MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ -  Už jen dvě trasy zůstávají v plánovaném železničním koridoru pro vysokorychlostní trať. Krajští zastupitelé proto minulý týden schválili vypracování dokumentace pro změny v územních plánech a následné vyhodnocení vlivů stavby na životní prostředí. Zatímco dosud se blokovala území pro pět možných napojení vysokorychlostní trati na polskou, nyní se výběr zúžil na dvě trasy. "Díky tomu se mohou uvolnit územní rezervy zbývajících třech směrů, což pomůže zejména Bohumínu, kde bylo zablokováno poměrně rozsáhlé území," uvedl Petr Kajnar, krajský radní pro územní plánování.

Bohumín tato hájená území v minulosti několikrát kritizoval s tím, že stavební uzávěry blokují rozvoj severní části města. Radnice dokonce v minulosti podala k soudu žalobu, aby se domohla vytyčení jen jedné trasy. Proto současný vývoj bohumínský starosta Petr Vícha vítá. "Jsem rád, že byl zahájen proces redukce variant, které jsou již pro Bohumín i sousední Dolní Lutyni přijatelné. Budeme pak moci vzít zpět naši žalobu," nastínil starosta.

V řešení dosavadní nedobré situace napomohlo i to, že Polsko závazně sdělilo, kam k hranicím bude směřovat svou rychlodráhu. Úřady budou posuzovat dopady železničního koridoru podél českopolské hranice, kde leží přírodní evropsky významná lokalita Hraniční meandry Odry.

"Podle stavebního zákona je možné posouzení udělat ve zkráceném řízení," upozornil Kajnar. Správa železnic jako investor vysokorychlostních tratí počítá se zahájením stavby v úseku od Přerova k Polsku v roce 2025. První vlaky by pak v tomto úseku mohly vyjet do roku 2030. "Nemyslím, že se začne stavět tak brzy. Jak to chodí s přípravou liniových staveb, víme už u obchvatu naší místní části Skřečoň," zmínil starosta Bohumína.

Krajský náměstek Jakub Unucka upozornil, že i dvě vybrané trasy jsou přítěží, možná zbytečnou. "Je zřejmé, jaká trasa nakonec zvítězí. Ale ministerstvo životního prostředí chce hodnocení u obou variant, což všechny přípravy protahuje a prodražuje," konstatoval Unucka s tím, že v Polsku je posuzování takových projektů znatelně rychlejší. I proto je zatím pravděpodobnější, že rychlovlaky budou dříve jezdit z Ostravy do Varšavy než do Prahy.

Právě v Ostravě se polská a česká větev vysokorychlostní trati setká, přičemž Správa železnic počítá s tím, že rychlovlaky z Polska budou končit na ostravském nádraží Svinov. Tam cestující přestoupí do obvyklých vlaků.

Stavbě tratí pro vlaky jedoucí i přes 300 kilometrů v hodině však může pomoci rozhodnutí Evropské komise, která vysokorychlostní tratě mezi Berlínem a Prahou a mezi Ostravou a Brnem zařadila do sítě páteřních tras. Díky tomu bude moci Česko více čerpat evropské dotace s nižší vlastní spoluúčastí.

Při dokončení rychlodráh by jízdní doba například mezi Ostravou a Brnem měla trval necelých padesát minut.

"Jsem rád, že byl zahájen proces redukce variant, které jsou již pro Bohumín přijatelné." Petr Vícha, starosta Bohumína