23.12.2022 - Srpen Velká kotlina

Ochránci přírody ukázali výsledky mimořádného průzkumu nepřístupné Velké kotliny v Jeseníkách. Ostravská zoo otevřela nové pavilony, v kraji přibylo nakažených svrabem.

SOUDU CHYBÍ PŘÍSEDÍCÍ

Ostravskému okresnímu soudu scházejí téměř tři desítky přísedících. Město proto hledá nové zájemce o tuto pozici. "Aktuálně působí u Okresního soudu v Ostravě 143 přísedících a město nyní hledá dalších 27. Část v současnosti působících přísedících s ohledem na vyšší věk či další okolnosti nehodlá ve funkci dál pokračovat," uvedla mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná. Dodala, že téměř třetina přísedících, kteří nyní působí v Ostravě, je starší 70 let. Další takřka třetině je více než 60 let.

Podle mluvčího soudu Dalibora Zechy má přísedící zvýšit transparentnost jednání. "Jejich přínos tkví v tom, že to nejsou odborníci v oblasti práva, ale většinou to jsou odborníci, kteří rozumí danému odvětví, protože přísedící vystupují v pracovněprávních vztazích či trestních řízeních, takže mohou přinést obecný nadhled do toho soudního rozhodování," uvedl Zecha. Při rozhodování nejprve hlasují přísedící, a to mladší před starším, a na závěr hlasuje soudce. "Hypoteticky se tak může stát, že budu i přehlasován," řekl Zecha. V Ostravě je potřeba 170 přísedících, 27 jich tak nyní chybí. "Zatím to zvládáme. Do budoucna by to problémem mohlo být, a to především v tom, že ti zbylí přísedící by byli neúměrně zatěžováni,"řekl Zecha.

UNIKÁTY VELKÉ KOTLINY

Ochránci přírody při letošním letním mimořádném průzkumu nepřístupné Velké kotliny v Jeseníkách objevili rostliny, které v tomto pohoří považovali za vyhynulé. "Jsme nadšení, průzkum naplnil naše očekávání," konstatoval Radek Štencl, botanik Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Prvním objevem se stala kriticky ohrožená ostřice vláskovitá. "Poslední údaj z Jeseníků tvořila herbářová položka právě z Velké kotliny z roku 1951. Tento druh tam byl tedy znovu spolehlivě zjištěn po více než sedmdesáti letech," těší Štencla. Dodal, že v tuzemsku se tento druh ostřice vyskytuje jen velmi vzácně v Krkonošském národním parku.

Botanik dále zmínil skalník černoplodý rostoucí na skalách. "Právě kvůli jeho nedostupnosti, a tedy nemožnosti bližšího prozkoumání, byl ve Velké kotlině považován za běžnější skalník celokrajný," vysvětlil. Keříky skalníku čenoplodého jsou však mnohem vzácnější, protože se řadí do kategorie silně ohrožených druhů. Dlouho se mělo za to, že v Jeseníkách už neroste, poslední záznam se datuje do roku 1961. Loni však byl jedním odborníkem popsán v lokalitě Sokol severovýchodně od vrcholu Pradědu. "Takže náš nález znamená nový druh pro území Velké kotliny a potvrzení výskytu v Jeseníkách po více než šedesáti letech," poznamenal Štencl. Upozornil, že další zjištění se ještě zpracovávají, především jde o četnost a rozmístění některých druhů.

NOVÉ PAVILONY ZOO

Nové expozice pro dva druhy vzácných primátů, makaky lví a gibony bělolící, otevřeli včera (15. 8.) pracovníci Zoo Ostrava. Oba druhy patří mezi zvířata, kterým ve volné přírodě hrozí vyhubení. "Otevřením nových pavilonů jsme udělali další krok k tomu, abychom mohli uzavřít starý, dnes už nevyhovující pavilon opic, který je určený k demolici," uvedl ředitel ostravské zoo Jiří Novák. "Nyní se tato velmi ohrožená zvířata dočkala nových a nadčasových chovatelských zařízení, která jim nabízejí mnohem více prostoru, vzrostlé stromy a celkové podmínky důležité pro jejich přirozené projevy a chování. Věříme, že v těchto prostorách se dočkáme i nových přírůstků." Nové stavby podle ředitele jistě ocení i návštěvníci, kteří mohou od včerejška pozorovat oba druhy přes sklo či z vyhlídek zcela bez optických bariér ve velkých přírodních výbězích. Stejně, jako je tomu v případě hulmanů, kočkodanů nebo šimpanzů.

Zatímco skupina gibonů byla včera slavnostně vypuštěna i do venkovních prostorů pavilonu, makakové si na travnatý výběh ještě počkají. "Je to velmi vynalézavá skupina a my stále zjišťujeme, co vše dokážou vymyslet, aby si ověřili, kam všude mohou. Proto nemůžeme a ani nechceme riskovat, že by jeden z nich objevil únikovou cestu a zbytek tlupy ho následoval," zdůvodnil Jiří Novák, proč zatím skupina makaků zůstává uvnitř pavilonu, zatímco giboni se volně prohánějí venku.

UPRCHLÍKŮ JE OPĚT VÍCE

Něco takového moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák nečekal. Zatímco před třemi týdny informoval o průměrně zhruba čtyřiceti nově příchozích ukrajinských uprchlících denně a trendu snižování jejich počtu, po včerejším jednání krajského krizového štábu vyplynula jiná data. "Nevím, jestli jde o nějaký zlom, ale počty příchozích uprchlíků se v poslední době začaly zvyšovat. Sice mírně, přibližně nyní činí padesát denně, ale je to opačný trend," připustil hejtman.

Na dotaz MF DNES, čím si obrat vysvětluje, Vondrák přiznal, že to není zcela zřejmé. "Možná to je vývojem bojů na Ukrajině, možná i tím, že se k uprchlíkům, kteří už tady jsou, přidávají další členové rodiny," zmínil. O dostatek míst pro běžence z napadené Ukrajiny se neobává. Kraj má k dispozici až tři tisíce míst pro jejich případné ubytování. Od konce února se v kraji zaregistrovalo takřka 22 900 Ukrajinců. "Ale kolik jich je u nás nyní, nevíme, bohužel stále neexistuje systém, jak zjistit, kolik jich už případně odešlo," povzdechl si Vondrák.

Kraj už nechce provozovat takzvané velké Krajské asistenční centrum pomoci uprchlíkům (KACPU) v pavilonu ostravského výstaviště Černá louka. Protože však krizový štáb už nepočítá s mohutnými vlnami uprchlíků jako na začátku války, chce působiště KACPU v září změnit. Nové bude v ulici Dr. Malého v Ostravě.

NEMOCNICE ZAKAZUJÍ NÁVŠTĚVY

Omezit návštěvy kvůli epidemiologické situaci se rozhodly některé nemocnice v kraji. Konkrétně v Bohumíně nemohou návštěvy na interním oddělení, pro návštěvníky Centra následné péče je pak povinná chirurgická rouška nebo respirátor. To platí i v bohumínské Léčebně dlouhodobě nemocných prvního a druhého oddělení a v oddělení zdravotně sociálních lůžek. Nosit respirátor je nutné i na vybraných klinikách ostravské fakultní nemocnice a v Léčebně dlouhodobě nemocných v Klokočově na Opavsku.

Nemocnice Frýdek-Místek přistoupila k omezení. "Za pacientem mohou jen dva lidé, a to ve středu, v sobotu a v neděli," uvedla mluvčí nemocnice Michaela Konečná. Přestože počty nakažených koronavirem stoupají, zájem o očkování stagnuje. V prvním týdnu po zavedení čtvrté dávky se nechaly v regionu naočkovat tisíce lidí, v uplynulém týdnu jen stovky. "Od 18. července do 3. srpna jsme evidovali 1 800 klientů, v těchto dnech očkujeme necelou stovku," přiblížila mluvčí ostravské fakultní nemocnice Iva Piskalová.

PŘIBYLO NAKAŽENÝCH SVRABEM

Již 284 případů onemocnění svrabem zaznamenali letos hygienici v Moravskoslezském kraji. Za celý loňský rok se podle jejich statistik s touto s nemocí léčilo v regionu 303 nakažených, v roce 2020 jich bylo jen 184. "V rámci České republiky máme letos ke konci srpna u zákožky svrabové zatím evidováno 2 848 nakažených prakticky všech věkových skupin. Situace bude ovšem značně podhodnocená k poměrně obtížné diagnostice," konstatovala mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Velmi nakažlivé svědivé kožní parazitální onemocnění napadá člověka po celý rok, nicméně letní období je pro šíření svrabu ideální. Zvláště ve chvíli, kdy lidé v teplém počasí chodí méně zahalení. Jednou z nejrizikovějších skupin pacientů jsou děti. "Nejprve měl syn drobné vysoce svědivé puchýřky jen na nohou. Považovali jsme je za obyčejnou vyrážku a několik dnů je vůbec neřešili. Zarudlá kůže s puchýři se mu ale poměrně rychle rozšířila po celém těle, a tak jsme se vydali ke kožnímu lékaři," řekla Jana Kostková z Ostravy. Zjištění, že jde o svrab, bylo pro ni nepříjemné.