29.10.2007 - Právo shromažďovací má každý

Soud nepochybil, kvůli účelu může totiž úřad zakázat shromáždění jen tehdy, pokud oznámený účel shromáždění směřuje k popírání práv pro rasu, původ atd. nebo k rozněcování nenávisti z těchto důvodů. Předpokládaný účel zkoumat nesmí.
Ze soudu jsem měl jako občan radost, méně radosti mám z magistrátu. Dopustil se školáckých chyb, popletl dvě řízení a špatně určil svolavatele. Už kvůli těm chybám by soud žalobu zamítl, trpělivě ale vysvětlil, proč by ji zamítl, i kdyby jich nebylo.
Pražské zastupitelstvo a jeho rada mají s věcí málo co společného. Zákaz pochodu, zjevně beznadějná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu i možné rozpuštění neonacistického shromáždění - to vše je podle zákona v působnosti úřadu státní správy, magistrátu. Ten se řídí zákony a ne usneseními samosprávy. Zastupitelstvo a jeho rada mají za jeho chod jen politickou odpovědnost.
Za pomoci policie, státní i městské, má magistrát shromáždění rozpustit, odchýlí-li se jeho účastníci podstatně od oznámeného účelu, třeba k oné nenávisti. A nemusí to ani být trestný čin, stačí antisemitské a neonacistické řeči, symboly, hesla a gesta.
Radní Rudolf Blažek (ODS) pak vyhlásil, že srpnové oznámení Mladých národních demokratů je nicotné, a tedy neplatné, protože v den oznámení ještě nebyli občanským sdružením registrovaným ministerstvem vnitra. Zákon ale říká, že shromáždění oznamuje fyzická či právnická osoba nebo skupina osob. Tedy i skupina neregistrovaná. Magistrát za toto stanovisko pochválila poslankyně Kateřina Jacques (SZ). Říct něco, co není proti neonacistům, by nebylo populární.
Účastníci pochodu jsou z Národního odporu, chtějí mít jeho nášivky a vykřikovat, aby jejich drzá provokace měla smysl. Přítomnost mnoha lidí pochodu jistě zabrání. Přijít chtějí i poslanci. Imunita je ale před policejním pendrekem nechrání, jak si třeba myslí. Poslanci by měli přijít, ale neměli by z toho získávat politický kapitál.
Nyní se mluví o potřebě změny zákona, aby shromáždění šlo zakázat i tehdy, pokud by okolnosti - místo, čas, svolavatel - ukazovaly, že jeho účel je zjevně jiný než oznámený a že shromáždění by bylo zakázáno, kdyby se ten zastíraný účel oznámil. Svěřit zákonem tuto úvahu soudu nebo dokonce úřadu by ale bylo zkrácením práva shromažďovacího zaručeného ústavním pořádkem i mezinárodními smlouvami.
Ukázku takové "pravomoci" už máme. Magistrát nepřipustí pochod extremistů, říká radní Rudolf Blažek, i když slovo extremismus zákon nezná. Podle platného bohumínského usnesení ČSSD je extremistická i KSČM. Pokud by šlo zakázat shromáždění i kvůli jeho "pravému" účelu, využívalo by se to i proti těm, jež soud, úřad či politik má za extremisty, tající své cíle. Proti anarchistům a nevládkám. Ale cožpak křesťanští fundamentalisté a popírači vlivu člověka na klimatické změny nejsou extremisty?