Město Bohumín

7.10.2019 - Co nám koksovna bere, je větší než její přínos

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ročník a číslo: 232
Strana: 14
Autor: Žaneta Motlová

Šéf katedry ochrany životního prostředí Petr Jančík hovoří o stavu ovzduší nejen v Ostravě

Stavem ovzduší v Ostravě, kraji i celém historickém Slezsku se zabývá řadu let. Jeho tým právě ve spolupráci s polskými a slovenskými kolegy finišuje s modelem znečištění ovzduší, který pro příhraničí všech tří států ukazuje stávající znečištění, podíl zdrojů a brzy nabídne také předpověď, co se stane s imisní situací při vypnutí některé skupiny zdrojů nebo přechodu kotlů na jiný druh paliva. Dostat ovzduší v kraji pod zákonné limity je podle Petra Jančíka, vedoucího katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské – Technické univerzity, možné. "Je to otázka zdrojů, politiky a chování lidí," říká.

Jak byste popsal stav ovzduší v Moravskoslezském kraji?

Jsme na okraji průmyslové a hustě osídlené oblasti Horního Slezska. Shluk nejsilnějšího znečištění zasahuje plochu od Katovic přes Gliwice až po Rybnik a Jastrzębie-Zdrój. Další aglomerace je v Krakově. Moravskoslezský kraj je na okraji, a to po všech stránkách. Blízko hranic máme typickou slezskou zástavbu, oblast má podobnou minulost s přesídlením obyvatel i podobně zažitý způsob vytápění. Jde o uhelný region, kde bylo vždycky dost uhlí, a havíři, kteří pracovali na šachtách, jej dostávali jako deputát a topili jím. Zhruba o trojúhelníku Bohumín – Orlová – Karviná můžeme mluvit jako o okraji masivního znečištění.

Co si pod pojmem masivní představit?

V případě benzo(a)pyrenu, který je asi nejbolavější a zastupuje rakovinotvorné polyaromáty, to znamená okolo 10 nanogramů na metr krychlový u průměrných ročních koncentrací. Desetinásobek povoleného limitu, který je 1 nanogram. V Polsku se podobné koncentrace vyskytují plošně, u nás už pouze v hotspotech, jako jsou třeba Radvanice. Nadlimitní znečištění však Moravskoslezský kraj zasahuje plošně a z velké části. Celé Ostravsko, Karvinsko, značnou část Opavska, FrýdeckoMístecka. Na podlimitní hodnoty se dostáváme až v oblasti Studénky a odtud jižně směrem do Moravské brány.

Co je zdrojem?

Koksovny a lokální topeniště. Benzo(a)pyren vzniká nedokonalým spalováním pevných paliv nebo při výrobě koksu. Je to dobře viditelné v okolí ostravských koksoven, které tvoří body, v jejichž okolí jsou zvýšené koncentrace. Když bychom vypnuli všechny ostatní zdroje a nechali jen koksovny, dokážou samy o sobě podle velikosti překročit povolené limity v okruhu jednotek až deseti kilometrů. Ostravské koksovny jsou schopny limit překročit samy o sobě na velké části území města i dál ve Vratimově a Šenově.

Podle nové analýzy ČHMÚ pro ministerstvo životního prostředí ale český průmysl ovlivňuje ovzduší v jednotkách procent.

S tím nesouhlasím. Na stanici v Radvanicích v ulici Nad Obcí, označené jako průmyslový hotspot, byly průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v letech 2015 až 2018 od 7,7 do 9,6 nanogramu na metr krychlový. Na druhé stanici v Radvanicích, která je o něco dál, a na stanici v Přívoze, která leží od tamní koksovny proti větru, tedy z té lepší strany, od tří do pěti nanogramů. Ze srovnání s ostatními stanicemi mezi Ostravou a Polskem lze odhadnout, že místní průmyslové zdroje se podílejí na průměrných ročních koncentracích přibližně ze 70 procent na stanici Nad Obcí a asi 50 procent v Přívoze a druhé lokalitě v Radvanicích. Přibližně stejné závěry ukazují výsledky našeho modelování v projektu Air Tritia. To kombinuje údaje z měření monitorovacích stanic a data o emisích i meteorologických podmínkách pro rozptyl znečištění a ukazuje situaci velmi reálně.

Co lokální kotle?

Jejich vliv je vidět například na stanici monitoringu v Ostravě v Mariánských Horách, které jsou takovým ostrůvkem čistoty ve srovnání s okolím právě kvůli minimu lokálních topenišť. Z Ostravy se vymístil těžký hutní průmysl, zůstaly tam jen dva poslední zbytky. Zároveň je v centrálních částech města velmi málo lokálních topenišť a je to poměrně daleko od Polska. Takových míst je v kraji málo, všude jinde je dost kotlů, které stav ovzduší ovlivňují. Kdyby se obě zbývající koksovny vypnuly, v Ostravě od Slezské Ostravy až po Porubu by byly dodrženy limity. Na okrajích města pravděpodobně ne, právě kvůli lokálním topeništím.

Jak se tedy v kraji plošně dostat pod limity, je to vůbec možné?

Je to otázka zdrojů, politiky a chování lidí. V Ostravě podle mého názoru nesmyslně zůstaly koksovny z dob, kdy se tam ještě těžilo uhlí. Teď se uhlí dováží, buď z Polska, nebo z větších vzdáleností, jen se tady zpracovává a výsledek zase vyváží. Jenom si tu necháváme dělat ten flek za cenu několika set zaměstnaných lidí. To, co nám to bere, je větší než přínos. Pokud chceme pod limity, nemají tady takové provozy co dělat, nebo musí být zcela jiné, moderní. To je pro Ostravu zásadní. Plošně je pak potřeba cíleně masivně investovat do výměny lokálních topenišť.

Jaká topeniště situaci vyřeší?

Moderní. I kdybychom zůstali u pevných paliv, při výměně za ty nejmodernější kotle se problém s benzo(a)pyrenem eliminuje. Naopak náhrada uhlí za dřevo by ve stávajících topeništích nevyřešila nic. V celém regionu Slezska je nutná masivní výměna lokálních topenišť. V Sudetech a dalších místech s novým osídlením po druhé světové válce osídlenci dodnes využívají i staré energetické technologie po Němcích.

Tedy i v Polsku?

Poláci musí do výměny topenišť investovat obrovské peníze. Lidé tam používají starší typy kotlů a více využívají pevná paliva. Také tam žije řádově více lidí. U nás máme zhruba 50 tisíc problémových lokálních topenišť, na Slovensku asi 60 tisíc a v Polsku se jejich počet blíží milionu. Z hlediska způsobu vytápění je mezi námi a Polskem propastný rozdíl. V celém regionu kolem Ostravy, v Opavě, Jistebníku, tam všude je poměrně velký podíl vytápění plynem, ve větších městech také dálkového vytápění. A pár kilometrů přes hranice je všechno jinak, žádný plyn, převaha uhlí. Přitom historicky to byl stejný region. V Polsku po tom nešli, veřejné mínění je jiné. Myslím, že bychom měli šlapat po tom, aby v Polsku řešili lokální topeniště.

Jak jsou zásadní pro naše ovzduší?

V oblasti Bohumína jde z Polska více než polovina znečištění benzo(a)pyrenem a z toho přes dvě třetiny pocházejí z polských lokálních topenišť. Převažuje také na Hlučínsku, kde podle našeho modelování z průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu 1,72 nanogramu jde z Polska 1,14 nanogramu, z toho 0,85 z polských lokálních topenišť. V centru Ostravy už je polský podíl menší, do hry vstupují významné místní zdroje. Zhruba poloviční je v Opavě, kde z průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu 1,45 nanogramu na metr krychlový je 0,74 nanogramu z Polska, z toho 0,54 z lokálních topenišť. Údaje jsou dostupné na internetu v interaktivní mapě projektu Air Tritia.

Je Slezsko z hlediska ovzduší opravdu černou skvrnou na mapě Evropy?

Ano, jsme hotspot. Podobně je na tom Bulharsko, snad některé části Rumunska. Pokud ale srovnáváme se starými zeměmi Evropské unie, jsme skutečně výjimkou. Jsou místa v Itálii či ve Španělsku, kde je to také problematické, tam ale hraje velkou roli i podnebí. V zaalpských zemích jsme opravdu specifičtí.


Co nám koksovna bere, je větší než její přínos - Zvětąit
Velikost: 446 x 836 bodů - 94 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad