PRAHA - Polil dveře od bytu své někdejší partnerky benzinem a pak škrtl. Za nimi právě probíhala narozeninová oslava. Při žhářském útoku v Bohumíně loni v srpnu tragicky zemřelo jedenáct lidí. Z toho tři děti. Pětapadesátiletý pachatel Zdeněk K. údajně neunesl rozchod. Bezprostředně nato byl obviněn z vraždy a obecného ohrožení, za což mu hrozí doživotí. Nyní se však může vyhnout hlavnímu líčení. A to díky dohodě o vině a trestu, kterou by chtěl uzavřít. Musí ji projednat s dozorujícím státním zástupcem příští pátek. Pokud žhář uzná vinu, může teoreticky hrát i o nižší trest. Dohodu musí následně posvětit soud.

"Obviněný požádal prostřednictvím svého právního zástupce už před časem o zahájení jednání o vině a trestu. Zda k dohodě dojde, je těžké momentálně předjímat. Bude záležet na tom, zda akceptuje můj návrh dohody a případné nároky poškozených na náhradu škody," prohlásil včera dozorový žalobce Michal Król. Jak ukazují statistiky, které LN získaly, dohod o vině a trestu výrazně přibylo. Jen za prvních šest měsíců jich žalobci s pachateli uzavřeli více než loni. Zatímco v roce 2020 takto skončilo 267 kauz, letos to bylo už 294 případů, což je téměř trojnásobek oproti roku 2015. Experti se shodují, že častější využití umožnila změna trestního řádu z loňského října. "Do té doby nebylo možné dohodu o vině a trestu sjednat pro zvlášť závažný zločin. U každé dohody musel být také přítomen obhájce. Existovaly i další administrativní překážky, které odpadly," vysvětlil LN nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který se snaží k častějším využití dohod přimět žalobce. Nový nástroj vítá i člen prezidia Unie obhájců Tomáš Sokol. Jako přínos vnímá dohody i prezident Soudcovské unie Libor Vávra: "Určitě se to osvědčilo. Ukazuje se, že to bude pro stát velmi výhodné."

Advokáti i soudci jsou pro

Na celkové vyhodnocení je podle zkušeného trestního advokáta a exministra spravedlnosti Tomáše Sokola sice ještě brzy, přesto ale připouští celkem jasné výhody institutu. "Předběžně bych řekl, že se to osvědčuje. Rychlost trestního řízení je jedním z kritérií spravedlnosti. Na druhé straně jsou hlasy, že to je na úkor materiální pravdy. Že někdo uzavře dohodu, ačkoli si nemyslí, že by byl vinen, ale přijde mu to jednodušší," upozornil Sokol. Kvitoval i snahu žalobců častěji jednat s obhájci. "Dříve byla doba, kdy se státní zástupci báli neoficiálně komunikovat s obhájci. To nyní padá. Je to krok správným směrem," dodal Sokol.

Přijmout návrh dohody však není přímočarý proces. Obviněný se musí smířit s tím, že se k vině dozná, ačkoli nemá garantované, že se dohoda skutečně uzavře. Když následně jednání "zhavaruje", bude mít před případným soudem těžší pozici. Dle Sokola není veliká ochota navrhovat tresty pod dolní hranicí trestních sazeb. Dohody však pomáhají rozkrývání organizovaných skupin. A to zejména u hospodářské trestné činnosti. "Zaznamenal jsem, že u skupin pachatelů se jednotliví klienti téměř předhánějí, kdo se dřív dostane do výhodnější procesní situace a pokusí se uzavřít dohodu o vině a trestu," řekl LN Libor Vávra, prezident Soudcovské unie. V těchto případech nejde o "klasické" zločince, kteří pokračují v kriminální kariéře i v budoucnosti. "Majetkovou trestnou činnost zpravidla nepáchají recidivisté. Tito lidé se chtějí domluvit, protože se chtějí vrátit do normálního života. Je rozdíl dostat tři nebo šest let nepodmíněně," přiblížil Vávra motivy, proč pachatelům přijde dohoda výhodnější než sezení na lavicích obžalovaných před soudem.

294 dohod o vině bylo ujednáno jen za prvních šest měsíců letošního roku