20.8.2021 - Hurá na Baník v sedlech kol přes půl republiky. Fanoušky z Prahy neodradilo vedro ani datum

OSTRAVA – "Pojedeme na kole z Prahy do Ostravy, během dvou dní a stovek kilometrů ve třiceti stupních asi umřeme, ale uděláme to," navrhl jeden. "Ok, jdeme do toho," odpověděl druhý. Asi tak začal příběh dvou kamarádů Ondry a Honzy, kteří se minulý týden vypravili na svých bicyklech z hlavního města.

Cíl? Duel Baníku Ostrava s Pardubicemi na Městském stadionu ve Vítkovicích. Pro trénovaného sportovce nic zvláštního, příležitostný cyklista ale zažije nejednou muka. "Několikrát padlo, jestli se na to vykašleme. A zrovna pokaždé, když byla blízko železnice," směje se při vzpomínkách Ondřej. "Samozřejmě jsme věděli, že to nejde, ale na osmdesátém kilometru pomyslné druhé etapy, v desetikilometrovém stoupání a ve třiceti stupních, to bylo něco šíleného," přiznává.

Celá idea je stará zhruba dva měsíce. "Vzniklo to na pivu. Jak jinak," podotýká Jan potutelně. "Říkali jsme si, co bychom tak mohli vymyslet. Nakonec jsme došli právě k tomu, že pofičíme na kolech z Prahy, kde žijeme, do Ostravy. Nejprve to byl hec, ale pak jsme si našli termín. Až posléze jsem zjistil, že je to pátek třináctého. Pověrčiví nejsme, tak jsme vyjeli," usmívá se Ondřej.

Vyrazili v pátek, dva dny před zápasem v šest ráno. Že by cesta utíkala, se říct nedá. "Už jen vymotat se z Prahy je vyčerpávající, protože byl brutální pařák. Pak jedete podél Labe, některé trasy jsou zpevněné, jiné nikoli. To na té moji silničce nebylo optimální," popisuje Ondřej s tím, že první opravdový šok přišel vzápětí."Měli jsme v plánu přespat v Chocni, ale už v Pardubicích jsme zjistili, že tam jsou pivní slavnosti, takže ubytování neseženeme. Museli jsme se vydat až do Ústí nad Orlicí, takže jen za první den jsme ujeli asi dvě stě kilometrů.
Úplný úlet, protože já dosud ujel maximálně sto," kroutí Ondřej hlavou.

HOTELIÉŘI SE NEPŘEDŘOU

"Všude bylo plno. A abych byl upřímný, i hoteliéři nás zklamali," krčí rameny Jan. "To je fakt. Vůbec se nepředřou, aby dvěma lidem pozdě večer připravili ubytování. Prostě se jim nechtělo chystat pokoje. To nás zaskočilo. Po covidu bych tohle jednání nečekal," dodává Ondřej.
V cíli byli večer o půl osmé, po noclehu a asi dvanácti hodinách odpočinku jeli dál. Neodradilo je pekelné počasí, složitý terén, ani porce kilometrů před nimi. Jiné potíže se jim aspoň vyhnuly. "Bál jsem se, jestli vydrží technika, zvlášť kvůli těžším terénům. V tom počasí by to asi zlomilo člověku morál," připouští Ondřej.

Dvojice tak na místo určení, tedy do Ostravy, dojela v neděli před polednem, kdy zbývaly čtyři hodiny do výkopu. "O našem záměru jsme téměř nikomu dopředu neříkali, abychom ze sebe neudělali trotly. Těch pár lidí, kterým jsme se zmínili, ale koukali. A možná nám ani nevěřili," domnívá se Jan."Takhle. Ujet 400 kilometrů za necelé tři dny není nic světoborného, jenže my nejsme cyklisté ani velcí sportovci. Proto když jsme to dokončili, známí nebo kamarádi tomu nechtěli věřit. Navíc už v tom Ústí se paní na nás dívala, když jsme jí řekli, že jedeme z Prahy, jestli si neděláme srandu," vybavuje si Ondřej."To stejné při střetu s pocestnými, nebo cyklisty, nějakými juniory, kteří měli trénink. To je hustý, říkali.Nicméně bych ten výkon tolik nedramatizoval, takové vzdálenosti jezdí spousta lidí," vypichuje Jan. "Celkově od okolí padala po dojezdu slova obdivu, protože jak říkám, žádní velcí cyklisté nejsme, a určitě existují i horší trasy, než ta naše," míní Ondřej.

ZAČÁTEK NEPŘECEŇUJÍ

Oba se shodují, že celý výlet stál za to. Vedle sportovního zážitku jim dobrou podívanou nabídl i samotný fotbal, když Baník solidním výkonem zdolal Pardubice 3:1."Spojili jsme příjemné s užitečným. I když jsme to kvůli fotbalu museli trochu uspíšit, abychom to stihli," vědí Ondřej s Janem.Vstup Baníku do sezony se fanouškům líbí, zatím jsou však při zemi. "Nechci to přeceňovat. Teď proti Slavii a Boleslavi se ukáže. To bude pravé měření. I když pořád mě mrzí body s Jabloncem a bojím se, aby nám na konci sezony nechyběly," obává se Ondřej.

"Pardubice byly houževnatý soupeř, ale Baník ukazuje morál, vytrvalost, i že psychicky je na tom dobře.Jsou schopni to zvládnout, když to nejde," konstatuje dále Ondřej.Ještě ten den se kamarádi vydali zpátky do Prahy. Tentokrát obvyklejším způsobem, tedy vlakem."Přervaným Pendolinem se zpožděním. Klasická cesta Českými drahami," usmívá se Ondřej, který pochází z Bohumína. Výjezdů za svůj fanouškovský život absolvoval už nespočet. I s Honzou se ale začali ohlížet nad dalším, možná ještě větším, dobrodružstvím. "Honza ještě v mrákotách říkal, že pojedeme na kole do Chorvatska," prozrazuje Ondřej jeden z návrhů.

"Já bych určitě chtěl jednou zaběhnout čtyřicet kilometrů, zatím jsem dal jen dvacet, tak to je další cíl. Ale možná ještě vyšší level by byl, ujít to z Prahy do Ostravy pěšky, tak uvidíme. Moc si to ale neumím představit," uzavírá povídání Ondřej.