8.11.2022 - Plně si důvěřuji, že bych byla dobrou prezidentkou, takže si hlas dám, říká prezidentská kandidátka Alena Vitásková

Nadcházející prezidentské volby mají v našem regionu velmi výraznou stopu. V minulých vydáních jsme přinesli rozhovor s prezidentským kandidátem, hlučínským rodákem a odborovým předákem Josefem Středulou. V aktuálním rozhovoru zpovídáme prezidentskou kandidátku Alenu Vitáskovou, která v Hlučíně žije již od 80. let. Manažerka a bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu si dala vysoký cíl. Je přesvědčena, že pokud se jí podaří nasbírat 100 tisíc podpisů voličů, díky podpoře veřejnosti u prezidentských voleb uspěje. V rozhovoru velmi otevřeně odpovídá na ožehavé otázky, které se týkají například jejího trestního stíhání a nepravomocného odsouzení na 8,5 let vězení, ohrožení na životě či spolupráce s StB.

- Není obvyklé, aby se o post prezidenta České republiky ucházeli dva kandidáti z jednoho města. Josef Středula je rodákem z Hlučína, vy v Hlučíně žijete více než čtyřicet let. Přátelíte se?

Pan Středula již řadu let v Hlučíně nebydlí, ale žije zde jeho rodina. Osobně se známe, tykáme si. n Josefa Středulu i vás podpořil v prezidentské volbě současný prezident Miloš Zeman. Jak to vnímáte? Prezident Miloš Zeman nás podpořil, ale každého zásadně jinak. Mě podpořil, až když jsem kandidaturu oznámila. Ke kandidatuře mě vyzvali občané a já jsem jim vyhověla. Pana Středulu vyzval pan prezident Zeman, aby kandidoval. A pan Středula výzvu pana prezidenta přijal.

- Když jsme dělali s Josefem Středulou rozhovor, prohlásil, že sám sebe volit nebude. Jak to máte vy? Budete hlasovat sama pro sebe, nebo dáte hlas někomu jinému?

Plně si důvěřuji, že bych byla dobrou prezidentkou. Takže si hlas dám.

- Dala jste si za cíl nasbírat od veřejnosti ne padesát tisíc, ale rovnou sto tisíc podpisů. Proč tolik?

Bez silného mandátu nemám šanci uspět. Zákonem daných padesát tisíc podpisů je opravdu velmi málo. Nestojím o to se ve volbách prezentovat a pak dostat pět či patnáct procent hlasů. Dále musíme brát v úvahu, že nejsem oblíbenkyní "systému".

- Co tím myslíte?

Moje důvěra ve stát je silně narušena kvůli mému nezákonnému, vykonstruovanému trestnímu stíhání. Takže mohu očekávat snížení počtu odevzdaných podpisů pod petiční archy o dvacet až čtyřicet procent. Z výše uvedeného vyplývá, že těch sto tisíc podpisů není můj rozmar, ale precizní propočet, kdy se mohu do boje o Hrad pustit a zvítězit.

- Jak jste se sběrem podpisů úspěšná?

Sběr podpisů jsme plně ukončili ke dni 31. října. Ke konci září jsme jich měli 65 tisíc. Nyní probíhá takzvané čištění, to znamená, že vyřazujeme ty, kde jsou námi zjištěné nedostatky, chybí číslo občanky, bydliště, jméno je nečitelné a podobně. Podpisy jsme sbírali s pomocí dobrovolníků, na agenturu nemáme peníze.

- Nejste členkou žádné politické strany a pro masovou část potenciálních voličů nejste příliš známá. Čím byste je přesvědčila, aby volili právě vás?

Je to právě tím, že jsem nikdy nebyla ani nejsem členkou žádné politické strany. Lidé z velké části politikům nedůvěřují, což může být moje výhoda. Přesvědčit je mohu v přímém kontaktu na besedách, které v ostré kampani plánujeme v nebývalém rozsahu. Od sedmnácti let jsem pracovala vždy ve veřejném zájmu, bez ohledu na pozici, kterou jsem zastávala. Jsem přesvědčena, že pokud mě lidé do voleb vyšlou, tak je přesvědčím v debatách, které s ostatními kandidáty budu moci veřejně vést. Zastávám názor, že mír a prosperita naší země musí mít prioritu přede vším. n Proč jste se vlastně rozhodla kandidovat? Rozhodla jsem se kandidovat na základě požadavků veřejnosti a různých zájmových sdružení. Velmi dlouho jsem to zvažovala, protože jsem si vědoma, jak brutální tato kampaň bude. Přátelé mě od mého záměru kandidovat zrazovali. Doma mám nyní velkou podporu, ačkoliv mi to zprvu velmi rozmlouvali, ať do toho nechodím. Jsem přesvědčena, že pokud má člověk zájem a sílu angažovat se ve veřejném zájmu, je jeho povinností to učinit, nebo se o to alespoň pokusit. My dospělí jsme zodpovědní za to, jaký svět připravujeme svým dětem a vnukům. Zda to bude svět bez válek, nebo plný utrpení, nenávisti a zloby. My všichni jsme vinni, pokud neuděláme vše, co je v našich silách. Pokud se nebudeme snažit změnit společenské klima, ve kterém může každý z nás žít svůj život spokojeně, s tím svým kousíčkem svého štěstí, na které všichni máme nárok. Platí to pro každého z nás, ať už je jakékoliv politické orientace či náboženského vyznání. n Myslíte si, že máte u lidí šanci? Pokud mi dají silný mandát, tedy těch sto tisíc podpisů pod petičními archy, tak mám šanci vyhrát.

- Napsala jste knihu Prezident, která nyní vychází v nakladatelství Olympia. Je o vaší prezidentské kandidatuře, nebo vypráví o něčem jiném?

Je to román, který stojí za to si přečíst, než půjdete k prezidentským volbám. Určitě vás to rozveselí. O mé prezidentské kandidatuře asi napíši dokumentární román, obdobně, jak jsem napsala Krvavé slunce pod gilotinou. Ale na to mám ještě dost času.

- Máte dlouholeté zkušenosti v energetickém průmyslu. Byla jste předsedkyní Energetického regulačního úřadu, bohaté zkušenosti máte i z působení ve vedení společností jako Pražská teplárenská či RWE Transgas. Jak chcete z pozice prezidentky bojovat proti energetické chudobě, která hrozí čím dál většímu počtu domácností?

Dovolím si ještě doplnit výčet mého pracovního angažmá. Nejdéle jsem pracovala od svých sedmnácti let v Severomoravských plynárnách v Ostravě, a to od nejnižších po nejvyšší pozice. Končila jsem tam jako generální ředitelka, místopředsedkyně představenstva. Zhruba po třiceti letech jsem odcházela do Prahy. Prezident má omezené kompetence, které mu stanovuje ústava. Ty budu v plném rozsahu dodržovat. Jako prezidentka bych určitě na počátku této energetické krize opakovaně žádala o slyšení zákonodárce, tedy poslance a senátory, aby přijali zákony, které budou chránit naši zemí před hospodářským rozvratem, energetickou chudobou a bídou, inflací a hrozícími občanskými bouřemi. Byla bych mediátorem mezi lidem a vládou. A věřte, že vím, o čem mluvím, jak se takové zákony dají nastavit. Jelikož stojíme na prahu největší ekonomické krize, recese, jakou jsme v novodobých dějinách nezažili, žádala bych zákonodárce o slyšení třeba každý týden, až příslušné zákony přijmou a náš lid a podnikatele ochrání.

- Když se po napadení Ukrajiny začalo v Evropské unii mluvit o potřebě odstřihnout se od ruského plynu, prohlásila jste, že Evropa se bez něj neobejde. Domníváte se tedy, že ruský plyn se nedá nahradit nějakými alternativními zdroji?

Jsem pragmatik, nikoliv ruský troll, jak někdo nazývá ty, kteří mají jiný než stupidní názor diletantů. V daném období se ruský plyn nahradit nedá. Vědí to i v USA, a proto jejich obchod s Ruskem měsíčně vzrostl na 100 miliard dolarů. Evropa, potažmo Německo, jako hlavní ekonomický tahoun provádí kamikadze na vlastní ekonomice a ženou země Evropské unie do hluboké recese. Dle mého názoru se bez ruského plynu neobejdeme. Pokud se bavíme o alternativách, tak to z velké části asi bude zase ruský plyn dodávaný prostřednictvím USA. Důležitá bude cena a schopnost průmyslu a občanů vysokou cenu absorbovat. S jistotou víme, že vysoké ceny znamenají ztrátu konkurenceschopnosti České republiky.

- V rozhovoru pro Parlamentní listy jste se k energetické krizi vyjádřila slovy: "Jestli si někdo myslí, že si občané nasadí kulicha, hrubé ponožky a přežijeme zimu bez plynu, tak takový zoufalec neví, o čem mluví." Jste tedy proti celoevropskému šetření?

Nejsem proti šetření. Osobně jsem šetřila vždy a na všem. Neplýtvala jsem energiemi ani potravinami. O tom to není. Nedostatek energií nebo jejich nedostupnost z důvodu vysokých cen není o kulichu a ponožkách. Není to jen o energetické bídě a chudobě obyvatelstva. Je to o přežití firem, které se stávají konkurence neschopnými na světových trzích. Je to o bankrotu firem, o nezaměstnanosti. Je to o tom, že když firmy krachují, tak nevytváří HDP, jsou omezeny, nebo dokonce kolabují příjmy do státního rozpočtu, roztáčí se inflační spirála. Kolabuje stát.

- V oblasti energetiky jste proslula zákroky proti solárnímu byznysu. Napsala jste také trilogii Solární baroni, která pojednává o organizovaném zločinu. V případu nezákonného vydání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově jste byla nepravomocně odsouzena k 8,5 letům vězení. Můžete tuto kauzu blíže popsat?

Byla jsem obžalována a souzena ve vykonstruovaném obvinění, na jehož konstrukci se podíleli policista Pinka, státní zástupce Mezlík, soudce Novotný. Byl mi zničen život, pracovní kariéra, společenské postavení, zdraví. Systém se snažil ze mě udělat "zvlášť závažného zločince". Měla jsem štěstí u odvolacích soudů, že soudci nejenže znali zákony, ale také nepodlehli tlaku na mé odsouzení. Předmětné licence byly vydány za mého předchůdce Josefa Fiřta, ten byl nakonec u soudu svědkem. Nepravomocně jsem byla odsouzena, jak výše uvádíte. Následně jsem byla opakovaně zproštěna viny. Ne, že nebyly důkazy, ale skutek, který mi byl kladen za vinu, nebyl trestným činem. To, co postihlo mě, může postihnout kohokoliv, pokud budete někomu vadit. Jak ve své době premiér Babiš a ministryně spravedlnosti Benešová opakovaně sdělili, trestní stíhání se dá u nás objednat.

- Uvedla jste, že během své kariéry jste se několikrát cítila ohrožena na životě. Vaše auto chtěl prý někdo vytlačit z dálnice, stejně jako kdosi povolil nosič výtahu v domě, kde jste bydlela. Také vám byla přidělena policejní ochrana. Prokázalo se, o koho šlo?

To auto bylo služební a řídil ho můj řidič. Takže žádné prý. Rovněž máte špatné informace o povolení šroubů ve výtahu. Ty šrouby nebyly povoleny, ale většina z nich odstraněna, a to odborně. V té době to vyšetřovalo oddělení vražd. Policejní ochrana mi byla přidělena a měla jsem ji čtyřiadvacet hodin denně po dobu jednoho roku. O ochranu jsem nežádala. Nebyla jsem členku Bezpečnostní rady státu, takže jsem informace, kdo mi skutečně usiluje o život, nedostala.

- Od roku 1984 jste vedena ve svazcích StB pod přezdívkou agent Eva. Spolupracovala jste někdy se státní bezpečností – ať už vědomě či nevědomě?

Nikdy jsem s StB jsem nespolupracovala, ani vědomě, ani nevědomě. Což prokázal soud již více než před dvaceti lety. O něco později se mě média snažila takto dehonestovat. Když jsem je zažalovala, tak jsem soud vyhrála. Zástupci těchto médií mi museli uhradit odškodnění ve výši několika set tisíc korun. Když pár dní otáleli, poslala jsem na ně exekutory. Pak ihned škodu určenou soudem uhradili. Ti novináři mě dodnes nemusí, ale já se jich opravdu neobávám. Jsou to takoví ztroskotanci životem. Rovněž jsem nebyla členkou KSČ ani Lidových milicí. Ani nyní nejsem členkou Aspenu (Aspen Institute je mezinárodní nezisková organizace založená v roce 1949 v USA – pozn. red.) ani jiné podivné nadace, která nehájí zájmy naší země.

- V roce 2018 jste převzala od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy I. stupně, rok předtím jste ho doprovázela při jeho cestě do Ruska v roli lidskoprávní aktivistky.

Jaké spolu máte vztahy? S panem prezidentem Milošem Zemanem máme korektní vztahy, alespoň si to myslím. Nicméně znala jsem se osobně i s panem prezidentem Václavem Havlem, měla jsem čest být u slavnostního odhalení jeho bysty ve Washingtonu. Velmi dobře se znám s panem prezidentem Václavem Klausem. Působila jsem dvě funkční období jako předsedkyně dozorčí rady v Nadačním fondu Livie a Václava Klausových. Byla jsem několikrát členkou delegace prezidenta Václava Klause v zahraničí.

- Myslíte si, že je Miloš Zeman dobrý prezident? A kdybyste byla zvolena prezidentkou, pokračovala byste v jeho stopách?

Každý z našich polistopadových prezidentů vnesl svůj otisk do našich novodobých dějin. Chci pokračovat v jejich odkazech, ačkoliv tak trochu jinak a po svém.

- Měla jste mít slíbenou funkci poradkyně Miloše Zemana, ale kvůli trestnímu stíhározhovor ní jste o ni přišla. Současně se od státu snažíte získat odškodnění ve výši desítek milionů korun. Přiblížíte, co se stalo?

Po ukončení šestiletého funkčního období předsedkyně Energetického regulačního úřadu jsem nemohla nastoupit na funkci poradkyně pana prezidenta kvůli trestnímu stíhání. Nyní se soudím se státem o náhradu škody, která mi byla nezákonným trestním stíháním způsobena Škodu vymáhám již několik let. Platím soudní poplatky, advokáty, náklady řízení zástupce státu a doposud mi neuznali ani prokazatelné náklady na advokáty, natož skutečně způsobenou škodu. Pak se nedivíte, že nemám důvěru v tento stát.

- Vedete Institut Aleny Vitáskové, který má chránit a podporovat základní lidská práva a svobody v České republice i ve světě. Koho a jak chráníte?

Původně jsem si myslela, že se budeme věnovat i dodržování lidských práv ve světě. Od toho jsem záhy upustila, jelikož je u nás práce v tomto směru až nad hlavu. Institut Aleny Vitáskové se věnuje především vymahatelnosti práva a spravedlnosti, energetice. Asi před rokem jsme uspořádali v Parlamentu Poslanecké sněmovny seminář s názvem: "Spravedlnost a vymahatelnost práva: Žijeme v právním státě?". Ve Sborníku příspěvku z tohoto semináře bylo popsáno celé spektrum problematiky kolem vymahatelnosti práva. Přitom je to základní parametr pro spokojený život v zemi, důvěru občanů v právní stát, politiky a státní instituce. Odsouzeným osobám, které se na nás obrátí a my jsme je schopni kapacitně pojmout, po seznámení s jejich případem pomáháme například při obnově procesu, změně legislativy a podobně. Komunikujeme s generálním ředitelstvím vězeňské služby. Tam, kde je o to zájem, doplňujeme knihovny ve věznicích. Další oblastí činnosti je energetika, to máme nyní práce nad hlavu. Platforma "Energie není luxusní zboží" vznikla právě při Institutu Aleny Vitáskové. V tomto roce se angažuji v mezinárodní mírové organizaci (HWPL), která byla založena při OSN pro celosvětový mír a ukončení válek. Tuto aktivitu považuji za prioritní. Mír je nejvyšší hodnota, což si mnozí uvědomujeme až nyní, kdy hrozí světová válka.