LIPTÁL, BÍLE KARPATY - Liptál, Bílé Karpaty – Devětadvacátý srpen roku 1944. Léto spěje ke konci, a jako mnohokrát předtím i v tento den mohou lidé pozorovat dříve nevšední podívanou – přelety spojeneckých bombardovacích svazů, které zaplňují nebe pásy kondenzačních par. Nic však nenasvědčuje tomu, že se na nebi nad východní Moravou během chvíle strhne druhá největší letecká bitva nad naším územím...

V létě 1944 plynula válka v Evropě i Tichomoří do své závěrečné fáze. Britové i Američané mohli přesunout své letecké základny ze severní Afriky a dosah bombardovacích letounů 15. americké letecké armády se zvýšil. Cíly náletů se staly mimo jiné oblasti ve Slezsku a v protektorátu Čechy a Morava. 27. srpna 1944 americký průzkumný letoun objevil na nádraží v Moravské Ostravě stovky vagonů s vojenským materiálem a množství cisteren na pohonné hmoty. Poblíž byly navíc menší rafinerie na syntetický benzín v Přívoze a v Bohumíně a rozsáhlá průmyslová oblast ve Vítkovicích. Velmi rychle byl připraven plán letecké operace a 29. srpna 1944 ráno vyslala 15. americká letecká armáda z italských letišť 599 bombardérů s doprovodem 250 stíhaček. Mimo jiné mířily i na severní Moravu: cílem byla rafinerie a seřaďovací nádraží v Bohumíně, rafinerie v Ostravě – Přívoze a železárny ve Vítkovicích. Na konci svazu letounů letěla 2. bombardovací skupina, kterou uzavíralo sedm bombardérů 20. bombardovací perutě. "Během letu se z neznámých důvodů tato peruť opozdila a mezi ní a hlavní formací se vytvořila mezera," popisuje Jan Evják, amatérský badatel a sběratel, který se o leteckou bitvu nad Bílými Karpaty zajímá už více než dvacet let.

K osamocené formaci sedmi letounů B-17G se později připojily další dva opozdilé stroje ze 49. a 429. bombardovací perutě. Německé velení vycítilo šanci a na osamocenou skupinu devíti bombardérů poslalo formaci 89 stíhacích letounů FW-190 a Bf-109. "V nerovném boji, který trval přibližně pětadvacet minut, bylo sestřeleno osm amerických bombardérů typu B-17G, devátý z nich nouzově přistál v Maďarsku," líčí Jan Evják.

LÉTAJÍCÍ PEVNOST NEODOLALA PŘESILE

Připomíná, že čtyřmotorový dálkový bombardér Boeing B17G Flying Fortress (česky létající pevnost) patřil ve své době k hlavním pilířům amerického bombardovacího letectva nad evropským bojištěm. Posádku tvořilo deset mužů, letoun mohl nést až 7,8 tun bomb a jeho maximální vzletová hmotnost byla 32 tun. Jeden z těchto strojů, jež patřil k 49. peruti 2. bombardovací skupiny, dopadl po opakovaných útocích německých stíhačů na zem u Liptálu v místech zvaných Vartovňa. "Přesněji řečeno vybuchl už ve vzduchu a jeho trosky byly rozesety v prostoru přibližně jednoho čtverečního kilometru," upřesňuje Evják. V průběhu letu se bombardér propadl ze své formace až k čelu 20. perutě, kde ho zastihl útok německých stíhaček. "K tomu, abych si navlékl protiflakovou vestu, již nedošlo," napsal později ve svých vzpomínkách první pilot Duane B. Seaman a pokračoval: "Tim Reidy, náš spodní střelec hlásil, že zpozoroval náš stíhací doprovod. Záhy nato se však rozpoutalo hotové peklo. V několika okamžicích jsme měli velkou díru v křídle mezi motory číslo jedna a dvě. Plameny dlouhé až patnáct stop šlehaly z hořících benzinových nádrží. Zasaženému motoru číslo tři, z něhož prýštil olej a stékal po křídle, upadla vrtule. Intercomem jsem opakovaně všem nařídil vyskočit."

AMERIČANÉ PADLI VŠICHNI DO ZAJETÍ

Na rozdíl od řady ostatních se toho dne osud k osádce letounu podporučíka Seamana zachoval milosrdně: všech deset letců přežilo. Všichni však upadli dříve či později do rukou Němců. Konce války se dočkali v zajetí. Badatel Jan Evják připomíná, že popisovaná letecká bitva byla dlouhé roky komunistickým režimem záměrně opomíjena a lidé účastnící se vzpomínkových akcí či ti, kteří stavěli pomníčky padlým letcům, byli pod bedlivým dohledem StB. "Renesance přišla až po roce 1989, kdy byla uspořádána první výstava k této události. Vzbudila nebývalý ohlas a nadšení, a to i v zahraničí, odkud začali do Slavičína ke dni výročí jezdit veteráni této letecké bitvy. Vznikla dvě krásná muzea, která stojí za návštěvu a byly napsány knihy, jež stojí za přečtení," říká Evják. Podle něj však profesionální historici a archeologové v této oblasti až na výjimky zaspali a zůstalo tak především na leteckých nadšencích – amatérech, aby se z jednotlivých havárií letadel zachovalo něco, co by mohlo lidem dále "vyprávět" o válečných osudech letců i samotné letecké technice. Nejinak je tomu i v Liptále, kde se o to, aby tato kapitola historie nebyla zapomenuta, zasloužilo několik takových lidí. "Abychom zabránili pohodlnému kolektivnímu zapomnění, rozhodla se obec Liptál zhotovit informační ceduli, která by připomínala tuto událost," upozorňuje Jan Evják. Od neděle 29. srpna je tak cedule k vidění na kopci nad Liptálem, v místě zvaném Bařiny. Historická událost se tak dočkala své připomínky přesně po 77 letech.