close google translator menu
Dnes je Středa 27.5., svátek má Valdemar.
Dnes má svátek Valdemar. Gratulujeme :)

Osobnosti narozené dnes:


  • Martina Sáblíková (*1987) - Česká rychlobruslařka
  • Jiří Štajner (*1976) - Český fotbalový reprezentant
  • Jamie Oliver (*1975) - Britský kuchař a televizní moderátor
  • Paul Gascoigne (*1967) - Anglický fotbalista
  • Dee Dee Bridgewater (*1950) - Americká jazzová zpěvačka
  • Alex Koenigsmark (*1944) - Český spisovatel a scénárista
  • Luděk Sobota (*1943) - Český komik
  • John Simmons Barth (*1930) - Americký spisovatel
  • Ladislav Chudík (*1924) - Slovenský herec
  • Henry Kissinger (*1923) - Americký ministr zahraničí a nositel Nobelovy ceny míru za rok 1973
  • Max Brod (*1884, +20.12.1968) - Pražský německý židovský spisovatel
  • René Panhard (*1841, +16.7.1908) - Francouzský průkopník automobilismu
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

30.4.2020 - Sýkorova smrt je nerozluštěná

Zdroj: 5plus2
Ročník a číslo: 18
Strana: 1
Autor: Josef Gabzdyl

"Ostravsko-opavská operace byla zřejmě největší vojenskou akcí 2. světové války na našem území," říká historik Ondřej Kolář.

Obce v rozvalinách, kruté boje o každý kilometr a tisíce mrtvých. To byla takzvaná Ostravskoopavská operace, tedy rozsáhlá vojenská akce před 75 lety v březnu a dubnu 1945, která vedla zejména k osvobození Ostravy. Ještě po tři čtvrtě století v oblasti Opavska a Hlučínska lidé nalézají munici z tohoto dramatického období. Historik Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě upozorňuje na rozsah tohoto vojenského konfliktu. "Co do nasazení lidí a techniky to byla patrně největší vojenská akce 2. světové války na našem území, v tvrdosti bojů jsou porovnatelné jen boje na jižní Moravě," konstatoval historik.

Proč se útok na Ostravu nevedl ze severovýchodu, přes Bohumín, ale obchvatem od Opavska a Hlučínska?

Původní směr útoku byl mezi Těšínem a Bohumínem, jenže pokus o průlom 4. ukrajinského frontu 10. až 15. března 1945 skončil neúspěchem. Časně na jaře těžká technika zapadala do bahna, kvůli špatnému počasí nemohla Rudá armáda využívat ani letectvo a wehrmacht byl dobře připravený.

Jaké byly početní stavy na obou stranách?

Udává se, že Němci na Ostravsku nasadili přibližně 155 tisíc vojáků a na sovětské straně bylo zhruba 250 tisíc vojáků. Přitom se traduje, že pro úspěšnou útočnou operaci by měl útočník mít převahu tři ku jedné, což zdaleka nebylo splněno. Navíc v tancích a v další těžké technice byl poměr takřka vyrovnaný. Takže i padesát tanků naší 1. československé tankové brigády bylo velmi důležitých.

Proč Sověti nevyčlenili na osvobození Ostravy více lidí a techniky?

Protože nejvíce vojáků a techniky bylo pochopitelně vyčleněno na Žukovův útok na Berlín, to byla priorita. Nicméně i Ostrava byla poměrně důležitá, a to jednak svým průmyslem a také tím, že na sebe vázala poměrně hodně německých vojáků, kteří tak nemohli zasáhnout do obrany Berlína. Navíc to byl velmi důležitý železniční uzel pro přesuny vojsk na fronty a ústup na západ.

Takže po prvotním neúspěchu se velení Rudé armády rozhodlo pro postup z Opavska a Hlučínska.

To bylo dáno operacemi jiných jednotek, které původně neměly mít s osvobozováním Ostravska nic společného. Jenže armádě 1. ukrajinského frontu se podařilo v polovině března proniknout do oblasti Ratibořska a postupovala dále na Krnovsko. Sovětské velení toho využilo k útoku na Ostravu ze severozápadní strany. Proto přesunula jednotky a zaútočila od Opavska.

Tam však stála linie našich prvorepublikových bunkrů. Jak důležitou úlohu měly v německé obraně?

Na jaře 1945 mělo toto opevnění spíše doplňkovou roli. Objekty už postrádaly vzduchotechniku, Němci z nich dříve vytrhali pancéřové prvky, linie nebyla úplně dokončená. Takže bunkry wehrmacht využíval pro odstřelovače a kulometná hnízda, sloužily také jako polní ošetřovny nebo pozorovatelny. Případně se za nimi ukrývaly tanky nebo samohybná děla, která útočila do boku sovětských a československých jednotek.

Když jsem v minulosti mluvil s československými tankisty, tak vzpomínali i na to, jak Němci efektivně využívali krajiny k obraně.

To je pravda, už překročení řeky Opavy ve Štítině bylo hodně krvavé. Wehrmacht využíval i vyvýšenin v Hrabyni a ve Velké Polomi, navíc součástí obrany byly takzvané opevněné vesnice, kde německé jednotky využívaly třeba hospodářská stavení k úkrytům těžké techniky a bojovaly přímo v zástavbě. Někde se opravdu bojovalo dům od domu. Nakonec však měli Sověti i Čechoslováci štěstí, že v samotném závěru už neměli Němci dostatek pohonných hmot a zásobování dost vázlo, proto začali ustupovat. Samozřejmě i jejich morálka už byla znatelně slabší, než kdyby se bojovalo třeba o půl roku dříve.

Opava po několikadenních bojích skončila v podstatě v troskách. To byla pro obě strany tak důležitá?

Byla, a to symbolicky i logisticky. Opava byla hlavním městem Slezské župy Sudet. Navíc stála v týlu postupujících sovětských jednotek, proto jejich velení rozhodlo o rozdělení útoku. Takže zatímco 31. armáda postupovala na Ostravu, tak 60. armádu generál Jeremenko, když si ji vyžádal jako posilu, vyslal na opavský směr. Navíc se na obraně poměrně hodně opevněné Opavy podílely i elitní německé vojenské jednotky, například 1. lyžařská divize, kde byli hodně dobře vycvičení a odhodlaní vojáci. Však také sovětským útokům odolávali několik dnů.

Kudy se osvoboditelé nakonec dostali do Ostravy?

Hlavní útočný proud 38. armády se v noci z 29. na 30. dubna přebrodil přes Odru v Zábřehu nad Odrou v lokalitě U Korýtka. Podle ústních svědectví to bylo s pomocí domácího odboje, místní lidé vytipovali vhodná místa. Právě v Zábřehu byly boje ještě poměrně velmi těžké, bylo tam kolem 180 padlých sovětských vojáků. Nicméně poté, co se za Odrou podařilo vytvořit předmostí, tak se Němci v samotné Ostravě už tak intenzivně nebránili. Navíc z Těšínska rychle postupovaly jednotky generála Grečka, takže hrozilo obklíčení Němců v Ostravě. Proto wehrmacht sice bojoval, ale současně ustupoval na jihozápad.

Kdy se sovětské a československé jednotky dostaly do centra Ostravy?

První vojáci se v centru objevili už odpoledne 30. dubna. V městské zástavbě se podle dobových svědectví poměrně dost improvizovalo. Menší skupiny tanků vyjížděly jako průzkum, tak se třeba dostaly i k tehdejšímu Říšskému mostu, nyní mostu Miloše Sýkory. V centru už k větším bojům nedošlo, válčilo se jen lokálně. Podle pozdějších interpretací to vypadalo, jako kdyby byl boj na mostě pro osvobození Ostravy tím klíčovým, ale to je nesmysl. Rudá armáda byla už v Moravské Ostravě, z druhé strany se tlačila do Slezské Ostravy, takže i tak by ještě tentýž den sovětští vojáci stáli na obou březích Ostravice.

Na mostu Miloše Sýkory se i tak ještě zastavme. Jak to podle vašeho názoru bylo s Milošem Sýkorou, který byl údajně zastřelen poté, co se mu podařilo přerušit kabely vedoucí k podminovanému mostu?

Jediné, co se ví naprosto jistě, je to, že byl ten den zastřelen, nic dalšího není jednoznačně doloženo. Po válce se sice objevily desítky svědectví od lidí, kteří tanky údajně doprovázeli. Jejich verze se však značně lišily a některé se už podařilo vyvrátit. Dokonce se objevil i názor, že Sýkora byl zastřelen o několik ulic dále a k mostu, kde byl poté nalezen, byl přenesen. Jistého není nic.

A byl most vůbec podminovaný?

To také není jisté. Tankisté se shodovali, že kdyby byl, tak by ho Němci nevyhodili s prvním nebo druhým tankem. Obvyklá byla taktika, že nechali přejet několik tanků, zahájili na ně palbu a ústup zabránili vyhozením mostu. Jenže v tomto případě dostal zásah hned první tank, který na most vjel, což variantě podminovaného mostu nenasvědčuje. Jenže to je spekulace, protože nevíme, jak byli obránci mostu vycvičení.

Jaké byly ztráty na sovětské i německé straně?

Na sovětské straně se udává přes dvacet tisíc obětí, jenže my dodnes neznáme ani polovinu jejich jmen. U německých ztrát jsme hodně v oblasti odhadů. Udává se sice až sto tisíc obětí, ale Němci už v závěru nebyli schopni vést efektivní záznamy, pozůstalým třeba sdělovali, že jejich příbuzný padl někde mezi Ostravou a Olomoucí. Nevíme ani, kolik jich padlo v boji, kolik skončilo v zajetí, kolik dezertovalo.

Jsou v Ostravsko-opavské operaci ještě nějaké záhady k rozluštění?

Každý badatel zabývající se tímto tématem by jistě rád zjistil něco nového právě ohledně smrti Miloše Sýkory. Nejasné jsou i okolnosti smrti Ivana Kubince ve Štítině, to je také velká záhada, jak se to celé seběhlo (Kubince Němci zajali a přibili na vrata statku – pozn. red.). Obávám se však, že okolnosti jejich smrti asi nikdy neobjasníme. Osobně mě velmi zaujalo, jak ještě na začátku května podnikali Němci v oblasti Vítkovska nebo Fulnecka poměrně intenzivní protiútoky, málo se ví o bočních bojích na Těšínsku nebo Frýdecko-Místecku.


Sýkorova smrt je nerozluštěná - Zvětąit
Velikost: 462 x 449 bodů - 57 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

 

Naposledy aktualizované

Vygenerováno za 0.35 sekund