Město Bohumín

2.5.2020 - Čechy a Poláky ani koronavirus nerozdělí

Zdroj: Moravskoslezský deník
Ročník a číslo: 102
Strana: 3
Autor: Aleš Uher

ČESKO/ POLSKO - Češi a Poláci se spolu potřebují, říká hoteliér ADRIAN WOWRA. Schengenský prostor byl samozřejmostí, Češi a Poláci v pohraničí léta žijí propojeně. Teď ovšem přišla doba, kdy zase narážíme na hranicích na kontroly, a přináší to řadu úskalí.

V mladistvě vyhlížejícím a usměvavém Polákovi Adrianu Wowrovi byste možná nehledali šikovného podnikatele, jenž zaměstnává v každém z dvou provozovaných hotelů přes třicet lidí a ve svatebním byznysu patří jeho podniky mezi žádané a hodně vyhledávané zboží. Hotely mají dost společného. Vlastnictví města, historický původ, lokaci. Půlkilometrovou vzdálenost mezi barokní zámeckou usedlostí a secesním Národním domem dělí jen koryto řeky Odry. Přitom každý objekt stojí v jiné zemi, což však nehraje roli pro klientelu. "Poláci si stále častěji pro akce rezervují bohumínský Hotel Pod Zeleným dubem, to Češi zase preferují Hotel Zamek v Chalupkách. Možná je to tím, že polské svatby a oslavy jsou početnější, a sál v Bohumíně má kapacitu skoro dvou stovek míst. Češi upřednostňují více obřady venku, líbí se jim komornější prostředí zámeckého parku," říká Adrian Wowra. Sám má pak i vlastní zkušenost: "Loni jsem se ženil a i naše oslava proběhla v Bohumíně." Svatebčané z obou hotelů často pak i pěšky přes hraniční most vyráželi za atraktivními fotkami na území sousedního státu, do krásného parku v Chalupkách nebo na opravené náměstí ve Starém Bohumíně. "Snad se ta doba, kdy můžeme bez problémů a kontrol překročit hranice, zase brzy vrátí," doufá.

O svatbách by skoro mohl napsat knihu. Jaké jsou rozdíly svatebních oslav na českém území a v Polsku? "Kromě počtu hostů je anomálií dost. U nás se oběd podává na rautových mísách do středu stolu, každý si vybere to své, u vás je většinou jídlo jednotné. Na českých svatbách se také začíná tančit později, Poláci to rozjíždějí těsně po obědě," usmívá se. "Také u nás není zvykem, aby se změnilo osazenstvo jako v Česku, kde rodiče a prarodiče mnohdy později uvolní místo kamarádům snoubenců," vykládá podnikatel a dodává, že tohle jeho srovnání zvyklostí platí pro slezské svatby na obou pólech hranice: "V dalších částech Polska vyznávají zase jiné zvyky a určitě to bude tak i u vás."

Z MAJITELE ZÁSOBOVAČEM

Gastro byznys přebral po rodičích, kteří si Hotel Zamek v Chalupkách pronajali ještě před koncem milénia. Sám se mu začal věnovat v roce 2009, o šest let později byl jediným, kdo si troufl přihlásit se do bohumínského tendru na provozování opraveného Národního domu. "To propojení mi dávalo smysl. Kdybyste se mě ale zeptali před dvěma lety, jestli bych do toho šel znovu, tak odpovím záporně. Až po loňské sezóně by se má odpověď změnila. A teď? Nevím. V našem byznysu bojujeme o holý život. Doma i u vás," přiznává podnikatel.

Koronovirová epidemie změnila vše a zasáhla jej hodně bolestně. Dokonce se několik dnů vůbec nedostal do bohumínské firmy. "Na každé straně hranice platila jiná pravidla. Poláci zprvu zkomplikovali evidenci, že bych se sem probíjel přes hodinové fronty, pak se provoz zastavil úplně. Jedinou šancí bylo postupem času zásobování," popisuje Adrian Wowra. Vlastně přes noc se stal nejen hoteliérem a restauratérem, ale i zásobovačem. Restaurace v hotelích alespoň začaly vařit obědy, které se distribuují přes okénko. Vybaven proviantem tak s potřebnými fakturami a dodacími listy pendluje mezi podniky, rozdělené hraničním mostem.

MUSELY PŘIJÍT ZMĚNY

Hotel na náměstí ve Starém Bohumíně, který provozuje i Pivní a hudební lázně, zaměstnává desítku Poláků. Český personál nebyl výjimkou ani v Chalupkách, ale v poslední době se to změnilo. "Nejsou u vás lidi," poznamená. Možná to současná situace změní, co určitě ovšem Adrian Wowra nemá v úmyslu měnit, to je přístup k podnikání. "Předloni jsme si sedli, dlouho počítali a bylo jasné, že musíme udělat změny. Cítil jsem, že Bohumíňáci nám měli pak za zlé zvýšení cen. Navíc jsme před některými plesy a tradičními pronájmy sálu dávali přednost komerčním oslavám. Díky tomu jsme ovšem získali finanční polštář, který jsme původně chtěli využít pro další investice, ale teď díky tomu všech třicet zaměstnanců neztratilo práci a držíme je ve stavu," rekapituluje fakta. Srovnávat ostatně může i podnikatelské prostředí u nás a v Polsku. "Je to podobné. Něco je komplikovanější u vás, jiné problémy zase máme doma. Ale přístup úředníků v Česku mi přijde přívětivější, neházejí vám klacky pod nohy, když si tu jako cizinec chcete otevřít firmu," soudí Adrian Wowra. Váží si i faktu, že město Bohumín svým nájemcům prostor odpustilo dvouměsíční nájem: "Díky za to! I tak náš propad je zhruba 350 tisíc měsíčně."

Podle jeho mínění navíc česká strana rychleji přispěchala i s pomocí podnikatelům. "V Polsku byla podpora žalostná, v podstatě nikdo na nic nedosáhli. Když před týdnem otevřeli parky a lesy k procházkám veřejnosti, tak si podnikatelé dělali z toho legraci, že takové rozhodnutí jim umožní vzít si život v přívětivějším prostředí. Mám ale informace, že by se to mělo měnit k lepšímu i v Polsku," přidává zkušenosti ze své domoviny.

KRIZI ČEKAL, NEJVÍCE TRÁPÍ NEJISTOTA

Co s jeho podnikáním bude dál, to netuší. "Bohužel v našich firmách se dopad krize násobí. Trpí určitě všichni majitelé hospod i hotelů, ale my jsme navíc závislí na otevření hranic. Češi a Poláci se spolu potřebují a náš byznys je na tom postavený," zná své silné i slabé stránky.
Nejvíce jej trápí nejistota, každý den je ledacos jinak. "Nějak jsem podvědomě tušil, že něco přijde. Myslel jsem si, že uprchlická krize může přinést problémy na hranicích, ale nakonec to byl virus. Naše podnikání je ohrožené a smutné je, že ne vlastní vinou. To nezpůsobilo naše špatné podnikání nebo chybné rozhodnutí. Ale snad to zvládneme," věří Adrian Wowra.


Čechy a Poláky ani koronavirus nerozdělí - Zvětąit
Velikost: 891 x 379 bodů - 91 kB

Čechy a Poláky ani koronavirus nerozdělí - Zvětąit
Velikost: 436 x 480 bodů - 41 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad