close google translator menu
Dnes je Pondělí 1.6., svátek má Laura.
Laura - jméno latinského původu. Znamená vavřín, vítězství.

Osobnosti narozené dnes:


  • Alanis Morissette (*1974) - Kanadská zpěvačka
  • Heidi Klum (*1973) - Německá modelka
  • Larisa Lazutinová (*1965) - Ruská běžkyně na lyžích
  • Jan Mládek (*1960) - Český politik,bývalý ministr zemědělství
  • Karel Šíp (*1945) - Český zpěvák, textař, scénarista a moderátor
  • Norman Foster (*1935) - Britský architekt
  • Zdeněk Adla (*1910, +29.8.1990) - Český spisovatel,autor knih pro děti
  • Jan Patočka (*1907, +13.3.1977) - Český filozof
  • Jarmila Fastrová (*1899, +28.11.1968) - Česká překladatelka
  • Otto Eisler (*1893, +27.7.1968) - Český avantgardní architekt
  • František Žilka (*1871, +9.2.1944) - Český evangelický teolog a historik
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

21.4.2020 - Senátoři si sami škodí

Zdroj: Právo
Ročník a číslo: 93
Strana: 6
Autor: Jaroslav Ortman

Senát nedávno projednával řadu novel zákonů, jež se týkají pandemie. Situace místy připomínala školní výlet neukázněných kluků, kteří jsou na něm bez pedagogického dozoru. "Vše, co přichází v tuto chvíli z dílny ministerstva pro místní rozvoj, je neseriózní," volal Petr Vícha (za vládní ČSSD). Senátor Láska v souvislosti s obavami nájemníků uvedl: "Řešíme tu strach, který neexistuje, zákon je zbytečný." A Jan Horník za STAN vyzval vládu, ať nestraší občany nemocí covid-19: "Vraťme se do normálního stavu, skončeme se strachem." 

To vše v situaci, kdy hospodářská Unie OSN pro Afriku oznamuje, že epidemie zřejmě připraví o život až 300 tisíc Afričanů, kdy malá Belgie zaujala první místo v počtu úmrtí na covid-19 na počet obyvatel, kdy pandemie řádí v Británii, Itálii, ve Španělsku a USA, kdy britský premiér, který nemoc nejprve zlehčoval, skončil sám na JIP a jen nadstandardní péče lékařů jej uchránila před nejhorším. Moje maminka mi vždycky říkala: "Nikdy se, synku, nerouhej, kdo se rouhá, tomu se to vymstí." Rouhání je synonymem posmívání, vysmívání, chvástání. I politik by měl vážit slova a nenechat se unést snahou smést politického soupeře a nakonec dospět ke své vlastní degradaci. Senát většinu parlamentních tisků ponechal, dva návrhy zákonů vrátil Sněmovně. Šlo o novely zákona o odkladu nájmů za bydlení a nájmů firem za nebytové prostory. Oba vládní návrhy schválené Sněmovnou by znamenaly, že nájemníci bytů a podnikatelé, kteří v důsledku nařízení vlády museli uzavřít provoz, by mohli požádat o odklad nájemného až do července 2020, resp. na dobu tří měsíců. Senát ale změnil text zákona tak, že stát by měl ručit za 80 procent nájemného, které by lidé či podnikatelé neuhradili v důsledku nedostatku příjmů během epidemie koronaviru. 

Důvodem byla obava senátorů, že dlužné nájemné by majitelům bytů či nebytových prostor nemuselo být zaplaceno, takže stát by měl chránit zájmy majitelů bytů a nebytových prostor a ručit za možné ztráty. Ze zákona na ochranu nájemníků se stal zákon na ochranu vlastníků bytů a nebytových prostor. Černý Petr by zůstal v rukou státu. Fiskální dopad pro státní pokladnu by byl zřejmý – další rozpočtový propad. To Senát ale nezajímá. Žádný finanční rozbor si k tomuto návrhu nepřipravil. Přitom Senát by byl první, kdo by kritizoval vládu za takto vzniklý deficit. Vědí opravdu senátoři, co znamená ručení státu za dluh nájemníků? Institut ručení má akcesorickou povahu k vlastnímu závazku a ručitel ručí do výše pohledávky. Tedy stát by ručil za všechny nezaplacené nájmy z bytových i nebytových prostor za všechny nájemce do výše 80 procent. Věřitel by se mohl domáhat zaplacení své pohledávky buď na nesolventním nájemci, či na solventním státu. 

Spory, které by následovaly, by časově zatížily justici, finančně pak procesní strany. Ve hře by byly i náklady řízení, kdy kromě výše soudního poplatku nutno počítat i s náklady za právní zastoupení. Kromě toho by soudní kolotoč nekončil, protože stát jako ručitel by měl nárok na náhradu plnění poskytnutého věřiteli, a to vůči původnímu dlužníkovi. Nakonec by se původní záměr zákona – ochránit nájemníky – otočil proti nim. Senát není mezi veřejností populární, mnozí jej mají za apendix v politickém systému. Účast při samostatných volbách do něj dávno nedosahuje 20 procent. To je i ukazatel, jaký význam dává česká veřejnost této instituci. Budou-li však senátoři pokračovat ve stejném duchu jako na minulé schůzi, pak se možná budou volit do svých funkcí sami, se svými rodinami. 

Foto: 

O autorovi: Jaroslav Ortman (Autor je advokát)


Senátoři si sami škodí - Zvětąit
Velikost: 102 x 117 bodů - 2 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

 

Naposledy aktualizované

Vygenerováno za 0.33 sekund