Zrychlení vlaků mezi Prahou a Ostravou i severní a jižní Moravou přinese další etapa modernizace přerovského železničního uzlu. Vlaky směřující odsud do Zlínského kraje však během opravy mohou nabírat desítky minut zpoždění. 

PŘEROV, DLUHONICE Jako špatně seřízená světelná křižovatka působí už řadu let na železnici výhybna v přerovské místní části Dluhonice. Vlaky mířící do několika směrů se tu totiž po změně jízdní koleje křižují tak, že se nezřídka vzájemně blokují. Včera slavnostně zahájená další etapa rozsáhlé přestavby pomůže tento problém v budoucnu vyřešit, v kombinaci s modernizací přilehlých úseků tratě tak celostátní i regionální vlaky budou moci jezdit rychleji. 

Nynější stavba navazuje na dříve provedené modernizace železničních tratí z Přerova do Hranic a do Olomouce i na dokončenou první etapu přestavby přerovského železničního uzlu. "Nyní přijde na řadu takzvaný triangl, na kterém je také výhybna Dluhonice. Kromě zlepšení jízdního komfortu dojde i ke zvýšení traťové rychlosti a tomu odpovídajícímu zkrácení jízdních dob. Zlepší se i napojení Dluhonické spojky, které bude odpovídat současnému pravostrannému provozu," popsal Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty – pozn. red.). 

Dluhonická výhybna v minulosti pomáhala mimo jiné s poněkud problematickým systémem českého železničního provozu, kdy se na některých dvojkolejných tratích jezdilo vpravo, zatímco na jiných vlevo, což byl případ vlaků mířících z Břeclavi do Bohumína a zpět. Ke sjednocení se zbytkem republiky zde došlo na konci roku 2012, což ale začalo přinášet problémy ve výhybně. "Dochází ke vzájemnému rušení vlaků jedoucích v přímém směru z Přerova do České Třebové s těmi, které využívají takzvanou dluhonickou spojku, tedy odbočnou trať Dluhonice–Prosenice. Cílem je proto příprava podmínek pro možnost mimoúrovňového křížení vlaků, jehož vytvoření bude jádrem další, třetí, etapy rekonstrukce uzlu," shrnula mluvčí Správy železnic Nela Friebová s tím, že nová koncepce má zajistit, aby vlaky mohly současně vjíždět i odjíždět z přerovského uzlu do všech směrů, aniž by si navzájem překážely. 

Historickým paradoxem přitom je, že v českých zemích platil od roku 1851 zákon, který na železnici nařizoval pravostranný provoz, a vlaky z Břeclavi přes Přerov do Bohumína takto proto zpočátku jezdily. V roce 1872 však bylo z dnes už neznámých důvodů rozhodnuto o přesunu na levou kolej. Výhybna, která začne být nově ovládána dálkově z centrálního dispečerského pracoviště v Přerově, bude mít po dokončení prací v závěru příštího roku celkem sedm dopravních kolejí, přičemž rychlost vlaků jedoucích v přímém směru se zde zvýší až na 130 kilometrů v hodině, na okolních úsecích tratě pak bude maximální rychlost ještě o třicet kilometrů za hodinu vyšší. 

V rámci stavebních prací za 3,79 miliardy korun bez DPH, které spolufinancuje Evropská unie, se ovšem dělníci pustí také do rekonstrukce železničního spodku a svršku, železničních mostů či propustků. Dále se opravy a úpravy budou týkat zabezpečovacích a komunikačních systémů, trakčního vedení a dalších elektrických zařízení včetně osvětlení dluhonické výhybny, kde rovněž vznikne nová technologická budova na místě stávajícího provozního objektu. 

Kromě toho dojde na zrušení několika železničních přejezdů, místo kterých vznikne jeden nový silniční nadjezd, k němuž bude vybudována přeložka silnice, a dvě lávky pro pěší. Další tři už existující nadjezdy pak čeká přestavba nebo menší úpravy. Kromě toho přibudou protihlukové stěny, jež mají výrazně snížit hladinu hluku v přerovské místní části Dluhonice. 

Fakta Zpoždění vlaků z Přerova do Zlínského kraje Kvůli řadě výluk v železničním uzlu Přerov může během letošního roku docházet ke zpoždění dálkových vlaků Slovácký expres, Moravan a Valašský expres v řádu desítek minut. Podle Správy železnic České republiky se toto zpoždění následně přenáší na přípojné osobní a spěšné vlaky ve stanicích Staré Město u Uherského Hradiště, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí a Vsetín. Cestující musí počítat také se zpožděním přípojných osobních a spěšných vlaků, které může na odjezdu činit přibližně 10 až 12 minut. 
 

O autorovi: Stanislav Kamenský, redaktor MF DNES