A ty klesly na ceně a stávají se neprodejné," stěžuje si jedenasedmdesátiletý Libor Tomica.

A je docela možné, že některé kvartýry nakonec koupí romští podnikatelé, aby je pronajímali své komunitě. Na sídlišti bezdoplatková zóna neplatí a nájmy za tyhle cikánské nájemníky by zaplatil stát formou doplatků. Radní sice chtějí z čtvrti vystrnadit romskou komunitu, může to však dopadnout opačně a minorita vytlačí majoritu. A vznikne zde sídlištní ghetto podobné Chanovu. "Nenávidí nás a mají nás za černé svině. Ale my se nedáme, tuhle ubytovnu se jim nepodaří zavřít," vzkazuje majoritě romský podnikatel Mandok.

Bič i na majoritu

Šedesátiletý Josef Škopek a sedmašedesátiletý Petr Hrubý většinu života dřeli v těžkém průmyslu na Ostravsku. Uhlí a železo jim byly osudem. Teď sedíme u hrnku kávy v jednom z pokojů kdysi luxusního hotelu Grand z dvacátých let na třídě Dr. E. Beneše v Bohumíně. "Strašně let jsem dělal v bohumínských železárnách a drátovnách," vypráví Škopek. Pak se život nějak zvrtnul a došlo na vyhazov z práce, alkohol a bydlení na ulici. I příběh Petra Hrubého má podobný scénář. "Až jsme skončili tady na ubytovně v Grandu. Zaplať pánbůh za to," sepne Škopek ruce.

Grand si sice oficiálně udržuje hotelový status, ale je to ubytovna, kvůli níž bohumínská radnice vyhlásila v centru města jednu ze tří bezdoplatkových zón. Předpis začal platit v prosinci 2017, a Bohumín se tak stal jedním z prvních měst v republice, v němž byly zóny zavedeny. A to v místech, kde stojí ubytovny či romská ghetta. "Jediným cílem této novinky je, aby tam nepřibývali další lidé na sociálních dávkách," netajil se před půldruhým rokem starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD), že chce z města vyhnat nepřizpůsobivé. Tedy především cikány.

Život za 3410 Kč měsíčně

"Pánové Hrubý a Škopek tak měli vlastně štěstí, jinak by to s nimi dopadlo špatně," říká majitel Grandu Zdeněk Plaček. "Oba se u mě ubytovali krátce před tím, než vyhláška vstoupila v platnost. Josef se k nám dobelhal úplně zubožený o berlích, Petr na tom byl ještě hůře," líčí.

Dnes jsou oba nájemníci z nejhoršího venku. "Včera jsem je stříhal. Starám se jim o papíry i o jejich jediný příjem, tedy o dávku na živobytí. Ta dělá 3410 korun měsíčně na osobu, ale kdybych jim peníze nevydával postupně, utratí je za jeden večer a měsíc budou hladovět. Převážnou část dne tady trávím jako sociální pracovník," vypráví Plaček. Po půldenním pobytu v Grandu to můžeme potvrdit. Ubytovaní ho ctí, včetně romských rodin. Bílých a černých tu žije zhruba stejný díl, radnici ale nejvíce vadí cikáni.

"V místech, která byla prohlášena za bezdoplatkové zóny, jsme zaznamenali zvýšený počet přestupků a trestných činů," zdůvodňuje starosta Vícha, proč do nich byla zahrnuta i ubytovna Grand. Její majitel nesouhlasí, s klienty si prý vždy uměl poradit. A ti až na výjimky dodržují domluvená pravidla. "Jsou tady i Romové, kteří mají za sebou kriminál. Nemám s nimi problém," říká. V Grandu vládne řád a kázeň. "Zavedl jsem úklidovou službu z řad ubytovaných, pomáhají mi i s drobnými opravami. Učím je hospodařit s penězi, píšu za ně nejrůznější žádosti." Nelže. Ubytovnu jsme navštívili bez předchozího ohlášení a všude našli vzorný pořádek. I na pokojích.

Jak se rodí noví bezdomovci

"Část politiků dnes ráda zneužívá populistická témata a straší voliče uprchlíky a cikány. Uprchlíka abyste v Česku pohledal, tak se hodí Romové. A tuhle politiku prosazuje i starosta Vícha a přináší mu to hodně bodů," říká hoteliér Plaček. Vícha podle něj hlasy voličů potřebuje i proto, aby se udržel v senátorském křesle. Aktuálně je dokonce předsedou sociálnědemokratického senátorského klubu.

Nové klienty, kterým již město nedává doplatek na bydlení, pochopitelně Zdeněk Plaček neubytovává. "Zadarmo by to bylo proti smyslu podnikání, hotel není Armáda spásy. Odmítnout jsem tak musel i řadu nešťastníků z majority, kteří teď možná rozšířili komunitu bezdomovců. Se střechou nad hlavou by mohli žít ještě léta, takto mohou za chvíli dojít na konečnou," přemítá. Nechce si nic nalhávat, život je krutý. Hlavně pro toho, kdo neví, kam složit hlavu. "Vyhrává ten, kdo vyhlášku zavede první do praxe, což se podařilo právě Bohumínu, který teď Romy sobecky vytěsňuje do okolních měst," míní podnikatel. Odmítnutí z Bohumína hledají místa na ubytovnách v Ostravě, Havířově, Orlové i jinde, ale není to snadné. Třeba Orlová letos o prázdninách prohlásila za bezdoplatkovou zónu téměř celé město. A zón přibývá i v Ostravě, Karviné, Bruntálu, Karlových Varech, Ústí nad Labem a vlastně po celé republice. Lokality, v nichž se nevyplácí doplatek na bydlení, vyhlásila již více než stovka samospráv.

Starosta BohumínaPetrVícha tvrdí, že počet vydaných příspěvků na bydlení se od zavedení vyhlášky snížil na polovinu. "Pokles dávek o padesát procent se projevil i na klidu a pořádku v daných lokalitách," chlubí se Vícha v místní televizi. "Ale za jakou cenu," oponuje hoteliér Plaček. "Že se problém jen přenesl do měst, kde zatím vyhlášku nepřijali, protože ji považují za diskriminační."

Také žaloba, kterou Plaček podal ke krajskému soudu, upozorňuje na porušování lidských práv v Bohumíně. Soud ale zatím jednání o žalobě pozastavil. S tím, že čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, jenž má do konce roku rozhodnout o stížnosti dvaceti senátorů, kteří vyhlašování bezdoplatkových zón považují za nepřípustné.

Paradoxní je, že zatímco stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí považuje zóny za diskriminační a žádá jejich zrušení, ministerstvo pro místní rozvoj si jejich zřizování pochvaluje. Vyhláška je ale z lidskoprávního hlediska diskutabilní. Jedné skupině občanů odpírá pomoc v hmotné nouzi, zatímco ta druhá ji dál štědře využívá.

Zdeňku Plačkovi nejvíce vadí, že mu politici říkají obchodník s chudobou. "Já se přitom jen chovám jako každý jiný podnikatel a účtuju si 4500 korun měsíčně na osobu za pokoj, včetně energií či lůžkovin." A porovnává. Když prý město pronajme asociální rodině byt, ta ho většinou dříve či později zničí. Ubytovnu si ale Plaček vybydlet nenechá, pečuje o ni už osmadvacátý rok. Autor textu s podnikatelem souhlasí, protože v Ostravě už osm let sleduje početnou romskou rodinu, o níž pro TÝDEN píše sběrný dokument. Tihle cikáni za pouhých osm let zcela zničili dva byty a nyní zvolna likvidují třetí. A teď, babo, raď. Mohou mít bezdoplatkové zóny vůbec nějaký pozitivní dopad? Anebo jde spíš o zoufalý krok samospráv, který je důsledkem ještě zoufalejší sociální politiky současné české vlády? A vlastně i mnoha předchozích kabinetů.

---

Co je to doplatek na bydlení…

Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi. Kdo na ni má nárok, proč je zneužívána obchodníky s chudobou a co jsou to bezdoplatkové zóny?

Příklad. Pokud občan přijde o práci, dostane podporu v nezaměstnanosti na pět (osoby do 50 let), osm (do 55 let) či jedenáct měsíců (nad 55 let). Poté má již nárok pouze na dávku na živobytí (3410 Kč měsíčně). A pokud nemá jiné prostředky, z nichž by platil pronájem bytu či třeba pokoj v ubytovně, stát za něj nájem zaplatí prostřednictvím systému státní sociální podpory. Respektive nájemné pošle rovnou na účet majitele bytu či nemovitosti, zákon přímo uvádí, že "plátce doplatku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovali služeb". Lidé v hmotné nouzi k těmto penězům vůbec nemají přístup, stát se obává, že by je utratili dříve, než by zaplatili nájemné.

Dvě dávky na bydlení Existenci doplatku na bydlení však začali zneužívat takzvaní obchodníci s chudobou, tedy vlastníci ubytoven či domů ve vyloučených lokalitách (ghettech), kteří i za podřadné bydlení žádají vysoké nájmy a inkasují je od státu formou doplatků na bydlení. O smysluplnosti doplatku proto politici léta diskutují, není ale asi možné doplatek odebrat všem občanům v hmotné nouzi a vyhnat je do ulic. Loni doplatek dostávalo skoro 50 tisíc lidí, mnozí z nich přitom mají početné rodiny.

Doplatek na bydlení se často plete s příspěvkem na bydlení, který nyní pobírá asi 215 tisíc našinců. Ten mohou dostávat i lidé zaměstnaní, ovšem s nízkými příjmy. V tomto případě stát přispívá jen procentuálně, například na část nájemného.

Rozhodne Ústavní soud Vraťme se k doplatku za bydlení, na který nově ztrácejí nárok lidé žijící v takzvaných bezdoplatkových zónách. Sankce se ale týká jen toho, kdo se do zóny nastěhuje až po schválení městské vyhlášky, která rozhodla o zřízení dané zóny. Starousedlíci v zónách však dávku nadále pobírají, na radnicích nicméně předpokládají, že Romové jsou pořád trochu kočovníky a časem se z nějakých důvodů stejně odstěhují. Bezdoplatkové lokality se opravdu pomalu vylidňují a třeba ve slezském Bohumíně tak za pouhý rok od vyhlášení zón klesl počet vyplacených doplatků na polovinu.

Lokální politici neskrývají, že zóny vyhlašují (dle § 33 odst. zákona o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb.), aby z vyloučených lokalit vytěsnili především Romy.

Kritici vyhlášky poukazují, že jde o sobecké vytěsňování Romů do sousedních měst. O další existenci či neexistenci zón tak do konce roku rozhodne Ústavní soud.


Dvě tváře obchodu s chudobou - Zvětąit
Velikost: 980 x 690 bodů - 178 kB

Dvě tváře obchodu s chudobou - Zvětąit
Velikost: 565 x 445 bodů - 58 kB

Dvě tváře obchodu s chudobou - Zvětąit
Velikost: 591 x 452 bodů - 99 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

 

Naposledy aktualizované

Vygenerováno za 0.40 sekund