20.8.2007 - Soukromá zařízení pro děti dostanou zelenou

Ke slaďování pracovního a osobního života mohou rodičům s dětmi v předškolním věku nově pomoci i takzvané firemní školky. Anebo například sousedská výpomoc při hlídání. Aspoň takové jsou plány ministerstva práce a sociálních věcí.
O břemeno odpovědnosti se ministerstvo hodlá podělit se zaměstnavateli. Za to slibuje úlevy na daních, budou-li provozovat takováto zařízení či jinak podporovat zaměstnance pečující o děti. Změny mají přijít již v příštím roce. Návrh má však mezery a některé firmy si nejsou jisté, zda se jim investice vyplatí.

ÚLEVY PRO FIRMY A PĚT TISÍC CHŮVÁM
Motivem ke změnám je skutečnost, že jesle a školky se v posledních letech buď slučovaly, nebo rovnou rušily. Důvodem k tomu byla nízká porodnost po roce 1989. Jenže od roku 2005 dětí opět přibývá (v roce 2005 se v Česku narodilo 102 211 dětí, přibližně o 4500 více než v roce 2004) a školky nestačí pokrývat poptávku. Tato zařízení odmítají kolem poloviny dětí ve věku od tří do pěti let.
Poptávku mohou uspokojit nové varianty péče o děti, například firemní školky. Úředníci již pracují na úpravě zákonů, které mají podnikatele motivovat k jejich vytvoření. "Zaměstnavatel by si například mohl odečítat od daní částky, které poskytuje zaměstnancům na péči o dítě, včetně provozu firemní mateřské školky," uvádí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Zvýhodněni mají být také zaměstnavatelé, kteří budou mateřskou školku ve svém okolí podporovat. "Mohl by to být například příspěvek na péči o dítě, případně nějakému předškolnímu zařízení nebo instituci, které by tuto péči o děti zaměstnancům zajišťovaly," doplňuje.
Podpořeny mají být i alternativní střediska péče o děti, například mateřská centra a sousedská výpomoc. Rodič, který pečuje o děti, bude moci na smluvním základě hlídat až čtyři další děti do šesti let věku za maximálně 5000 korun měsíčně. Neplatil by zdravotní a sociální pojištění, pouze by odváděl daň. Stejnou činnost bude moci provozovat důchodce či jiná osoba v domácnosti. "Odlišovat by se však měly aktivity, kdy je pečováno pouze o několik dětí, od větších zařízení. V tom prvním případě není nutné příliš tvrdě trvat na různých kvalifikačních kritériích, zákonných předpisech a podobně," říká Nečas. Usnadnit to má příslušná změna živnostenského zákona i zavedení některých nových institutů, jako právě rodičovská výpomoc.

REALIZACI KOMPLIKUJÍ ZÁKONY
Jenže zaměstnavatelé, kteří by firemní školky rádi provozovali, budou čelit některým obtížím. Jako zatěžující se může ukázat například žádost o zápis do rejstříku škol. K němu je potřeba splnit požadavky hygienika na kapacitu prostor, vybavení a další předpisy. Právě to potřebují i firemní školky, pokud budou chtít dotace na provoz a mzdy pracovníků. Školky, které v registru nejsou zařazeny, si peníze musejí zajistit samy a vystačit si s příjmy ze školného.
Vedoucí oddělení financování a rozpočtu školství středočeského krajského úřadu Jaroslav Pacák uvádí, že pokud žadatelé předloží předepsaným způsobem doklady potřebné pro zápis do rejstříku škol, není důvod, aby kraj bránil vzniku nových soukromých školek. "Ve školním roce 2006/2007 některé školky nedodaly potřebné doklady - kolaudační rozhodnutí a vyjádření hygienika, proto nejsou dosud financovány," říká Pacák.
V tomto ohledu se mantinely ministerstva práce a sociálních věcí zužují. Změny v této oblasti spadají pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. "Chceme o tom s tímto rezortem jednat," ujišťuje Nečas.

PODPORA ŠKOLEK SE V KRAJÍCH LIŠÍ
Pokud se firmy vydají mezi kličky paragrafů a firemní školku do rejstříku škol zařadí, může se přesto stát, že jim peníze stačit nebudou. "Soukromé školky většinou mívají dotace nižší než veřejné a jejich objem se mezi obcemi či kraji liší," uvádí mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Michaela Taschnerová.

Obce výši dotací také posuzují podle místních podmínek. Například v Bohumíně není populační exploze tak viditelná a město se rozhodlo v rámci úsporných opatření snížit školkám normativ podle počtu dětí. "Některé školky v prostorách patřících městu dnes mají problém s naplněním kapacit. Město se proto rozhodlo postupně zkracovat dotace ze 45 dětí na 30, pak na patnáct. Pro naše zařízení to znamená, že od září nedostaneme ani korunu. Nulová dotace města může pro nás být likvidující," popisuje situaci ředitelka soukromé bohumínské mateřské školky Bambino Iva Birgusová.

Možná je ale i opačná varianta. Alena Pajasová, manažerka mezinárodní soukromé školky Modré nebe v Praze říká, že toto zařízení zatím nepobírá žádné dotace. Provoz a zaměstnance hradí ze školného. Doplňuje, že "ze svého" financují i správu budov a další výdaje. "Celý chod zařízení tedy stojí na naší konkurenceschopnosti. Jsme ale plátci DPH, což nám bohužel situaci hodně ztěžuje. Odvádíme do státní pokladny čtvrtletně přibližně 250 tisíc korun. Hodláme si však pomoci transformací na obecně prospěšnou společnost. Díky tomu snad budeme mít v budoucnu šanci získat dotaci formou grantů," objasňuje.

STŘEDNÍ FIRMY NÁVRH NEOSLOVUJE
Nejen zákony ztěžují zřízení firemních školek. Jsou tu i další překážky. "Podle návrhu ministerstva se nedá očekávat, že myšlenka zřízení firemních školek jako alternativní varianta osloví malé a střední firmy," míní Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Důvodů formuluje několik: "Představovalo by to pro ně neúměrnou finanční i personální zátěž. Například zajistit a upravit odpovídající prostor, který by vyhovoval náročným hygienickým předpisům, obstarat pro školku kvalifikované zaměstnance a podobně. Pro firmy bude složité provést kvalifikovaný odhad, týkající se perspektivního naplnění školky a kalkulace provozu," líčí. U menších firem se podle něj dá předpokládat malý počet dětí, a proto může být provoz (i po všech dotacích a daňových úlevách) ztrátový.

PRO PENÍZE DO EVROPY
Jedním z možných řešení financování firemní školky může být podpora z připravovaného operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. "Šanci mají projekty, jež podpoří zařízení pro děti v předškolním věku. Peníze půjdou z Evropského sociálního fondu v rámci programu Sociální integrace a rovné příležitosti," uvádí Petra Klůnová z HVB Bank.
Objasňuje, že jednou z cílových skupin, na kterou je zmíněný program směřován, jsou ženy ohrožené na trhu práce. V případě firemních školek jsou to ženy vracející se do zaměstnání po rodičovské dovolené a ženy s malými dětmi obecně. Podpora - nevratná finanční pomoc - má být poskytnuta na rozvoj různých typů služeb péče o děti. A to i formou finanční injekce zaměstnavatelům, aby mohli přímo či nepřímo poskytovat služby péče o děti svých pracovníků. Klůnová doplňuje, že konkrétní podmínky a způsobilé výdaje na projekty nejsou s ohledem na aktuální stav přípravy programu v tuto chvíli známy.
Podpora se nicméně s největší pravděpodobností dotkne zejména personálního zajištění těchto zařízení, neboť Evropský sociální fond nepodporuje investiční náklady. Ty bude obecně možné podpořit z operačních programů Evropského fondu regionálního rozvoje. "Konkrétní podmínky, příjemci a způsobilé výdaje jednotlivých programů budou známy po finalizaci programů a jejich schválení Evropskou komisí," uzavírá Klůnová.

PROJEKT JE JIŽ NA SVĚTĚ
Podobný projekt mateřské školky začaly před dvěma lety začaly připravovat Gabriela Jedličková-Toušková a Klára Tomková. Inspirovat se nechaly předškolní výchovou ve skandinávských zemích. Dnes mají připraven adaptační program pro maminky s dětmi od třetího měsíce věku.
Nápadem se začaly vážně zabývat v době, kdy byly na mateřské dovolené. Brzy zjistily, že zařízení pro děti ve věku do tří let je nedostatek. Začaly se proto zajímat, jak založit soukromou školku. Nakonec ale od projektu ustoupily, protože zápis školky do školského rejstříku je prý náročný.
Přesto založily neziskovou organizaci Dům pro motýlky. Tato neziskovka podle jejich slov firmám zajistí zpracování projektu, jeho realizaci i provoz. Zaměstnavatel poskytne vhodné prostory přímo na pracovišti a vstupní investici na adaptaci prostor pro školku. Společně s matkami se pak bude podílet na provozních nákladech školky.

ZAMĚSTNANCI ŠKOLKY VÍTAJÍ
Firemní školku by uvítali například zaměstnanci pražského hotelu Hilton. "Přibývá maminek, které se vracejí již v době mateřské dovolené aspoň částečně do zaměstnání. Ale i otců, kteří by se rádi střídali s partnerkou v péči o dítě," přibližuje personální ředitelka hotelu Hana Urbanová.
Podle ní je důvodů pro školku na pracovišti několik: "Veřejné školky jsou přeplněné a mají na děti pořadníky. Místo zbývá jen ve drahých soukromých školkách. Pro naše zaměstnankyně, které se hodlají po mateřské nebo rodičovské vrátit do zaměstnání, je ale finančně neřešitelné platit si za hlídání dítěte soukromou školku či chůvu." Průměrná čistá mzda pracovnice hotelu se pohybuje okolo 13 tisíc korun. Musela by tedy dát minimálně polovinu mzdy za soukromou školku. V Praze se poplatky pohybují v rozpětí od 7 do 18 tisíc korun měsíčně.
Na druhé straně zaměstnavatel musí po odchodu pracovníka na rodičovskou dovolenou investovat peníze do zaškolení jeho zástupce. To přitom trvá šest až devět měsíců a například zaškolení jedné recepční vyjde firmu na 60 tisíc korun. "Odchod jednoho zaměstnance znamená pro společnost výraznou ztrátu," přibližuje personální ředitelka.

MATEŘSKÁ CENTRA JAKO DALŠÍ ALTERNATIVA
Péči o děti na pracovištích hodlá také nabídnout v rámci mateřských center Rut Kolínská, prezidentka Sítě mateřských center v České republice. Hledá totiž cestu, jak zajistit ekonomickou udržitelnost těmto neziskovým organizacím. Ty jsou doposud závislé na vůli obcí, zda je finančně podpoří. Řešením by podle ní mohla být spolupráce center s firmami. "Například by kupovaly službu hlídání dětí od mateřských center. Centra by se tak mohla etablovat jako hlídací služba," popisuje.
To by mohlo podle Kolínské vést k oboustranné spokojenosti jak center, tak firem. Ženy totiž tyto neziskové organizace vedou dobrovolně, což si vyžaduje podstatně nižší náklady než při zajištění placené péče. Nápad má však háček. Děti tu nemohou zůstat déle než pět dnů v měsíci a čtyři hodiny denně. "V současné době jednáme, aby si rodiče mohli sami vybrat v rámci osmdesáti hodin měsíčně. Je to ve fází příprav, v rámci zákona služby pro rodinu," přibližuje Rut Kolínská.
V Německu spolupráce mateřských center a firem již běžně funguje. "Například jeden projekt vznikl v hale bývalé šroubárny v Eslingenu u Stuttgartu. Jedna soukromá společnost vlastnící nákupní a kulturní centrum tam založila komunitní mateřské centrum," doplňuje Kolínská.
Aby firemní školky splnily očekávání ministerských úředníků, je nutné rozběhnout takzvané flexibilní pracovní úvazky. Bez nich totiž budou školky téměř prázdné. Ministr Nečas se změnami počítá i v této oblasti. Hodlá nabídnout nižší odvody zaměstnavatelům, kteří zaměstnají rodiče s dětmi. Zda jsou nižší odvody dostatečnou motivací, dozvíte se v příštím čísle Profitu.

VÝHODY FIREMNÍ ŠKOLKY
Pro zaměstnavatele:
- dřívější návrat kvalifikovaného personálu z mateřské dovolené
- lepší udržení nadaných a zkušených zaměstnankyň
- daňové úlevy
- snížení nemocenské absence a fluktuace
- zvýšení prestiže firmy
- snížení nákladů na školení
- motivace a vyšší loajalita pracovníků

Pro zaměstnance
- umístění školky přímo v budově zaměstnavatele
- zdravotní užitek pro matky a děti v důsledku nepřerušení kojení
- pomoc zaměstnavatele v organizaci péče o dítě
- souhra pracovního a rodinného života
- flexibilní otvírací doba školky
- jistota udržení pracovní pozice
- zlepšení finanční situace v době mateřské dovolené

MATEŘSKÉ ŠKOLKY PODLE ZŘIZOVATELE
typ/rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005
veřejné 5900 5774 5697 4967 4895 4741
soukromé 87 81 80 74 75 72
církevní 20 20 21 20 20 21
celkem 6007 5075 5798 5061 4990 4834
Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání

POČET DĚTÍ VE ŠKOLKÁCH
typ /rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005
veřejné 276 038 272 752 275 189 276 869 276 871 274˙827
soukromé 3 099 3 018 2 990 2 952 2 928 2˙921
církevní 701 668 680 670 688 ˙714
celkem 279 838 276 438 278 859 280 491 280 487 278 462
Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání

PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
Schválení tohoto unijního dotačního programu je očekáváno koncem září, vyhlášení prvních výzev přijde tedy na řadu ve 4. čtvrtletí 2007. Odpovědnost za realizaci programu v Česku má ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétní informace nejsou zatím známy, měly by být zveřejněny v souvislosti s výzvami.

KOLIK FIRMA ZAPLATÍ?
Vstupní investice pro školku s 15 dětmi ve věku od jednoho roku do šesti let se pohybuje kolem 450 tisíc korun. Měsíční provoz bude stát téměř 200 tisíc. Vstupní investice zahrnuje náklady na vybavení a stavební úpravy prostor. Provozní výdaje pak činí mzdy včetně odvodů, režie, stravné pro děti, kroužky a podobně.