NÝDEK – Před sto lety, 11. listopadu 1920, vyrazila skupina českých měřičů Delimitační komise kvůli vytýčení nové hranice s Polskem do Beskyd na jižní svah Čantoryje nad Nýdkem, necelých pět stovek metrů od jejího vrcholu. Banální pracovní akce však skončila tragédií.

Polsko-české vztahy výrazně zhoršila takzvaná sedmidenní válka o území Těšínska, které si nárokovalo Polsko, ale historicky už od 14. století patřilo k území Koruny české.

Poláci s argumentem, že na Těšínsku převažuje polsky mluvící obyvatelstvo oblast zabralo a obsadilo svou armádou. Přes oblast vedla důležitá bohumínsko-košická trať, a byla také bohatá na nerostné suroviny.

Proto československá vláda obsazení neignorovala a vyzvala Polsko k navrácení území. Diplomatická jednání nepomohla, proto přišla na řadu akce československé armády 23. ledna 1919. Ta během sedmi dní zahnala polské vojsko až za řeku Vislu. Akce stála desítky mrtvých na obou stranách a stovky raněných.

Polští nacionalisté z Těšínska se s prohrou nechtěli smířit.

Podrobný sled událostí na svahu Čantoryje vypátral předseda frýdecko-místecké obce Československé legionářské Petr Majer. Dlouhých sedm let strávil po archivech i pátrání mezi pozůstalými.

"Skupinu tvořili dva českoslovenští geometři Karel Malina a František Brož, z Polska byli vysláni geometři Bruno Oleňski a Leopold Szeliga a pět figurantů," popisuje Petr Majer. "V půl dvanácté toho dne se ze směru od chaty pod horou Čantoryjí blížila k pracovníkům skupina asi osmnácti mužů. Vypadali jako turisté. Zeptali se, zda mohou přejít na českou stranu, ale když dostali kladnou odpověď, tak se znenadání otočili a vyzvali pracovníky, aby zvedli ruce," řekl Majer.

Útočníci byli vyzbrojeni revolvery a jeden z nich měl pušku. Všechny prohledali a ptali se na dr. Roszka. Znenadání padl výstřel.

Geometr František Brože padl k zemi po zásahu do páteře. "Střelec se k Brožemu přiblížil se zbraní v ruce, asi aby ho ještě jednou střelil, geometrovi nejspíš zachránilo život to, že dělal mrtvého," popsal Majer. Brože pak skončil v nemocnici v Českém Těšíně a vyléčil se.

Útočníci mezitím vytáhli lískové hole. Geometrům Leopoldu Szeligovi a Wilhelmovi Caletkovi, který byl v uniformě polské armády, dovolili odejít, ostatní členy delimitační komise ztloukli do bezvědomí. Dva dny nato byl nedaleko místa střetu nalezen zastřelený československý voják, figurant, vojín Klement Šťastný.

NÁSLEDOVALO VYŠETŘOVÁNÍ

Koncem ledna 1921 zatkli četníci ředitele polské školy v Horní Líštné na československém území. V červnu už stál u soudu, u kterého vypovídali oba čeští geometři a jejich pomocník, Polák Lepold Caletka. "Všichni svorně poznali v Kantorovi vůdce bandy útočníků. Pak se ale u soudu objevili další svědci, kteří naopak tvrdili, že v době útoku učil ve škole. Kantor byl v srpnu propuštěn pro nedostatek důkazů," popisuje Petr Majer.

Až po několika letech školní inspektor z Bílska Klemens Matusiak přiznal, že útok na delimitační komisi provedli lidé spojení s tajnou organizací nazvanou Komitet Wojskovo-Polityczny. A Matusiak to musel vědět, byl totiž předsedou této organizace.

Pavlu Majerovi se podařilo získat jeho svědectví z Vojenského archivu ve Varšavě. "Na Čantoryji jsem skupinu vedl já a podporučík v záloze G. (jméno neuvedl). Při ozbrojené akci zastřelil českého vojáka jeden z členů bojůvky, o kterém se vědělo jen to, že byl povoláním horník. Ten poté beze stopy zmizel," popisoval Matusiak.

KDO BYL VOJÍN KLEMENT ŠŤASTNÝ?

Narodil se 4. května 1897 ve Stupavě na Kyjovsku. Vyučil se původně stolařem, byl ženatý a v roce 1920 bydlel v Záblatí u Bohumína. Vojenskou prezenční službu vykonával u 3. praporu pěšího pluku 3 Jana Žižky v Kroměříži.

A právě jeho pluk působil v říjnu 1920 ve Fryštátě. V následujícím roce se jeho ženě Anně narodila dcera Klementina. Ocenění se dočkal posmrtně Klement Šťastný 11. listopadu 2017 u příležitosti Dne veteránů.

Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický mu udělil Záslužný kříž III. stupně.

PÁTRÁNÍ V HISTORII

"Nebylo jednoduché a trvalo několik let," popisuje Petr Majer. "Teprve v roce 2015 se mi podařilo najít jeho hrob na starém hřbitově v Bohumíně, kde byl 14. listopadu pochován s vojenskými poctami. Hrob byl ve špatném stavu a nápis na náhrobku téměř nečitelný."
Na náklady Klementova vnuka Leopolda Mališe a města Bohumín byl hrob na jaře letošního roku opraven. Také na místě tragédie stál kříž k uctění památky tragického střetu.

"Kříž připomínal tragickou událost i přímo na místě pod Čantoryjí, byl však třikrát zničen. Nabízí se paralela, že vrazi mají své žáky," bez servítek komentuje Petr Majer. Nově byl kříž provizorně opraven v prosinci roku 2018 i s malou informační destičkou.