16.2.2007 - Nejmladší část Ostravy: Antošovice

První písemná zmínka o této vesničce je z roku 1709 a pochází z haťské úmrtní kroniky. Tehdy zemřelo novorozeně tehdejšího obyvatele Jana Gorzalnika. V zápise o pohřbu je výslovně uvedeno, že jde o novou obec (ex nova villa). Villa je jednak venkovský dvorec, nebo také osada. Znamená to, že šlo o sídlo nové, které v té době ještě nemělo jméno. Zápis v úmrtní knize z roku 1714 již uvádí název Jantošovice (Jantoschovitio) se zajímavou zmínkou o nebožtíku Janu Dubianském, který spadl v lese ze stromu do ohně. Ten si sám pod stromem rozdělal a na následky popálenin zemřel. Obec byla psána také Jantoschovicz. První si podoby tohoto jména všiml historik Augustin Weltzel. Ve svém spise Besiedenlungen na to upozornil v roce 1890.
Počeštělý název obce - tedy Antošovice - se objevuje už v roce 1719. K tomu je potřeba připomenout, že správce šilheřovického panství Jan Jantosch založil začátkem 18. století dvůr Paseky, který je v haťské matriční knize připomínán již v roce 1711. Paseky patřily původně k Antošovicím, ale později byly připojeny k Šilheřovicím. Po prohrané válce o Slezsko v roce 1742 byly Antošovice společně s dalšími obcemi na Hlučínsku připojeny k Prusku. V roce 1840 zde bylo 19 domů a 126 obyvatel, ale obec se začala postupně měnit v příměstskou oblast, protože většina obyvatel našla práci v nových dolech a továrnách, například v Petřkovicích, Bohumíně nebo Hrušově.
Děti původně navštěvovaly českou školu v Šilheřovicích, ale od roku 1873 přešly na německou školu v Annabergu, což jsou dnešní polské Chalupki. K československému státu byly Antošovice připojeny v únoru 1920 a ještě v témže roce zde byla založena česká škola. Pravda ale je, že v té době do obce nevedla silnice, ale pouze obyčejná polní cesta. Nová silnice vedoucí do Koblova byla postavena v roce 1926. Při pozemkové reformě za první republiky dostali někteří občané Antošovic přidělenu půdu z Rothschildova hospodářského dvora v Pasekách, takže se rozloha obce zvýšila ze sedmi na třicet sedm hektarů. V roce 1938 byly Antošovice obsazeny nacistickou armádou a připojeny k Německu. Obec byla osvobozena Rudou armádou 1. května 1945. V roce 1961 se v místě nacházelo padesát jedna obytných domů a sto devadesát pět obyvatel.
Jak vidět, osudy obce Antošovice nebyly nijak lehké, vlastně se stále nevědělo, zda bude či nebude existovat. Když se v padesátých letech začalo vážně uvažovat o postavení labskoodersko-dunajského průplavu, měly být v Ostravě tři přístavy. S jedním z nich se počítalo právě na katastru Antošovic. Obec měla být zbourána do posledního domu. Nyní jsou Antošovice doslova obklíčeny: z jedné strany je řeka Odra, z druhé strany je začíná těžce utlačovat nová dálnice E- 47 směřující do Polska. V okolí obce jsou půvabné rybníky, například Mžíkovec nebo Bunkr. Ten poslední má jméno dle toho, že uprostřed vodní hladiny je ostrov a na něm betonový bunkr, který byl před válkou součástí československého pevnostního systému.

Foto - Pohled na Antošovice z nadjezdu nad nově budovanou dálnicí D 47. Jde o nejmladší obec, který byla v roce 1976 připojena k Ostravě. Foto - Deník/Boleslav Navrátil
Foto - Součástí katastru Antošovice jsou rybníky. Tento se jmenuje Bunkr, protože uprostřed vodní plochy je malá betonová pevnůstka. Foto - Deník/Boleslav Navrátil