Vývoj postuhelných regionů

Třetí desetiletí tohoto milénia bude pro Karvinsko koncem jedné éry. Uhlí se tam má těžit nejméně do roku 2024, nejdéle však do roku 2030. Ať už poslední vozík s "černým zlatem" vyjede na povrch podle střízlivé, nebo optimistické varianty, slezský region čeká brzy přerod – nastane doba postuhelná. A města i lidé se musí přizpůsobit.

Přesnější datum zániku hornického řemesla v regionu vám momentálně nikdo neřekne, zástupci OKD chtějí mít otevřená vrátka pro případ, že těžba uhlí vydrží ještě pár let rentabilní. Na chodu dvou důlních závodů je v tuto chvíli závislých zhruba šest a půl tisíce zaměstnanců a další dva a půl tisíce lidí z dodavatelských firem. Mezi nimi je řada těch, kteří fárají celý život. Ti budou muset v první řadě přesvědčit sami sebe, že dokážou uživit rodinu i jinak. Mohou být strážníky, řemeslníky, podnikateli, čímkoliv... Inspirovat je může příběh čtveřice bývalých havířů z Dolu Paskov, kteří se v roce 2017 s koncem tamní šachty pustili do programátorských kurzů.

Řada lidí jim v internetových diskusích nedávala naději na úspěch, ale tři z nich přerod z horníka v programátora dotáhli až do konce a nyní se IT profesí živí. "Vzdal to jen nejstarší z nás. Ale všem čtyřem nám v době zahájení kurzu bylo už přes čtyřicet a vnímali jsme, že se na nás dívali jak na blázny. Dokázali jsme to tedy některým škarohlídům, ale hlavně sami sobě," řekl Tomáš Hisem, který v současnosti pracuje jako programátor e-shopu.

Ne každý může být programátor, končícím horníkům je tak už několik let nápomocen v hledání dalšího uplatnění na míru speciální program společnosti OKD s názvem Nová šichta. Na pomoc přišlo i město Karviná, když v roce 2016 otevřelo centrum Business Gate, které má v lidech podporovat chuť podnikat. S rozšiřujícími se průmyslovými zónami by se nějaká volná místa našla i v montovnách, otázkou je, zda by bývalé havíře tamní mzdy uspokojily. "Aktuálně je poptávka po lidech ve stavebnictví, firmy dále shánějí řidiče nákladních vozidel, chybí pracovníci bezpečnostních agentur, instalatéři, svářeči," doplnil výčet možností ředitel Úřadu práce v Karviné Daniel Závacký.

Dlouholetí horníci mají i bez případné kvalifikace zaměstnavatelům co nabídnout. "Máme v sobě ze šachet pracovitost a vytrvalost. To, že když je nějaký úkol, tak se ho vždy snažíme dotáhnout do konce. To se cení," doplnil Hisem.

Průzkum regionu nepomohl

Tak jak se promění tisíce lidí žijících v regionu, musí se změnit i města samotná. Ta se v druhé polovině až neúměrně nafoukla expanzí hornictví a v současnosti se zase smrskávají s odchodem zejména mladých lidí.

Města nepanikaří, považují za přirozené, že například v Karviné či Havířově – městě uhlím zrozené – nebude v době postuhelné žít k osmdesáti tisícům lidí, jako tomu bylo v osmdesátých letech. Klidně budou menšími, ale atraktivními místy k životu.

K prvnímu už dochází, ale jak se stát pro lidi atraktivnější? Karviná, Orlová, Havířov, to zatím nejsou prvoplánově v mínění lidí z různých koutů republiky dobré adresy. Městům nepomáhají škodlivé látky ve vzduchu, které vanou z komínů velkých průmyslových firem, tamních domů, ale i z Polska, snižující se, nicméně v republikovém srovnání stále vysoká nezaměstnanost či počty ghett a lidí v exekucích. Řadu z těchto faktorů zanesla společnost Obce v datech do žebříčku 206 obcí tuzemska v hodnocení kvality života. Jak dopadlo Karvinsko? Na 171. místě se umístil Český Těšín, 174. byl Bohumín, 196. Havířov, předposlední Karviná a zcela poslední s nulou na kontě Orlová.

Můžeme si myslet o průzkumu, který u příhraničních měst nezohledňuje dostupnost různých služeb v Polsku, co chceme, ale region po zveřejnění výsledků dostal pro svou image další ránu. Zajímavě projekt okomentoval orlovský starosta Miroslav Chlubna: "Budeme žádat stát o přímý grant pro Orlovou. Prakticky na cokoliv z oblastí, v nichž jsme na tom špatně, nebo co by mohlo zlepšit naše hodnocení. Jen připomínám, komu jinému má stát pomáhat než tomu na posledním místě."

Na kole do lyžařské haly

O tom, co by mohlo prostoru postiženému těžbou uhlí pomoci, před časem diskutovali zástupci měst s reprezentanty krajské společnosti Moravskoslezské investice a Development (MSID). Ti připravili několik zajímavých návrhů, jak oživit region – například sítí cyklostezek a využitím šachetních areálů pro nové podnikatelské projekty.

Projekt může do regionu přinést na deset milionů eur z Evropské unie a dalších šest milionů z kraje. Člověk si sice jen těžko představuje, jak si to bývalý havíř šlape na kole po cyklostezce do lyžařské haly, která by podle MSID mohla vzniknout v areálu některého z končících dolů, a to v Lazech, nebo Darkově. Ale z principu je dobře, že se budoucnost Karvinska řeší a neleží jen na bedrech jednotlivých měst.

Ministerským úředníkům už například radnice vedená primátorem Janem Wolfem představila plán s názvem "Karviná všemi deseti". Ten v příštích deseti letech počítá s minimálně deseti projekty v hodnotě deseti miliard korun. Peníze na projekty plánuje karvinská radnice čerpat z dotací českých ministerstev a fondů Evropské unie. V plánu se počítá například se vznikem technologického a řemeslného inkubátoru, digitální vzdělávací laboratoře, nové fakulty univerzity v Karviné, oživením areálu Karvinského moře či revitalizací a oživením historického centra města.

V boji s ghetty a byznysem s chudobou pak města na Karvinsku volí stejné zbraně. Bourání vybydlených domů a zavádění bezdoplatkových zón. To vše, v jednom velkém balíčku, má s koncem šachet udělat z regionu vyhledávané místo k životu. Koneckonců, když z horníků mohou být programátoři, proč by se Karvinsko nemohlo stát dobrou adresou?

Plán v příštích deseti letech počítá s minimálně deseti projekty v hodnotě deseti miliard korun.