20.9.2007 - V elektrotechnice a energetice kráčí vývoj téměř mílovými kroky

Centrálním pracovištěm dispečerského řízení v obvodu SDC Ostrava je řídicí pracoviště elektrodispečerů Správy elektrotechniky a energetiky Ostrava s nepřetržitým provozem. Toto pracoviště vzniklo v roce 1972 v rámci tehdejšího Elektroúseku Ostrava za účelem ústředního ovládání elektrických zařízení provozovaných tehdejšími ČSD.
Využití nových technologií, které se nyní uplatňují v diagnostice a dálkovém dohledu u elektrických a energetických zařízení, mělo samozřejmě i přímý dopad na početní stavy zaměstnanců. Bývalý Elektroúsek Ostrava měl na přelomu osmdesátých a devadesátých let 460 až 500 pracovníků. Nyní je u celé Správy elektrotechniky a energetiky 202 zaměstnanců, přičemž počet udržovacích jednotek neustále roste. Kromě ostravského elektrodispečinku má nepřetržitý provoz také opravna trakčního vedení Bohumín, která zajišťuje i pohotovost a servis při mimořádných událostech v obvodu SDC Zlín.
Orientovat se v nových technologiích a změnách, udržet krok s technikou, která se aktuálně používá, je velmi náročné pro všechny pracovníky. Uvážíme-li, že spolu se staršími technologiemi používáme i současné, nemohou s nimi pracovat pouze zaškolení pracovníci, ale lidé s praxí, kteří velmi dobře rozumí zařízení i použité technologii v daném systému. Musí do problematiky pronikat. Navíc tvoří výbornou partu. Je velmi důležité, aby byli všichni schopni spolupracovat. U nás jde totiž o týmovou práci, říká náměstek přednosty SEE SDC Ostrava Miroslav Souček.
S nástupem digitálních technologií zaznamenalo zařízení dálkové řídicí techniky velmi razantní změny. Původně se využívala reléová technika v kombinaci s přenosy po metalických kabelech. Na řídicím pracovišti elektrodispečeři využívali velký dispečerský panel se základním náhledem na celou řízenou soustavu. Technické zázemí tohoto pracoviště zabíralo celou místnost v prvním nadzemním podlaží, kde byly umístěny jednotlivé rozvaděče s technologií dálkové řídicí techniky. Prostřednictvím uvedeného zařízení elektrodispečer zajišťoval dohled a ovládání technologického zařízení v jednotlivých stanicích. Zásadním zlomem v oblasti dálkové řídicí techniky bylo nasazení programovatelných automatů. Postupem doby vznikaly požadavky na dispečerské řízení dalších specifických technologií, jako je monitoring osvětlení, monitoring ohřevu vyhybek nebo monitoring tepelných zdrojů. Proto jsme byli nuceni určit strategii řídicích systémů, které jsme rozdělili do tří základních kategorií, popisuje změny posledních několika let vedoucí provozu automatizovaných systémů dispečerského řízení (ASDŘ) SEE SDC Ostrava ing. Jiří Noga.
Základem je řídicí systém pevných trakčních zařízení (ŘS PTZ), do něhož jsou zahrnuty veškeré rozvody vysokého a velmi vysokého napětí od dodavatele elektrické energie ČEZ, přes napájecí stanice s technologiemi 110 kV, 22 kV, 6 kV, až po úroveň trakčního vedení 3 kV. Jedná se o centralizovaný řídicí systém, což znamená, že využívá minimum automatických funkcí na místě řízených technologií. Signalizace o stavu řízených technologií jsou přenášeny na řídicí pracoviště elektrodispečerů, kteří jsou prostřednictvím řídicího systému informováni o aktuálním stavu řízené soustavy. Elektrodispečer zodpovídá v první řadě za dodávku a distribuci elektrické energie až k odběrateli, rozhoduje o způsobu napájení, postupu odstraňování poruch apod. Musí mít přehled o tom, kdo a jak zasahuje do technologie, kterou řídí, ať už se to týká vlastních pracovníků nebo pracovníků externích firem.
Dalšími řídicími systémy na řídicím pracovišti ED Ostrava jsou: řídicí systém silnoproudých zařízení a řídicí systém tepelných zdrojů.
Do řídicího systému silnoproudých zařízení jsou zahrnuty odběry na úrovni nízkého napětí, jako jsou ohřevy výhybek, řízení osvětlení železničních stanic, výtahy, čerpadla apod. Bloky tohoto systému pracují zcela automaticky.
Do řídicího systému tepelných zdrojů jsou zahrnuty technologie plynových kotelen, elektrokotelen a výměníkových stanic. Zavedení řídicího systému tepelných zdrojů bylo vyvoláno požadavkem na zrušení obsluh kotelen v jednotlivých objektech a přechod těchto kotelen na automatický provoz. Uvedené kotelny byly doplněny řídicími systémy měření a regulace. Řídicí systémy silnoproudých zařízení a tepelných zdrojů jsou decentralizované systémy. Jednotlivá zařízení pracují autonomně podle nastavených parametrů. diagnostických hlášení se automaticky přenáší i na elektrodispečink. Vznikne-li nějaký problém, dispečer zjistí podle diagnostiky, o jakou poruchu jde, a zajistí kvalifikovanou opravu vlastními pracovníky nebo servisní firmou.
Původní reléovou techniku s indikačním panelem nahradily počítače s vizualizacemi a čtyři plazmové zobrazovače nahrazují původní panel. Rovněž přibyly další dva typy řídicích systémů, říká ing. Noga. Vývoj samozřejmě rychle pokračuje. U nových objektů se pracovníci Správy elektrotechniky a energetiky SDC Ostrava proto snaží být v rámci možností i nadčasoví. Není to rozmar. Prostě při vzniku projektu problémy technicky neřešitelné bývají někdy při dokončení stavby už banálními záležitostmi. Podobné to bylo i s přenosem informací. S rozvojem techniky začali využívat rádiové sítě a ovládání zařízení radiomodemy. Zavedli je jen v ucelených stavbách, kde to je výhodné, jako jsou smyčky trafostanic 22 kV v uzlu Ostrava a uzlu Bohumín. U nových objektů se již snažili prosazovat přenosy po optických kabelech. Pro řídicí systém pevných trakčních vedení používají vlastní oddělenou datovou síť. Ostatní řídicí systémy využívají intranet ČD. Poslední rekonstruovanou, a tudíž nejmodernější, je trakční měnírna v Opavě. O tento přívlastek ji ale pravděpodobně brzy připraví právě rekonstruovaná měnírna Vratimov.