Město Bohumín

10.7.2020 - Karviná je pro nás poslední varování

Zdroj: Deník N
Ročník a číslo: 132
Strana: 10
Autor: Petr Koubský

Situaci na Karvinsku, kde v posledních týdnech výrazně přibylo nakažených, je nutné brát jako vážné varování před větším průšvihem.

Oblast Uničova a Litovle byla v březnu neprodyšně uzavřena policejním kordonem v maskách, když se v ní vyskytlo dvacet pět nakažených. Trestal se i pobyt na vlastní zahradě. V Karviné jich je teď nakažených přes tisíc a karanténu nikdo nechystá. Vláda nevysvětluje rozdíl v přístupu příliš přesvědčivě.

Nejvyšší aktuální počet lidí s prokázanou nákazou covid-19 zaznamenalo Česko jedenáctého dubna: bylo jich 4747. Sedmadvacátého května jsme se dostali na 1916 a zdálo se, že je vyhráno. Tento pocit většinu z nás neopustil, přestože osmého července bylo nakažených už 4453, tedy téměř stejně jako v absolutním maximu.

Všechno je ale v pořádku, uklidňuje nás ministr zdravotnictví Adam Vojtěch i epidemiolog Rastislav Maďar, vedoucí pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro rozvolňování. Všechno je dobré, říkají, to jen ta Karviná.

"Drtivá většina pozitivně zachycených jsou horníci nebo blízké kontakty," řekl včera Vojtěch. Podle něho nejde o komunitní šíření nákazy.

"Očekáváme s epidemiology, že se bude situace zlepšovat," podotkl ministr. Klesající trend je podle něj jednoznačný. "Myslím, že situaci máme pod kontrolou, velké díky za to přísluší hygienickým stanicím," řekl Maďar v rozhovoru pro DVTV. Za nové případy covidu-19 v Česku podle něj může ze 75 % ohnisko v Karviné.

"To je ohraničené, nedochází ke komunitnímu šíření. Jsou to horníci a jejich rodinní příslušníci, případně další lidé, kteří mají vztah k horníkům. Tím pádem si myslím, že není čeho se obávat," odpověděl Maďar, když moderátor Martin Veselovský argumentoval výš.

Zvenku to tak dobře nevypadá. Fotbalisté málokdy fárají pod zem, přesto je v karanténě celý prvoligový tým MFK Karviná, což komplikuje dohrání soutěže – problém možná nicotný ve srovnání s existenční a zdravotní nejistotou desítek tisíc lidí, avšak velmi viditelný.

TOHLE NENÍ DRUHÁ VLNA

Na první pohled se děje přesně to, co hygienici předpokládali: po uvolnění opatření přišel nevyhnutelně nárůst nakažených. Časově všechno sedí. Pětadvacátého května uvolnila vláda většinu omezení. O dva dny později dosáhl počet nakažených celostátního minima. Až do 5. 6. se od něj příliš neodchýlil, pak začal stále strměji stoupat, což se děje dodnes. Vysvětlení se nabízí: větší styk mezi lidmi, víc cestování, otevřené hospody plus čtrnáct dnů rovná se nástup druhé vlny.

Jenže kdyby to byla pravda, rozběhla by se nákaza celostátně. To se neděje. Jediným velkým ohniskem je Karviná a v širším smyslu slova východ ostravské aglomerace.

Zbytek Česka je víceméně v pohodě – natolik v pohodě, že velký celostátní deník klidně otiskne na titulní straně "Karviná komplikuje Čechům cestu k moři". Což je jednak nesolidární nehoráznost, jednak to jasně ukazuje, kde jsou čí priority.

Klíč k pochopení situace je třeba hledat přímo v Karviné.

AGLOMERACE BEZ JASNÝCH HRANIC

Především je dobré uvědomit si, že Karviná není jen Karviná. Město a jeho průmyslové zázemí jsou součástí víceméně souvislé aglomerace, která se táhne od Hlučína po Třinec, od Bohumína po Frýdek-Místek. S přibližně 700 000 obyvateli je de facto druhým největším městem Česka.

Aglomerace je silně propojena dopravně, průmyslově i společensky. Tím je také dána možnost případné karantény. Hranice okresů jsou uvnitř ostravské aglomerace čistě administrativní čarou, nevymezuasi jí žádné přirozené spádové oblasti. Uzavřít do karantény například samotnou Karvinou proto nedává dobrý smysl.

Uzavřít celou aglomeraci by zase bylo patrně náročnější (a v důsledcích dražší) než zavřít Prahu. I to je důvod, proč Vojtěch, Maďar i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák používají výraz "krajní možnost".

Samotný okres Karviná má 250 000 obyvatel. Když vyjdeme z hlášených přírůstků za posledních dvacet dnů, což je vzhledem k délce nemoci realistické – rychleji než za 20 dnů se viru zbaví málokdo –, dostaneme zhruba 400 infikovaných na 100 000 obyvatel, tedy 0,4 %.

To je asi pětkrát víc, než činil celostátní průměr ve vrcholném období epidemie v dubnu. Dalším místním specifikem je čilý přeshraniční provoz. Karviná leží na polské hranici a od slovenské ji dělí čtyřicet kilometrů. Přes hranice se jezdí denně za prací i za nákupy.

Hlavním místním zaměstnavatelem je společnost OKD. Po útlumu těžby v ostatních lokalitách dnes provozuje čtyři hlubinné doly, všechny v Karviné či v bezprostředním okolí: doly ČSA, Darkov, ČSM-sever a ČSM-jih. Na těžbu přímo na místě navazují úpravny uhlí a další související provozy.

Firma zaměstnává kolem 8500 lidí, ne všichni jsou však kmenoví zaměstnanci, značná část bere výplatu od zprostředkujících agentur; to má v nynější krizi velký význam. Asi čtvrtina pracovníků jsou cizinci, hlavně Poláci, v menší míře také Slováci. Konečným vlastníkem OKD je český stát.

Hlubinný důl není kancelář nebo továrna. Nemůžete ho jen tak zamknout a strčit klíče do kapsy. I když se netěží, důl vyžaduje trvalou údržbu, dohled a bezpečnostní opatření. Velkou část toho je třeba provádět pod zemí a musí to dělat lidé, kteří mají potřebnou kvalifikaci a oprávnění.

Jinými slovy, OKD nemůže poslat všechny domů. Primární příčinou je technologie, nikoli vyděračské manýry hamižných uhlobaronů. Těm zůstává na hlavě másla i tak dost – především dlouhodobé ignorování vznikajícího problému.

O prvním ohnisku nákazy na Dole Darkov se ví nejpozději od 18. 5., kdy Krajská hygienická stanice (KHS) Moravskoslezského kraje testováním zjistila, že přes deset procent prověřovaných zaměstnanců (tehdy ještě ne všech) je pozitivních na covid19.

Ve většině firem by se za takových okolností vůbec nic dalšího neřešilo; všichni by šli do karantény a provoz firmy by se přerušil, případné námitky majitelů či managementu by narazily na (právem) hluché uši hygieniků.

V OKD to bylo jinak. KHS nařídila testování všech pracovníků Darkova a k 27. 5. (když si celé Česko ve znovuotevřených hospodách připíjelo na "svobodu") nařídila dodržovat zvýšená hygienická opatření při práci a na ubytovnách.

Těžba se nepřerušila. O práci horníka má snad většina lidí představu postačující k tomu, aby bylo jasné, že při ní žádná speciální hygienická opatření dodržovat nelze – stejně jako v šatnách, ve sprchách, při dopravě. Není pochyb, že právě ostravští hygienici to vědí lépe než většina z nás. Přesto připustili, aby těžba pokračovala.

Jak probíhalo další testování, o tom se zprávy různí. Podle hejtmana Vondráka se po delší dobu používaly namísto potřebných PCR testů (výtěr z nosu) jen rychlotesty, které ovšem měří hladinu protilátek, nikoli aktuální přítomnost viru. Jejich použití v dané situaci je nevhodné až absurdní.

Zásadního obratu doznal karvinský příběh druhého července. Tehdy KHS vyhodnotila testy zaměstnanců důlního komplexu ČSM a zjistila, že z 3403 testovaných je 704 pozitivních. V tu chvíli společnost OKD konečně uznala nevyhnutelné a pozastavila těžbu ve všech dolech. Od 18. května uběhlo čtyřicet šest dnů. Dá se říci, že virus dostal opravdu férovou šanci předvést, co dokáže.

ORGANIZAČNÍ SELHÁNÍ

Přístup ostravské KHS a ústředních státních orgánů – hygienické stanice jsou organizačně podřízeny ministerstvu zdravotnictví a jeho vedení mělo po celou dobu přehled o situaci – ostře kontrastuje s přísnými plošnými opatřeními, jež celostátně platila od poloviny března do poloviny května. Vláda je tehdy zavedla i za cenu ekonomických škod, jejichž rozsah je nesrovnatelný s několikatýdenním výpadkem těžby v OKD.

Proč se tedy v Karviné nestalo včas něco podobného? Existují různá dílčí zdůvodnění a vysvětlení. Na prvním místě mezi nimi je prostě zmatek, špatná organizace testování, složitost struktury OKD, přítomnost zahraničních a agenturních pracovníků.

Do hry nejspíš vstoupila i určitá laxnost – asi ne samotných pracovníků hygieny, spíš těch, kdo s nimi měli spolupracovat na straně OKD, státní správy a samosprávy. Mnoho lidí se dalo po první vlně ukolébat tím, že se vlastně nic neděje a že všechna ta nepříjemná a drahá opatření byla nejspíš přehnaná.

Sami horníci se zpočátku většinou cítili zdraví a spíš než nemoci se obávali ušlého výdělku – hlavně ti agenturní, u nichž jde opravdu o velkou finanční ztrátu. (V tomto ohledu se situace vyvíjí nepříjemným směrem, v Karviné přibývá hospitalizovaných. Zatím jich bylo k 9. 7. třicet osm, ale vzestup je rychlý.)

Nemoc, kterou nepociťujete, neberete nijak vážně. Ona "zvýšená hygienická opatření", která KHS nařídila v květnu, nezafungovala. "Já jim (horníkům) za to nedávám odpovědnost, oni samozřejmě měli být informováni, že nesmějí nikam chodit. A také jim mělo být řečeno, že pokud nemají výsledky testů, mají být doma v karanténě. To jim ale nikdo neřekl," uvedl pro Seznam Zprávy hejtman Vondrák.

Pokud je to pravda, nastalo organizační selhání, po kterém je třeba vidět "chytrou karanténu" a celý systém odezvy na nebezpečí dost skepticky. Karviná ukázala, že nefunguje dostatečně. Nestane-li se tam nic horšího než dosud – což zdaleka není jisté –, je třeba brát tamní události jako vážné varování před daleko větším průšvihem. Varování, které by rozhodně mělo být poslední.

Do hry nejspíš vstoupila i určitá laxnost – asi ne samotných pracovníků hygieny, spíš těch, kdo s nimi měli spolupracovat na straně OKD, státní správy a samosprávy. Mnoho lidí se nechalo po první vlně ukolébat. OKD nemůže poslat všechny domů. Primární příčinou je technologie, nikoli vyděračské manýry hamižných uhlobaronů. Těm zůstává na hlavě másla i tak dost – především dlouhodobé ignorování vznikajícího problému.


Karviná je pro nás poslední varování - Zvětąit
Velikost: 616 x 379 bodů - 401 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad