VLÁDA DALA ZELENOU SPLAVNĚNÍ ODRY Z OSTRAVY DO POLSKA. STAVBA SPOLKNE 15 MILIARD

Starostové obcí na Přerovsku podepsali už dříve memorandum proti nákladném projektu.

BOHUMÍN – Vláda dala v pondělí zelenou přípravám na splavnění Odry v úseku z Ostravy do polského Koźle, jako první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

Náklady se odhadují zhruba na 15 miliard korun a podle schváleného harmonogramu by měl být hotový do roku 2031. Prioritou je splavnění Odry, zatímco Labe zatím zůstává v rezervě.

Úsek z Ostravy do Polska by se měl stát první částí vodního koridoru, který má spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti by měl celý projekt přijít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo dopravy ale už loni rozhodlo, že se analýzy zaměří hlavně na propojení Odry s Dunajem, které ze studie vycházelo jako ekonomicky nejefektivnější.

LABE SE PRODRAŽÍ

Naopak napojení labské části za více než 300 miliard rezort vyhodnotil jako technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí.

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka usnadní splavnění Odry přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se ale i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

"Vodní cesta mezi polským Koźle a Ostravou umožní podporu v oblastech dopravy, ekonomiky, energetiky i rekreace a turistického ruchu. Bude to velký signál pro rozvoj celého Moravskoslezského kraje a pomůže to regionu," konstatoval ministr.

Podle něj jde o úsek dlouhý 62 kilometrů, který se nachází ze čtvrtiny na území České republiky. "Česká část by stála 15 miliard korun a stavět by se mohlo v horizontu desíti let. Splavnění polské části Odry je ve strategickém záměru Polska, takže to na sebe navazuje," dodal Havlíček.

Vláda nyní uložila v rámci dalšího postupu projektu Dunaj-Odra-Labe zadat zpracování podkladů pro strategické vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 v rozsahu potřebném pro Politiku územního rozvoje České republiky a Zásady územního rozvoje krajů.

Pokračovat budou i jednání se Slovenskem, které je spolu s Polskem členem mezinárodní pracovní skupiny. Zájem o spolupráci na rozvoji středoevropských vodních cest projevilo kromě Polska a Slovenska také Maďarsko.

Projekt je projednáván také v rámci strategické iniciativy Trojmoří, kterou tvoří dvanáct členských států mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.

STAROSTOVÉ NESOUHLASÍ

S nákladným projektem vodního koridoru DunajOdra-Labe dlouhodobě nesouhlasí starostové měst a obcí na Přerovsku, Olomoucku a Novojičínsku. Pětašedesát starostů se už dříve podepsalo pod společné memorandum, které výstavbu koridoru odmítá.

"Vláda měla memorandum s připomínkami obcí jako podklad pro jednání. Zdá se bohužel, že ani tyto dokumenty vládu nepřesvědčily a bude dál pokračovat ve zbytečném vynakládání finančních prostředků na ekonomicky nevýhodný a pro území našeho regionu zatěžující projekt," komentovala to přerovská senátorka Jitka Seitlová. Podle ní by se měl stát zaměřit spíše na dokončení dálniční sítě a modernizaci železnice.

OZVALI SE PIRÁTI

Proti stavbě se ozvali také Piráti. "Zatímco zbytek Evropy investuje do ekologických forem dopravy, česká vláda vynakládá desítky milionů na další a další studie a projekční práce. Akademie věd v připomínkovém řízení uvedla, že v nejnovější studii proveditelnosti byly zneužity metody hodnocení ekosystémových služeb, čímž došlo k účelovému zlepšení výsledků ekonomické analýzy. Ministerstvo životního prostředí dokonce uvedlo, že nejnovější předkládaná studie neopodstatněně zvyšuje potenciální ekonomické přínosy, podceňuje rizika a negativní dopady," upozornila předsedkyně Výboru pro životní prostředí a pirátská poslankyně Dana Balcarová.

Zástupci měst a obcí na Přerovsku požadovali už dříve vypuštění chráněné územní rezervy průplavu a ukončení financování přípravy záměru. Územní rezerva, která vede přes pět krajů, má totiž stovky kilometrů a obce se kvůli ní nemohou už desítky let rozvíjet.

NAPŘÍČ OBCEMI

Koridor navíc vede napříč některými obcemi, například Polom a Nový Jičín, které stavba boří a rozděluje. Obce přijdou kvůli vodnímu koridoru o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy.

Pod text memoranda se podepsali starostové měst – Lipníku nad Bečvou, Oder, Hranic, Nového Jičína, Tovačova, Uničova, Litovle nebo Zábřehu, na Přerovsku s průplavem nesouhlasí mimo jiné v Bochoři, Troubkách, Dřevohosticích, Brodku u Přerova nebo Polomi.

"Stavba by přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo i spodní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu Moravské brány," shrnul starosta Lipníku Miloslav Přikryl.

Naopak město Přerov se stavbou průplavu souhlasí.

Vláda by měla o přípravě dalších úseků rozhodnout za tři roky na základě vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí a ministerstvo předpokládá, že bude o záměru jednat se zástupci všech dotčených obcí.

---

Zkušební plavby

Splavnění Odry do Ostravy mělo nejblíže realizaci v 70. a 80. letech v souvislosti se snahou ostravského průmyslu převážet po vodě výrobky těžkého strojírenství. Za tímto účelem byl v roce 1975 zřízen v Bohumíně malý nákladní přístav ze kterého bylo vypraveno v následujících letech 17 zkušebních plaveb s různým nákladem (trubky, válcovaný materiál, nákladní auta Tatra), které mířily většinou do Štětína.