Město Bohumín

7.5.2020 - ANZAC Day – oslavme Den osvobození v tichosti

Zdroj: Haló noviny
Ročník a číslo: 106
Strana: 8
Autor: Milena Měštecká

AUSTRÁLIE - Národní den vzpomínky na oběti všech válek mají v Austrálii a na Novém Zélandu 25. dubna. Od roku 1915 se jím stal den výročí bitvy u italského města Gallipoli, kdy se poprvé vojenské jednotky z Austrálie a Nového Zélandu (ANZAC) zapojily do bojů 1. světové války. Ty přinesly jejich první padlé. Obě země mají letos za sebou zcela výjimečné a neveřejné oslavy tohoto národního svátku. Dne, který lze u nás přirovnat ke Dni osvobození 8. května, před několika desetiletími u nás slavenému ještě 9. května. Případně k listopadovému Dni veteránů, který se slaví hlavně v Británii, Francii a dalších státech, které měly své padlé v 1. světové válce. Ten je ostatně vzpomínán i u nás.

Vzhledem k opatřením proti koronaviru, podobným od začátku dubna v Austrálii a na Novém Zélandu těm v České republice, proběhl letos Den vzpomínky ANZAC v tichosti. Jak mi napsal z Nového Zélandu Glenn Clark: "Obvykle bývají tento den velké oslavy za úsvitu, ale ty musely být zrušeny poprvé za celých více než 100 let. Místo toho lidé stáli za úsvitu u svých domů, připomínali si své drahé a vzpomínkový obřad byl vysílán v rádiu. My jsme vzpomínku měli u moře, které je před naším domem a kousek od nás stála žena, jejíž otec byl také válečným zajatcem ve 2. světové válce. Moje neteř nám všem zaslala krásný obrázek mého otce."

Glennův otec, George William Clark, bojoval v bojích v severní Africe po boku britských vojáků. Přežil válečné zranění a několikaleté zajetí v Novém Bohumíně u Karviné. "Ať nikdy nezapomeneme", stojí pod fotkou G. W. Clarka, který přežil válečné zranění i zajetí a pochod smrti přes naše území. Přežil i dlouhý pochod smrti přes celou naši republiku do německého Bavorska. Glenn se vydal na kole po jeho stopách v roce 2017, kdy jsme se seznámili. Napsal mi dále o letošním dnu ANZAC: "V naší zemi je vzpomínka a úcta k našim vojákům, kteří bojovali v mnoha válkách, v posledních 100 letech velmi silná. Vděčíme jim za to, že si můžeme díky nim dnes užívat svobody. Slova ‚Lest We Forget‘ (česky ‚Ať nikdy nezapomeneme‘) jsou pro nás velmi drahá a jsou z básně pro padlé vojáky, která vždy zazní během vzpomínky na ně: Nikdy nezestárnou jako my, kteří jsme po nich zůstali. Věk je neunaví, ani roky je neodsoudí. Myslíme na ně při západu slunce i ranním úsvitu. Ať nikdy nezapomeneme."

Vzpomněl také na poslední veterány války: "Dnes si s koronavirem uvědomujeme, že několik málo zbývajících veteránů 2. světové války patří mezi ty nejohroženější. Všichni je musíme u nás bránit jako oni bránili nás před 75 lety." Všichni můžeme dojít letos na Den osvobození v tichosti k početným památníkům padlých vojáků, obětem a trpícím 2. světové války. Máme je na rozdíl od Austrálie a Nového Zélandu u nás. Připomínají i ty z jiných zemí, kteří za nás bojovali a mnozí padli. Také vězně a trpící na pochodech smrti, partyzány, odbojáře a civilisty masakrované v posledních dnech války. Bylo by to přirozené a rozhodně lepší než přehlížení a neúcta k osvoboditelům a těm, kdo umožnili náš dnešní život v míru. A zapomínání, kdo se nás snažil zotročit a zničit…



    Městský úřad