Schengenský prostor byl samozřejmostí, Češi a Poláci v pohraničí léta žijí propojeně. Přišla doba, kdy zase narážíme na hranicích na kontroly a přináší to řadu úskalí.

BOHUMÍN – V mladistvě vyhlížejícím a usměvavém Polákovi Adrianu Wowrovi byste možná nehledali šikovného podnikatele, jenž zaměstnává v každém z dvou provozovaných hotelů přes třicet lidí a ve svatebním byznysu patří jeho podniky mezi žádané a hodně vyhledávané zboží. Hotely mají dost společného.

Vlastnictví města, historický původ, lokaci. Půlkilometrovou vzdálenost mezi barokní zámeckou usedlostí a secesním Národním domem dělí jen koryto řeky Odry.

Přitom každý objekt stojí v jiné zemi, což však nehraje roli pro klientelu. "Poláci si stále častěji pro akce rezervují bohumínský Hotel Pod Zeleným dubem, Češi zase preferují Hotel Zamek v Chalupkách. Možná je to tím, že polské svatby a oslavy jsou početnější, a sál v Bohumíně má kapacitu skoro dvou stovek míst. Češi upřednostňují obřady venku, líbí se jim komornější prostředí zámeckého parku," říká Adrian Wowra.

Sám má i vlastní zkušenost: "Loni jsem se ženil a i naše oslava proběhla v Bohumíně."

Svatebčané z obou hotelů často pak i pěšky přes hraniční most vyráželi za atraktivními fotkami na území sousedního státu, do krásného parku v Chalupkách nebo na opravené náměstí ve Starém Bohumíně.

"Snad se ta doba, kdy můžeme bez problémů a kontrol překročit hranice, zase brzy vrátí," doufá. O svatbách by mohl napsat knihu. Jaké jsou rozdíly svatebních oslav na českém území a v Polsku? "Kromě počtu hostů je anomálií dost. U nás se oběd podává na rautových mísách do středu stolu, každý si vybere to své, u vás je většinou jídlo jednotné. Na českých svatbách se také začíná tančit později, Poláci to rozjíždějí těsně po obědě," usmívá se.

"Také u nás není zvykem, aby se změnilo osazenstvo jako v Česku, kde rodiče a prarodiče mnohdy později uvolní místo kamarádům snoubenců," vykládá podnikatel a dodává, že tohle jeho srovnání zvyklostí platí pro slezské svatby na obou pólech hranice: "V dalších částech Polska vyznávají zase jiné zvyky a určitě to bude tak i u vás."

Gastro byznys přebral po rodičích, kteří si Hotel Zamek v Chalupkách pronajali ještě před koncem milénia. Sám se mu začal věnovat v roce 2009, o šest let později byl jediným, kdo si troufl přihlásit se do bohumínského tendru na provozování opraveného Národního domu. "To propojení mi dávalo smysl. Kdybyste se mě ale zeptali před dvěma lety, jestli bych do toho šel znovu, tak odpovím záporně. Až po loňské sezóně by se má odpověď změnila. A teď? Nevím. V našem byznysu bojujeme o holý život. Doma i u vás," přiznává podnikatel.

Koronovirová epidemie změnila vše a zasáhla jej hodně bolestně. Dokonce se několik dnů vůbec nedostal do bohumínské firmy. "Na každé straně hranice platila jiná pravidla," popisuje Adrian Wowra.

Srovnávat může i podnikatelské prostředí u nás a v Polsku. "Je to podobné. Něco je komplikovanější u vás, jiné problémy zase máme doma. Ale přístup úředníků v Česku mi přijde přívětivější, neházejí vám klacky pod nohy, když si tu jako cizinec chcete otevřít firmu," soudí Adrian Wowra. Váží si i faktu, že město Bohumín svým nájemcům prostor odpustilo dvouměsíční nájem: "Díky za to! I tak náš propad je zhruba 350 tisíc měsíčně."