Když začátkem letošního února vláda zrušila územní ochranu roky zvažovaného vodního díla propojujícího Dunaj, Odru a Labe, zůstal po tomto obřím kanálu jen několikakilometrový apendix v podobě napojení Ostravska na Odru u polského města Kožle (Kędzierzyn-Koźle). Reálně se ale i tatošance opět zavřela, minimálně na jednu dekádu.

Česko se totiž s Polskem nebylo schopné domluvit, zdali projekt závazně chce, a ten tak vypadl z mapy hlavních evropských dopravních tahů.

"Nemáme vloženou vnitrozemskou cestu z Kožle do Ostravy do globální sítě TEN-T," uvedl nedávno při hodnocení úspěchů české diplomacie při prosazování dopravních priorit ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna.

Zatímco u chystaných vysokorychlostních tratí se Česku podařilo prosadit do páteřní nebo alespoň rozšířené dopravní sítě všechny požadované úseky, říční dopravu zatím žádná viditelná renesance nečeká. Současná energetická krize přitom dávala dopravcům slušnou šanci, že by se po vodě začal převážet například zkapalněný plyn jako náhrada za zrušené dodávky plynu z Ruska.

"Polská strana si vyžádala zařazení do páteřní sítě chybějící úsek Odry až do Kožle. Zbylých 40 kilometrů na českou hranici tak chybí. Počítají, že během dalších deseti let tuto trasu z peněz EU postaví. Česko se tak poté může rozhodnout, zda se pokusí zbylý úsek do TEN-T zapojit," řekl MF DNES náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

V současnosti se čeká, zdali se bude zadávat územně-analytická studie, která by měla potvrdit, nebo vyvrátit smysluplnost tohoto projektu. "Studie nebyla ještě zadána, protože čekáme na aktuální polskou pozici k možnému prodloužení kanálu z Kozle ke státní hranici ČR/PL u Bohumína," uvedl mluvčí dopravního resortu František Jemelka.

Splavnění Odry až do Česka přitom už jednou v TEN-T bylo. Šlo o roky 2004 až 2013. Následně ale ze sítě páteřních evropských komunikací vypadlo. V těchto letech totiž měla zájem pouze česká strana, zatímco polská ne. Protože ale obdobné projekty musely být přeshraniční, řešilo se, zda se připojí i Polsko, nebo se projekt zruší i u nás. Změna polského postoje podle Unucky přišla zhruba před šesti roky. Jednání o zařazení této plavební cesty ale nakonec žádný hmatatelný efekt nepřinesla. Podobně jako celý kanál, označovaný jako D.O.L., měl i tento apendix mnoho odpůrců. Ti se obávali zejména poškození přírodního parku meandrů Odry.

Těm by se ale projekt podle Unucky dokázal vyhnout a mohl by mít ekonomický přínos především v oblasti energetického zajištění Česka. "Zkapalněný LNG by se nemusel překládat někde ve Štětíně nebo ve Svinoústí, ale mohl by být přepraven lodí až do Bohumína. To byl plán ještě dávno před krizí na Ukrajině," uvedl Unucka.

Tyto plány ale přestávají dávat ekonomický smysl, pokud se Česko propojí s Polskem plynovodem Stork II. Výstavba 52 kilometrů dlouhého plynovodu z Libhoště na Novojičínsku do polského Kožle je přitom v současnosti daleko pravděpodobnější. Jde o projekt, který je mimo jiné obsažený i v národním ekonomickém plánu. Ve srovnání s tím je splavnění Odry na českou hranici, nebo alespoň téměř k ní (Polsko kalkuluje i s možností ukončení projektu v pohraniční obci Chałupki), mnohem méně připravený.

Se záměrem se tak začínají loučit i skalní podporovatelé lodní dopravy v Česku. "Podezřívám české propagátory stavby na vodních cestách, že jim nikdy nešlo o výstavbu, ale že chtěli jen projektovat. Nejlépe se přitom projektují věci, které se nikdy nebudou stavět," řekl MF DNES viceprezident krajské hospodářské komory Ústeckého kraje Jiří Aster.Podobné je to s Labem

Obdobná situace jako mezi českou a polskou pozicí při splavňování Odry je i na opačném konci Česka v případě Labe. Tam se po letech vyjednávání s partnery z Německa podařilo sestavit mezistátní dohodu na udržování řeky jako dopravní cesty s celoroční minimální hloubkou 1,4 metru.

Zatímco Němci tuto smlouvu již podepsali, v Česku se tento dokument schválený na vládní úrovni už v roce 2021 zasekl na spolupodpisu v Poslanecké sněmovně. Labe je přitom jedinou tuzemskou řekou, která spojuje naše území s námořními přístavy a je dostatečně kapacitní pro nákladní dopravu.