5.6.2024 - Potřebujeme v kraji soukromé investory a dvacetkrát více peněz, než plyne z EU

Moravskoslezský kraj prochází procesem transformace už třicet let, nicméně teprve za posledních pět let se mění výrazněji, a to také díky nancování z Evropské unie. Kraj od EU získal na svou transformaci 18,9 miliardy korun. "Je si třeba na rovinu přiznat, že peníze z EU nemohou stačit. Potřebujeme získat ještě i soukromé investory, kteří by přinesli částku možná i dvacetkrát větší, než co získáváme od Evropské komise. A musíme usilovat o investice s vysokou přidanou hodnotou, které od základu promění ekonomiku", říká k tomu Ivo Vondrák, bývalý hejtman a současný zastupitel Moravskoslezského kraje.

Žijeme v době, kdy čisté energie, a tedy i elektromobilita, sehrávají klíčovou roli v proměně světové ekonomiky. A měli bychom proto chtít, aby se investor právě z těchto oborů stal významným hospodářským hráčem Moravskoslezského kraje. Podobně jako se to stalo před skoro dvaceti lety se vstupem automobilky Hyundai. "Rozumím tomu, že se někteří lidé obávají, že investice bude mít negativní vliv na životní prostředí", pokračuje Ivo Vondrák. "Ale navštívil jsem gigafactory v Polsku, a to teda určitě není továrna, u níž bych se bál, že nedbá na ekologii. Přesně naopak. Není správné bránit projektu, zatímco se svět kolem nás tak prudce mění", dodává bývalý hejtman.
Průmyslový podnikatelský park v Dolní Lutyni reaguje na poměrně značný problém, který visí nad Karvinskem. "Pokud pro jeho řešení neuděláme nic teď, s de nitivním ukončením těžby by se situace ještě zhoršila", tvrdí Ivo Vondrák. V daný okamžik je to v podstatě jediné východisko, jak kraj dostat zpět na cestu prosperity", uzavírá.
Před dvaceti lety, kdy přišla do Nošovic jihokorejská automobilka, zcela určitě nikdo netušil, že už dnes budou doly de nitivně uzavřené a že se budou uzavírat i hutní podniky v kraji. "Situace je dnes radikálně jiná než před dvaceti lety. Nejen pokud jde o ceny energií, ale vůbec o strukturu světové ekonomiky. "Příklon k bezemisní budoucnosti dnes není v rozporu s cestou, po níž se tam chceme dostat. Výrobní procesy, které nás k takové budoucnosti vedou, jsou také založeny na technologiích, které jen minimálně zatěžují přírodu a okolí", říká přesvědčivě Ivo Vondrák, jenž stojí jako vědec v oboru digitálních technologií za vznikem českého Národního Supervýpočetního střediska na Technické univerzitě Ostrava.
"Karvinsko má dneska největší míru nezaměstnanosti v celém Moravskoslezském kraji. Bylo by mi líto, kdybychom promarnili zájem investora, který nabízí pokročilé technologie a práci s platy o třetinu nad průměrem kraje", shrnuje Ivo Vondrák.

"V Dolní Lutyni je třeba hledat a najít řešení, pokud existuje problém, a zklidnit obavy, pokud nějaké přetrvávají. Není správné bránit projektu, zatímco se svět tak prudce mění."

Nový investiční projekt přinese pro občany Dolní Lutyně následující přínosy: PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI - v první etapě vznikne 1800 pracovních míst - průměrná mzda po zaškolení: 50 až 55 tisíc korun, zhruba o třetinu vyšší, než je průměr v Moravskoslezském kraji - rozvoj příležitostí pro místní podnikatele, především v maloobchodním prodeji a službách PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - protipovodňové ochrany před stoletou vodou pro Věřňovice a severní část Bohumína zhodnotí vaši nemovitost a odblokují současné stavební uzávěry ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - ochrana ptačí rezervace je nejvyšší prioritou; biodiverzitu podpoříme propojením nových vodních ploch s okolní nivou řeky Olše - zelený ochranný val kolem Parku jako vizuální i akustická bariéra Věřňovic - veškerá nová zeleň zaujme plochu až 79 hektarů - čisté výrobní technologie výrazně omezí vlivy výroby na přírodu i život - vyspělé technologické systémy pro recyklaci vody, využívání dešťové vody a čištění odpadních vod v továrně DOPRAVA - přímé napojení Parku na dálnici D1 odvede dopravu od zastavěné oblasti - protihlukové stěny i tam, kde to nevyžadují hygienické limity pro hluk - nové stezky pro chodce a cyklisty pro vyšší komfort v obci a okolí - přeložka silnice I/67 získá přesný termín a realizace již nebude odkládána - zvýšíme bezpečnost na křižovatkách Bezručovy ulice s Bohumínskou a silnice I/67 s odbočkou na Orlovou - železniční vlečka do Parku převezme přepravu od hlučnější a emisemi zatěžující kamionové dopravy OBČANSKÁ VYBAVENOST - nová stanice integrovaného záchranného systému s lékařskou a zubní ambulancí - investice pro zvýšení kapacity škol, sportovišť i středisek zdravotní péče FINANCE A ÚLEVY - možnost přímé kompenzace pro nejbližší obydlí po vzoru investice Hyundai Nošovice - stovky milionů korun do rozpočtu obce ročně z daně z nemovitosti od investora - pro nancování investic, které obec dlouho odkládala - ke snížení či odpuštění poplatku za svoz komunálního odpadu - k případnému snížení daně z nemovitostí pro rezidenty v obci - cílené nanční programy od státu k investicím, na které obecní rozpočet dosud nestačil

Nesmíme být sobečtí k přírodě, ani jeden k druhému

Český průmysl vždy vytvářel bohatství této země. Mělo by to tak zůstat, nesmí nám však utéct nové čisté technologie. Proto se postupně utlumuje těžba a metalurgie. Projevem je vyšší nezaměstnanost než jinde v republice, propad mezd a vylidňování vašeho regionu. Odcházejí hlavně mladí do 34 let, je jich třetina. A každý pátý, kdo opouští Moravskoslezský kraj říká, že odchází s těžkým srdcem. Chtěl by zůstat, ale není práce a plat, s nimiž by s rodinou vyžil. Proto kraj transformuje jednostranně

zaměřený průmysl k novým průmyslovým oborům. Podle výzkumu agentury STEM z loňského prosince si většina, přesně 56 % obyvatel kraje, takovou transformaci správně spojuje s příchodem "zásadního" zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů. Česko potřebuje zůstat mezi lídry evropského průmyslu a dělat to, co jsme vždycky nejlépe uměli. Věci náročné na fortel a přesnost. Jsme k tomu předurčeni tradicí, zručností našich otců a zkušeností těch, kteří nesou náklady regionální transformace. Snaha proměnit průmysl

do moderních oborů nesmí jít na úkor životního prostředí. Projekt "Park Lutyně" (www.parklutyne.cz) nebude egoisticky přehlížet přírodu, která má své zákonitosti a potřeby. S využitím čistých výrobních technologií potřebujeme vyrábět to, co dále snižuje emise a omezuje oteplování planety, aniž by samotná výroba přírodu poškozovala. O tom je průmyslový Park Lutyně. O nové perspektivě pro lidi z Karvinska a Bohumínska. O platech v úrovni 50 až 55 tisíc korun měsíčně. Předchozí články o Parku Lutyně vyšly v Právu v sobotu 25. května 2024.

Stát je připraven debatovat o parametrech projektu

Každý průmyslový projekt má dopady na okolní prostředí. Pozorně vnímáme obavy obyvatel Dolní Lutyně z ohrožení biodiverzity a ptačí rezervace v oblasti. Plocha, kterou chce stát pro Park vyčlenit, činí 280 hektarů. To však vůbec neznamená, že celá bude "zalita betonem". Aktuální projekt počítá se zástavbou zhruba třetiny území, zbytek budou obslužné plochy – technická

infrastruktura, komunikace i retenční vodní plochy. Areál a jeho blízké okolí bude osazen stromy a zelení. Dvousetmetrový pás oddělující Věřňovice od průmyslového parku zahrne nové vodní plochy. Nová zeleň bude mít až 79 hektarů. Plocha, kterou postihne kácení stromů, dnes zaujímá 21,5 hektarů, a také ta bude kompenzována náhradní výsadbou. Stát bere ochranu Ptačí rezervace jako

stěžejní bod projektu. Dohoda s ekologickými spolky mu stanovuje podmínku provést všechny nezbytné průzkumy a studie k posouzení dopadů na životní prostředí. Předběžné vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny říká, že lze zachovat kvalitu vody a průtok v řece. Pokud by měl být tok Olše negativně ovlivněn, či pokud by se prokázal významně negativní vliv na ptačí oblast, stát upustí od investičního záměru.