Martin Saska, jeho kolegové a studenti z pražského ČVUT vymýšlejí létající roboty, tzv. drony. Ty pravidelně vítězí ve vědeckých soutěžích po celém světě. Dokážou najít a uhasit oheň nebo prohledat jadernou elektrárnu. Saska a jeho tým už dostávají pozvánky na ostrou akci doma i v cizině - brzy by se měli podívat i do zamořené oblasti v Černobylu.

Když přicházíme do kanceláře Martina Sasky v budově ČVUT na pražském Karlově náměstí, jako bychom vstoupili do síně slávy úspěšného sportovního týmu.

Na poličkách je vyrovnaný jeden pohár vedle druhého a nechybějí ani dva obří šeky pro vítěze, každý na úctyhodnou sumu dvou set padesáti tisíc dolarů, tedy pět a půl milionu korun. "A to zde nemám vystaveno všechno, co jsme vyhráli," komentuje to Martin Saska s úsměvem.

On sám je vlastně kapitánem týmu, kde je dohromady dvacet jeho kolegů a studentů z místní fakulty elektrotechnické. Společnými silami tu dávají dohromady létající roboty, drony. Ty možná znáte v jejich běžné podobě, kdy je ovládá člověk pomocí dálkového ovládání - často se s nimi natáčí působivé letecké záběry.

Drony Martina Sasky a jeho kolegů však dokážou pracovat samostatně. Samy najdou a uhasí oheň, prohledají jeskyni nebo změří radioaktivitu v elektrárně. Své okolí "vidí" pomocí řady kamer a senzorů, a když vzlétnou ve skupině, spolupracují. A to vše umějí tak dobře, že ve vědeckých soutěžích porážejí konkurenci z celého světa.

Trénovali v poušti

Martin Saska chvíli pátrá v počítači, chce mi totiž ukázat na videu, co české drony předváděly letos v únoru na vědecké soutěži v Abú Zabí - toto klání mimochodem zaštituje svým jménem přímo Mohamed bin Saíd Ál Nahján, korunní princ stejnojmenného emirátu. "Ještě než soutěž začala, trénovali jsme s drony měsíc a půl v poušti ve Spojených arabských emirátech," vzpomíná Saska a pak už pouští video ze zmíněné soutěže.

Pokud čekáte akademickou nudu, budete překvapeni. První disciplína byla propichování a chytání balonků. "Drony měly samy vzletět, najít barevné balonky a propíchnout je. Navíc musely chytit do sítě balonek, který byl umístěný na jiném bezpilotním letounu a pohyboval se," ukazuje mi výzkumník. Češi v této disciplíně brali stříbro.

Takové hledání a chytání balonků by přitom mohlo mít docela praktické využití. "Už spolupracujeme se soukromou firmou, která vyvíjí bezpečnostní systémy na letiště," říká Saska. České stroje samozřejmě nebudou lovit balonky, ale měly by do sítě odchytávat jiné drony, s nimiž lidé často létají a fotí v blízkosti letišť - tím totiž riskují srážku s letadlem.

"Do tohoto projektu už firma investovala desítky milionů korun, naše drony by pak měly být na letištích po celém světě," říká Saska. "A další využití se nabízí ve vězeňství," překvapuje mě vědec.

"Velkým problémem je, že se pomocí dronů doručují vězňům zásilky. Takto se posílají mobilní telefony, drogy, ale mohla by to být třeba i pistole," vysvětluje odborník.

"Vězni malý dron rozšlapou a spláchnou do záchodu a zásilku si nechají. Bylo mi řečeno, že v každé české věznici se s tím za rok setkají přinejmenším dvakrát," dodává.

Český dron by tak nechytal do sítě přímo zločince, ale bezpilotní letadla, která vězňům doručují zásilku. "Už se nám ozvali přímo z věznic, že se našimi drony chtějí vybavit," říká Saska a poté se ve vyprávění vrací zpět do Emirátů.

Postav zeď, uhas požár

"V další disciplíně měly drony stavět zeď," pokračuje Martin Saska. "Jen ty cihly byly ve skutečnosti z polystyrenu," usmívá se výzkumník a dodává, že stavět dům pomocí letounů zatím nemá smysl. "Ale dron vám pomůže vynést třeba nosník," dává příklad možného využití.

Každopádně ve stavění zdi skončili Češi na prvním místě. "Posledním úkolem v Emirátech bylo najít a uhasit požár v budově. Kvůli tomu dokonce organizátoři soutěže postavili velkou maketu stavby," vzpomíná Saska. Drony musely vzlétnout, najít požár pomocí termokamery a uhasit ho. Pro Čechy z toho tentokrát byla bramborová medaile, tedy čtvrté místo.

Tady o praktickém využití není pochyb. "My už spolupracujeme se soukromou firmou, která dodává hasicí zařízení," komentuje to vědec. "Nedává příliš smysl, aby dron hasil vodou, tolik jí zase neunese," vysvětluje. "Mohl by ovšem nést hasicí projektily. Ty se vystřelí dovnitř místnosti a v ní se z projektilu roztáhne látka, jež se drží při zemi a oheň zadusí," popisuje odborník s tím, že už mají funkční prototyp.

Téma je to aktuální i vzhledem k nedávnému požáru panelového domu v Bohumíně. "Dron může nést deset hasicích projektilů, celý byt by uhasil v řádu vteřin," je přesvědčen Saska.

Že by to české drony dokázaly, o tom svědčí i jejich úspěch v závěrečném kole v Emirátech. "Tehdy musely týmy splnit všechny předchozí úkoly najednou. A my jsme byli nejlepší," komentuje to šéf týmu.

I díky tomu ho organizátoři soutěže požádali, abyjim pomohl s přípravou dalšího ročníku. "Vymýšlíme disciplíny, které budou spojené s pandemií koronaviru. Drony by mohly samy dezinfikovat místnosti nebo měřit pacientům teplotu," naznačuje vědec.

Pozvánka z Ukrajiny

Aby toho nebylo málo, posbírali čeští vědci také řadu úspěchů ve Spojených státech. Pravidelně tam cestují kvůli soutěži, kterou pořádá DARPA - agentura amerického ministerstva obrany, která vyvíjí nové vojenské technologie. "Jedno kolo soutěže se odehrávalo v nedostavěné jaderné elektrárně," vzpomíná Saska. Stačilo drony vypustit a ty už si samy vytvořily mapu celého objektu a označily předměty a figuríny, což by v reálné situaci mohli být třeba přeživší nehody.

"Na základě této soutěže se nám ozvali výzkumníci z Ukrajiny, zda bychom mohli s našimi drony prozkoumat některé oblasti v Černobylu, kam zatím nesmějí lidé. Změřili bychom tam radioaktivitu a třeba bychom zjistili, že už by tam lidé mohli vstoupit," popisuje vědec. "Kdyby nebyl koronavirus a s ním spojené komplikace, už bychom v Černobylu byli," dodává ještě.

Že ani za oceánem nedělají Češi ostudu, to dokazuje další obří šek za jeden z úspěchů, tentokrát v hodnotě půl milionu dolarů, tedy jedenáct milionů korun. "Část peněz jde na výzkum, ale většinu částky dostanou kluci, kteří na projektu pracují," říká Saska. Někteří z nich přitom na ČVUT stále studují a někdy teprve píšou svoji bakalářskou práci, třeba právě na téma soutěže v Emirátech nebo ve Spojených státech. "Když v té soutěži uspěli a získali šek na několik milionů korun, to se taková práce dobře obhajuje," usmívá se Martin Saska na závěr.