29.6.2007 - Na kole až k soutokům ostravských řek

Odra, Opava, Ostravice a Lučina jsou ozdobou města Ostravy.

Ostrava/Před deseti lety postihly Ostravu stoleté záplavy. Pod vodou zůstaly rozsáhlé části města. Jednou z historických příčin záplav je geografická poloha: nacházejí se zde soutoky několika řek. Své proudy spojují Odra a Opava, Odra a Ostravice a Ostravice a Lučina. Abychom vyjmenovali ty největší. Právě kolem nich vedou dnes rekreační turistické a hlavně cyklistické stezky. Minout soutoky řek bez povšimnutí nelze.

Největší přítok

Odra s Opavou se setkávají nedaleko městského obvodu Třebovice. Na levém břehu je katastr Hošťálkovic, na pravém ční komíny slavné třebovické elektrárny, v době první republiky nejmodernější v Evropě. Tok překonává železniční most tratě vedoucí do Opavy, dnes zde ční vysoko mosty nové dálnice, po nichž budou zanedlouho jezdit auta a kam samozřejmě bude cyklistům vjezd zakázán. Záplavy se na tomto místě projevovaly zajímavým způsobem. Když došlo k přívalovým dešťům v Oderských vrších, byla vodnatější Odra, která na soutoku svým proudem zadržovala vody řeky Opavy. Ta se pak vylévala do okolí. Když spadlo příliš mnoho srážek v Jeseníkách, zejména na Bruntálsku, byl proud Opavy silnější a bránil v odtoku Odře, ta se vylila až po hráze. V roce 1997 byly přívalové deště všude. I když obě řeky jsou co do šířky zhruba třicetimetrové, Odra má přece jen mnohem vyšší průtok, v některých místech dosahuje několikametrové hloubky a je pro plavce nebezpečná. Letos se v ní utopili dva mladí muži. Nicméně je na našem území Opava největším přítokem Odry. Opava vzniká soutokem Černé a Střední Opavy u Vrbna pod Pradědem a měří přes 119 kilometrů. Pravá strana Odry je upravená, cyklostezky udržované a sjízdné i za špatného počasí.

Soutok u Koblova

Řeka Ostravice se do Odry vlévá u Hrušova a nedaleko Koblova v nadmořské výšce 204 metrů. Na dohled odtud býval jeden z brodů staré obchodní cesty vedoucí z Těšína do Opavy a Krakova. Řeka byla hranicí českého státu, kterou hlídala posádka na hradu Landek. Nedaleko soutoku byl při těžbě štěrku nalezen meč z doby lužické kultury, starý přibližně dva tisíce let. Znamená to, že už tehdy byl v těchto místech brod, přes který se řeka přecházela. Samozřejmě celou oblast poznamenala stavba gigantické soustavy hrušovských mostů jako součást nové dálnice. Někdejší obec prakticky zmizela, jediným cenným historickým objektem je zdejší kostel. Ostravice je v těchto místech široká zhruba dvacet metrů. Klín soutoku tvoří neprostupná houšť nebezpečné rostliny křídlatky. A protože právě záplavy jsou příčinou jejího největšího rozšíření, je Ostrava městem, kde lze tuto nepříjemnou smetištní rostlinu vysokou až čtyři metry potkat nejčastěji v celé Evropě. Což bude možná i tím, že v jiných městech a oblastech, například na Valašsku, s ní bojují účinnými chemickými postřiky. Jinak se jí totiž zbavit nelze. Ale abychom byli spravedliví, břehy Ostravice uvnitř města jsou od křídlatky pravidelně čištěny. Tok Ostravice počíná u Starých Hamrů soutokem Bílé a Černé Ostravice a až po své ústí měří 65 kilometrů. K tomu ještě tolik, že z katastru městského obvodu Nová Ves přitéká do Odry také Černý potok. V souvislosti se stavbou dálnice bylo jeho ústí posunuto o sto metrů výše proti proudu řeky. Na levé straně Odry vede v tomto úseku jedna z nejhezčích tras cyklostezky, protíná Hornické muzeum v Petřkovicích, míjí například část skalního masivu Landek, kde je jediný výchoz uhelných slojí na povrch v Česku. Podél řeky se lze na kole dostat pohodlně až do Bohumína.

Blíže k hradu

Nicméně nejpopulárnějším říčním soutokem v Ostravě je místo, kde se slévají vody Ostravice a Lučiny, což je nedaleko Slezskoostravského hradu. Soutok zmíněných dvou řek nelze přehlédnout při krátké cestě z Černé louky přes novou lávku vedoucí nad Ostravicí. Lučina je v současně době vždy kalnější, světle hnědě zbarvená, Ostravice má vodu čistější, že je v í život potvrzují rybáři, kteří stojí s pruty na jejích březích. Jde o mimořádně frekventovanou trasu turistů pěších i na kolech, kteří míří nejen k opravenému hradu, ale také na haldu Emu a do zoologické zahrady. Na rozdíl od dávného hradu Landek, po kterém zbylo na stejnojmenném kopci jen pár neurčitých kamenů, hlídal Slezskoostravský hrad hranice někdejšího polského státu. Levá strana Ostravice, která je ohraničena frýdlantskou železniční dráhou, je zatím ve špatném stavu, kde na zdevastovaných místech plných smetí a stavební suti a žijí ve slumech celé kolonie bezdomovců. Což se ale má zanedlouho změnit propojením nové rekreační trasy vedoucí z Černé louky podél vyčištěného areálu Karolina k Dolní oblasti Vítkovic, tedy k národní technické památce hutí a Dolu Hlubina, známější pod názvem Ostravské Hradčany.

Foto - OSTRAVICE A LUČINA. Nedaleko Slezskoostravského hradu spojují své vody řeky Ostravice a Lučina. Z obrázku je patrné, že Lučina (vlevo) má vodu výrazně kalnější. Snímky: Deník/Boleslav Navrátil
Foto - AXMANOVO SOUSOŠÍ. U Domu vodohospodářů je sousoší od M. Axmana symbolizující ostravské řeky: Odru, Opavu, Ostravici a Lučinu.
Foto - ODRA A OSTRAVICE. U Hrušova a nedaleko Koblova se stékají Odra s Ostravicí. Vlevo je Ostravice překlenována mostem nové dálnice. Zelený klín soutoku je tvořen neprostupným porostem křídlatky.