BOHUMÍN - Velice neobvyklý postup k záchraně rybníka uprostřed lesa zvolilo město Bohumín na Karvinsku. Vyčistit se ho snaží pomocí speciální bakterie. "Rybník se nachází v městské části Skřečoň a nemá žádný regulovaný přítok ani odtok. Je situován přímo uprostřed lesa v přírodním areálu Gliňoč. Problém je v tom, že hromady spadaného listí se každý rok na dně mění v tlející bahno," vysvětlila bohumínská mluvčí Lucie Balcarová.

Před časem v rybníce zaznamenali částečný úhyn ryb. "Nechali jsme si proto udělat u Povodí Odry v laboratoři rozbor vody a ten potvrdil nedostatek aktivního kyslíku. Začali jsme hledat cesty, jak svízelnou situaci místních živočichů vyřešit. Rybník totiž nelze vypustit a případné bagrování by bylo devastující pro vodní živočichy," uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice. Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín pak přišla s nápadem využít speciální bakterii, která rozkládá mrtvou organickou hmotu na dně rybníka, čímž jej vlastně biologicky odbahňuje. Zároveň čistí vodu a zlepšuje její kyslíkové vlastnosti. "Firma, která nám bakterie dodala, má výborné zkušenosti s jejich použitím například při ošetřování Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách na Slovensku," podotkl Palán.

S aplikací sypkého materiálu s bakteriemi do rybníka začali pracovníci radnice na začátku května. Obcházení rybníka a ruční vhazování jednotlivých dávek se ale ukázalo jako neefektivní. Nakonec dostal Rostislav Palán, který je také vášnivým rybářem, nápad. Využil své soukromé rybářské vybavení. "Bakteriální prášek nasypu do dávkovací rakety, která se používá na přikrmování ryb. Tu pak nahodím na vytipovaná místa. Nádobka se při nárazu na vodní hladinu otevře, a materiál se tak dostane do vody i na nepřístupná místa," líčil.

Pracovníci postupně aplikaci bakterií do rybníka snižují. Zpočátku šlo o osm kilogramů týdně, nyní jsou to jen dvě kila. Za celou sezonu zde použijí 30 kilogramů celkem za necelých 40 tisíc korun. "Výsledky budou na konci září. Ale již nyní je patrné zprůzračnění hladiny rybníka. Bakterie by měly ubrat až 20 centimetrů bahna ze dna. Na ověření efektivnosti se používá i rybářský sonar, který prostřednictvím mobilní aplikace zaznamenává stav rybníka pod hladinou. Tedy i ubrané centimetry bahna na dně," podotkla Balcarová.

Odborníci doufají, že letošní několikaměsíční úsilí k okysličení rybníka pomocí speciální bakterie bude stačit na to, že příští rok to již nebude potřeba. Bakterie jsou podle nich pro vodní ekosystém prospěšné a v žádném případě neohrožují místní faunu a fl óru.