26.11.2019 - 150 let košicko-bohumínské dráhy

REGION – Území Těšínského Slezska představovalo svou polohou na hranicích několika historických zemí významnou dopravní křižovatku. Přes samotné město Těšín procházely důležité komunikace, například silnice spojující Vídeň s Krakovem či neméně významná dopravní spojnice mezi Slezskem a Uhrami (Slovenskem), vedoucí přes Jablunkovský průsmyk. Hospodářský rozmach ve druhé polovině 19. století s sebou nesl i velký rozvoj železniční dopravy, která významně ovlivnila vývoj celé oblasti Těšínského Slezska.

Nejdůležitější železniční tratí, která tudy procházela, byla Košicko-bohumínská dráha (KBD), spojující, jak již naznačuje její název, Bohumín s Košicemi. Vlastní stavební práce započaly na podzim roku 1867 výstavbou železnice z Bohumína do Těšína. Tento 32 kilometrů dlouhý úsek byl definitivně uveden do provozu 5. května 1869. V pořadí druhý, 70kilometrový úsek z Těšína do Žiliny včetně jablunkovského tunelu byl zprovozněn 8. ledna 1870 a výstavba celé dráhy byla dokončena 18. března 1872 dovedením železnice do Košic. Košicko-bohumínská dráha se tak stala významnou součástí železniční sítě RakouskoUherska.

Navazovala na Severní dráhu Ferdinandovu dovedenou do Bohumína v roce 1847 a napojovaly se na ni báňské a hutní podniky a postupně budované lokální dráhy na Těšínsku. Tato dráha byla soukromou až do roku 1921, kdy většinu jejich akcií skoupil československý stát. Počet přepravovaných osob rychle narůstal – v době před vypuknutím první světové války bylo dráhou přepraveno na pět milionů cestujících. Největší význam však měla doprava nákladní, zejména přeprava černého uhlí a rud.

Strategický význam Košicko-bohumínské dráhy se projevil v době první světové války a zejména po jejím skončení, kdy vypukl dvouletý spor mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem o státní příslušnost Těšínského Slezska. Získání celého průběhu trati se stalo jedním z hlavních cílů obou stran, zejména pro Československo představovala KBD jediné plnohodnotné spojení českých zemí a Slovenska a byla pro životaschopnost mladé republiky klíčová.