7.7.2007 - Záplavy by už dnes asi nezabíjely

10 LET PO POVODNÍCH Vodohospodáři míní, že teď už by voda nezpůsobila takové škody.

Ostrava - Mohutné záplavy, ztracené životy a veliké škody na majetku při povodních v roce 1997 vyburcovaly představitele státu, vodohospodáře, záchranáře a starosty k analýze, proč byly povodně tak drtivé a jak je možno podobným vodním katastrofám v budoucnu lépe čelit. A výsledek?
Odborníci říkají, že tak obrovské záplavy, při nichž se obcemi valila či rozlila i pětisetletá či sedmisetletá voda, se nepodaří nikdy zkrotit v současných korytech řek. Ta jsou totiž většinou stavěna nejvýš na stoletou vodu. Jen namátkou: Krnov zaplavila sedmisetletá voda, Opavu pětisetletá, Děhylov třísetletá voda a Bohumín dvou - až třísetletá voda. Proti takovým záplavám budou vždy všechny hráze malé. 'Pokud by však taková povodeň přišla dnes, budeme o jejím nebezpečí už o pár dnů dříve vědět. Budeme se na ni moci lépe připravit a výrazně snížit ztráty na životech a částečně na majetku,' říká technický ředitel Povodí Odry Petr Březina. 'Lze očekávat, že pokud by přišla povodeň podobného rozsahu, počet obětí by byl minimální nebo nulový. Výrazně nižší by byly i škody na majetku,' uvádí rovněž ředitel pro správu Povodí Moravy Antonín Tůma.
Vodohospodáři, hydrometeorologové a záchranáři totiž disponují mnohem lepšími hlásnými a komunikačními systémy než měli k dispozici před desetiletím. Hydrometeorologové dnes mají speciální programy pro krátkodobou předpověď na dva až tři dny, ale také pro střednědobou předpověď na sedm až deset dnů. Tyto modely mnohem přesněji předpovídají vývoj počasí. Jejich předpovědi zpracuje speciální program nazvaný Hydrog a mění je na předpověď průtoků na tocích. 'Tento systém fungoval v roce 1997 jen na řece Ostravici. Dnes ale pokrývá celé Povodí Odry. Díky němu dokážeme například snížit operativně hladiny přehrad a připravit je na zachycení dešťů,' říká hlavní dispečer Povodí Odry Jiří Pagáč. 'Navíc pokud už povodeň přišla, dokáže tento program poměrně přesně podle množství deště, stavu hladin na přehradách a řekách pod nimi vypočítat, jak a kolik vypouštět vody z přehrad, aby co nejméně uškodila,' vysvětluje dispečer.
Dnes už jsou tedy vodohospodáři díky počítačovým modelům schopni říci starostům obcí nejen, že se za asi osmnáct hodin přežene jejich centry asi sto kubíků vody za vteřinu. Ale i to, co všechno jim povodeň zaplaví. 'Lidé by tak měli mít oproti povodním v roce 1997 víc času na evakuaci a záchranu cenného majetku,' říká technický ředitel Březina.

Lidé pozorně sledují informace na internetu

Systém Hydrog dnes užívají i další povodí v České republice. V Moravskoslezském kraji je ale síť jeho hlásných stanic nejhustší. Jedna srážkoměrná stanice měří průměrně území deset krát deset kilometrů. Dvě stanice jsou i v Polsku kvůli řece Stonávce na Karvinsku a několik se jich ještě bude rozmísťovat. Velký krok dopředu oproti povodním v roce 1997 udělaly i komunikace a spojení pro možné další povodně. Dnes jsou měření srážek a vodních toků na internetu, a to na stránkách www.voda.gov.cz. 'A lidé o nich vědí. Při tání obrovských zásob sněhu na horách po loňské velké zimě byly tyto stránky zahlcené uživateli. Takže lidé o nich vědí a využívají je,' říká dispečer Jiří Pagáč.
Pokrok zaznamenalo i zabezpečení informačních systémů. 'Jsme dnes se záchranáři a hydrometeorology propojeni například optickými kabely, přes něž lze i při výpadku dalších druhů spojení spolehlivě převádět především data a informace, ale slouží i k živým akutním poradám havarijního štábu.' Vodohospodáři vybavili také střediska pro boj s povodněmi a místa obsluhy na přehradách záložními agregáty. Ty v případě zničení všech přívodů energie a ponoření kraje do tmy živí přístroje a počítače vlastní energií a nabíhají několik vteřin po vypadnutí přívodu energie.
'Dnes existuje i lepší legislativa pro případy povodní. V roce 1997 odmítlo hodně lidí opustit své domy a byty, ač byli v bezprostředním ohrožení života. Dnes mají záchranáři a představitelé povodňového štábu v rukou takové zákony, že mohou lidem evakuaci nařídit, případně donutit ohrožené lidi opustit své příbytky,' říká vedoucí dispečinku Jiří Pagáč.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko