5.12.2022 - Obce marně bojují se jmelím, které vysává stromy. Ty usychají

Stánky na trzích jsou opět plné jmelí, které patří k oblíbeným symbolům Vánoc. Pro někoho je to jen výzdoba, zamilovaní se pod ním líbají. V přírodě ale tato zvláštní rostlina přináší i zkázu.

Velké starosti dělá obcím a dalším majitelům stromů, ze kterých vysává živiny, a tím je hubí. Ochrana stromů stojí miliony. Třeba Bohumín letos zaplatil 850 tisíc korun za ořez větví. V boji o přežití přesto stále vede jmelí bílé.

Pro ptáky znamenají kuličky jmelí záchranu života.V hladové zimní krajině jsou leckdy jejich jedinou potravou. Nežerou však semena obsažená v bobulích a roznášejí je na stromy. "Semena jsou jedovatá, proto se jich ptáci zbavují tak, že otírají zobáky s lepkavou tekutinou a semínky o větve. Tam semena vyklíčí. Stromům bere jmelí živiny, proto strádají. Pro jejich vlastníky je to pohroma, se kterou si nevědí rady. Boj se jmelím je složitý, dlouhý, drahý, ale zatím marný. V některých lokalitách už je tento poloparazitický keřík větší hrozbou než kůrovec," upozorňuje dendrolog Miroslav Frank, který spolupracuje s Arboretem v Novém Dvoře u Opavy.

Ještě před šedesáti lety bylo jmelí bílé vzácné. Z ptačí říše lákaly jeho bobule hlavně drozdy, ostatní dávali přednost trnkám, šípkům, divokým třešním či jiným plodům. S rozvojem zemědělství i průmyslu ale většina plodonosných keřů z krajiny vymizela. Kvůli lidem se tak nyní jmelím krmí i ptáci, kteří jím dříve pohrdli. "To je patrně hlavní důvod, proč se teď jmelí bílé šíří Evropou a ničí listnaté stromy. A další dva poddruhy napadají jehličnany: jedle a borovice. Problém stále narůstá. Hrozí, že stromy budou hromadně usychat," varuje Frank.

V Česku už se to děje. Zatím hlavně na Moravě, ale objevují se stále nová ohniska jmelí i v Čechách, třeba na Orlickoústecku, v okolí Litomyšle či Rychnova nad Kněžnou.

Invaze jmelí je svým způsobem ptačí pomstou lidem. Kdysi ptáčníci potírali lepem z bobulí jmelí bílého vějičky, které sloužily k odchytu ptáků. A pak lidé změnili krajinu. Takže ptáci teď z donucení žerou bobule a roznášejí semena jmelí, kvůli kterému usychají stromy. Vlastníci včetně státních lesů je musí ořezávat či předčasně kácet. "V lesích nelze bojovat se jmelím jinak než silně napadené stromy vykácet. Vznikají značné škody. Před časem jsme pod Břeclaví vykáceli hektar sedmdesátiletých ořešáků černých. Měly růst ještě 50 let, ale po napadení jmelím usychaly," líčí Martin Mráz, výrobní náměstek Lesního závodu Židlochovice. "Jmelí je poloparazitický škůdce, který nám nejvíce znehodnocuje dříví ve starých a přestárlých jedlových porostech, zejména na jižní Moravě a na jihu Vysočiny," doplňuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. "Podnik nemá šanci aktivně bránit jeho šíření. Čekáme na výsledky vědců, kteří zkoumají biologické možnosti boje se jmelím," dodává.

Nic nefunguje stoprocentně

Podle dendrologa Libora Sedláčka ústředí Agentury ochrany přírody krajiny zatím neexistuje nic, co by dokázalo jmelí stoprocentně zastavit. Ale jsou možnosti, jak lze jmelí částečně zlikvidovat: vylamovat keře (ve větvích ale zůstanou dlouhé kořínky, takzvaná haustoria), ořezat napadené větve nebo pokácet celý strom, který je zasažen z více než 50 procent. Cenné stromy lze ošetřit chemicky.

"Bohužel s výjimkou kácení se jmelí později v různé míře objeví znovu. S kolegy jsme ještě neviděli dřevinu, kde by jmelí po čase nevyrašilo. U některých stromů ošetřených postřikem, který se používá na zemědělské plodiny, bylo jmelí dokonce ještě víc," líčí Sedláček.

Jiný postřik už několik let testují odborníci z brněnské Mendelovy univerzity. "Vyzkoušela ho řada měst. Funguje, jeho účinnost je asi 90 procent, ale má své limity. Nedá se použít na velké plochy či v mrazu pod minus pět stupňů. Problémem je i déšť, který postřik zčásti spláchne," vysvětluje arborista Jiří Rozsypálek z univerzity a dodává, že tým látku stále zdokonaluje.

Většina měst proto volí ořezávání větví, podobně jako Bohumín v Moravskoslezském kraji, který je zřejmě nejpostiženější v zemi. Tamní radnice nechala ošetřit 140 stromů ve třech lokalitách s největším výskytem jmelí. "Odborná firma musela z napadených lip, javorů, topolů, vrb či akátů uřezat tolik větví, že z nich vzniklo 250 kubíků štěpky na kompost. Příští rok budeme pokračovat ošetřením 300 napadených stromů," říká mluvčí města Jana Končítková.

"Zakázek přibývá, přesto vidím jmelí všude, kam se podívám. Problém je, že to vlastníci nechali zajít daleko. Dlouho se potřebné zásahy nedělaly a teď se hasí požáry – likvidují se uschlé stromy či větve, kde hrozí jejich pád," říká Daniel Křižánek, šéf firmy DK-Plant, která ošetřovala i bohumínské stromy.

Město použilo téměř milion, který mu zbyl z kotlíkových dotací. Vlastníci stromů však mohou žádat o různé národní i evropské dotace. Menší projekty do pěti milionů korun vyřizuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Nové možnosti by měla zveřejnit už příští týden.

Těžký boj. Jmelí stále dorůstá

"Obce, města a Moravskoslezský kraj už do ochrany stromů před jmelím investovaly desítky milionů. Díky tomu je například v městských sadech v Opavě o 80 procent jmelí méně než před třemi lety. Město Třinec spojilo v boji se jmelím síly s Třineckými železárnami, jiné obce se soukromými vlastníky, protože má smysl čistit větší celky. Ale pořád je to málo. Celková péče o stromy je minimální. Nezbývá na ni dost peněz. A jmelí stále dorůstá," netají Věra Polochová, vedoucí oddělení péče o přírodu a krajinu moravskoslezské Agentury ochrany přírody a krajiny.

Dendrolog Miroslav Frank upozorňuje, že právě teď je čas, kdy by měli vlastníci stromů zničit co nejvíce keříků jmelí s bobulemi, aby ptáci v zimě neroznesli další tisíce jejich semen. "Pouhá likvidace jmelí ale nestačí. Prevencí jeho šíření je návrat velkého množství kaliny, šípkových, trnkových a dalších plodonosných dřevin i ovocných stromů do krajiny. Kdysi jich u nás rostly miliony. Když budou mít zdejší ptáci v zimě potravu na výběr, jmelí se většinou vyhnou," míní Frank.