11.8.2007 - Co je důležitější ­ silnice nebo železnice?

PRAHA - Česká republika v příštích třech letech vydá za dopravní stavby 135 miliard korun ze státního rozpočtu a k dispozici bude mít dalších 60 miliard dotací od Evropské unie. Další desítky miliard korun si chce ministerstvo dopravy údajně vypůjčit od Ev ropské investiční banky. K čemu jsou tyto nemalé sumy peněz určeny? Pokusme se to zjistit.

Ministr dopravy Aleš Řebíček nedávno zaslal k připomínkovému řízení ostatním ministerstvům »Harmonogram výstavy dopravní infrastruktury«. Podle tohoto materiálu chce ministr naprostou většinu státních dotací využít na stavbu silnic, jinak řečeno, na rozvoj osobní dopravy. Na rozvoj železniční dopravy počítá jen s polovinou dotací, které získá z Evropské unie. Ta totiž upřednostňuje železniční dopravu před silniční, proto trvá na tom, aby z dotací šla určitá část na železnici. Cílem je přesunutí části nákladní dopravy ze silnic na železnici.

Ministerstvo nezná priority

Věc má ale jeden háček. Zároveň s harmonogramem měl ministr Řebíček ještě určit priority jednotlivých staveb podle jejich dopravního a ekonomického přínosu a vlivu na životní prostředí. To však neudělal. Co z toho vyplývá? Kdyby současná vláda zhodnotila ekonomický a dopravní význam jednotlivých staveb, musela by podle nedávno publikované studie dopravních odborníků některé dopravní projekty zrušit a zásadním způsobem změnit plán investic. Podle jejich studie by totiž například železniční spojení s Bavorskem bylo lepší přes Domažlice, nikoliv přes Cheb, které se již staví. Důvodem je to, že z Chebu je spojení do půlmilionového Norimberka stejně daleko jako přes Domažlice. Zatímco přímá cesta do jedenapůlmilionového Mnichova je přes Domažlice o sto kilometrů kratší. Navíc by se ušetřilo nejméně pět miliard korun, protože cesta přes Domažlice je na území ČR o 40 km kratší. Investice do spojení s Chebem přijde na 15 miliard korun. Vhodnější by bylo také spojit Ostravu s Českým Těšínem stavbou plánovaného koridoru přes Bohumín nežli opravou regionální jednokolejky přes Frýdek-Místek, která je již v běhu a jde o miliardovou investici. Odborníci také tvrdí, že není potřeba investovat do spojení Jihlavy a Brna. Železnice z Českých Budějovic by měla být propojena do Lince, nikoliv přes České Velenice, směrem na Vídeň. Jak spojení Ostrava - Opava, tak i České Budějovice - České Velenice přijde na dvě miliardy korun pro každé z nich. Vzniklé úspory by umožnily investovat na tratích Praha - Lysá nad Labem - Mladá Boleslav - Liberec a Velký Osek - Hradec Králové, jejichž přestavba začne až po roce 2011.

Zvláštnosti Prahy a Brna

Studie rovněž uvádí, že Praha a Brno jsou zvláštním případem. V Praze se zanedbává modernizace spojení z Hlavního nádraží na Smíchov a do Hostivaře. Přitom právě v těchto místech začínají modernizované železniční koridory na západ a jih. Přestavba těchto spojení začne až za pět let. Důvodem je, jak jinak, nedostatek peněz. Deset miliard korun se totiž již investuje do spojení středu Prahy s koridory do Ústí nad Labem a do Pardubic. Nejistota také panuje kolem brněnského nádraží, protože radnice magistrátu nesouhlasí s vládním návrhem přesunout nádraží u půl kilometru na jih. Tato investice by měla navíc stát nejméně 20 miliard korun, což je více než všechny železniční stavby v třikrát větší Praze.

Železnice je potřebnější

Odborníci se ve své studii odvolávají na strategii udržitelného rozvoje, podle níž se Evropská unie, a tedy i Česká republika, orientuje na přesunutí dopravy ze silnic na železnici, která mnohem méně zatěžuje životní prostředí. Proto je třeba železnicemi konkurovat nově postaveným silnicím. Kromě již zmíněných staveb je v plánu modernizace řada dalších železničních koridorů. S velkou slávou nedávno ministerští úředníci a vedení Českých drah zdůrazňovali význam přestaveného železničního terminálu v Lovosicích, odkud je spojení nákladní dopravy s Hamburkem a Duisburkem v Německu. Stále více se také uvažuje o možnosti, že by dráhy nahradily automobily při dojíždění do centra městských aglomerací... Studie potvrzuje nedávné zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého »v současnosti existuje financování málo účelných dopravních staveb, zařazených do Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury«. Je logické, že se to týká nejen železničních, ale i, a snad především, silničních staveb. Proč se ministerstvo dopravy zabývá restrukturalizací a oddělováním různých činností od Českých drah? Posledním příkladem je známé ČD Cargo! Neměli by ministerští úředníci spojit síly s dopravními experty a přemýšlet nad tím, jak zlepšit železniční dopravní infrastrukturu, tedy i posílit přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici? Pak by dosud jejich ČD Cargo mohlo vydělávat mnohem více než dosud. A jeho očekávaný prodej by byl pro ČD, jako jistě dobrého hospodáře, zbytečný...

(svo)