26.1.2008 - Národní krojový ples letos ve znamení Slezska

Rok se s rokem sešel a ve Žďáře nad Sázavou vrcholí přípravy na jedenáctý ročník Národního krojového plesu; uskuteční se v sobotu 2. února. Tentokrát bude věnován folkloru z Opavska, Ostravska a Těšínského Slezska. Pořadatelem je společně s dalšími složkami už tradičně Folklorní sdružení České republiky (FOS ČR).

»Na Národním krojovém plese se každý rok prezentuje lidová kultura jedné z významných etnografických oblastí České republiky a účastní se ho nejen folklorní soubory a milovníci lidové kultury z dané oblasti, ale také mnoho jiných příznivců krásy lidových písní a tanců z celé republiky i ze zahraničí,« konstatuje předseda Folklorního sdružení Zdeněk Pšenica.

»Svou návštěvu přislíbili také hosté z Číny, Indonésie či Ruska, již tradičně přijede také prezident mezinárodní folklorní organizace Lillo Alessandr o. Ples zahajuje také mediální kampaň k šestapadesáti letošním lidovým slavnostem a mezinárodním folklorním festivalům, o nichž jste i na stránkách Haló novin obsáhle a pravidelně informovali.«

Ve žďárském Domě kultury se letos sejde přes šest set krojovaných účastníků - a samozřejmě další stovky návštěvníků a hostů. Přestože se letos v hlavním programu, ale i v doprovodných akcích představí folklora lidové umění z Ostravska a Opavského i Těšínského Slezska, stranou nezůstanou ani ostatní regiony. Budou převažovat slezské kroje, tance, písně a melodie, výrobky lidových umělců ze slezských měst a obcí i kulinářské speciality.

Prezentace folklorního Ostravska i Slezska

Podle vyjádření Ladislava Michálka, ředitele letošního 11 . ročníku Národního krojového plesu, se prý nad místem jeho konání vedlo a jistě i nadále povede mnoho diskusí. »Žďár nad Sázavou byl zvolen zejména proto, že z hlediska zeměpisného se blíží centru republiky, má odpovídající kapacity a dobr é podmínky v Domě kultury. Důležitým aspektem je i dostatečná ubytovací kapacita v hotelech a ubytovnách ve městě. Podobných míst s odpovídajícími podmínkami pro konání tak velké akce u nás není tak mnoho. Snad jen Ostrava, Praha, Brno, ale v těchto městech je v zimě velké množství jiných akcí.«

Podle sdělení Lenky Vintrové bude - stejně jako loni - celý večer probíhat pod taktovkou režiséra Miroslava Ekarta. K prezentaci Opavského a Těšínského Slezska a Ostravska pozval dvě tamní cimbálové muziky a deset folklorních souborů, jež se návštěvníkům představí ve společném pásmu V té ostravské hospodě. Již tradičně nebude ani letos chybět dechová hudba: tentokrát bude k tanci i zpěvu v hlavním sále střídavě hrát opavská dechová hudba Slezská kapela a cimbálové muziky Kubalovci, Soubor Heleny Salichové a Opavští hudci. V prvním poschodí se představí brněnský orchestr Vojenského uměleckého souboru Ondráš, hostující cimbálové muziky budou bavit návštěvníky v předsálí. »Na plese samozřejmě nemohou chybět krajové speciality a lidoví řemeslníci s prezentací svého umění, také bohatá tombola,« informuje Vintrová.

»Budeme samozřejmě rádi, když zavítá co největší počet krojovaných členských souborů našeho sdružení nebo jejich zástupců, pro něž platí zlevněné vstupné ve výši 140 korun. pro ostatní hosty jsou nabízeny vstupenky v ceně 290 korun.

"Vezměte dobrou náladu na náš ples!

»Daří se nám naplňovat jeden ze záměrů reprezentačního plesu, totiž kromě prezentace folklorních oblastí zahájit tradičním krojovým plesem mediální kampaň letošní sezóny folklorních festivalů a slavností,« poznamenal ředitel 11 . Národního krojového plesu Ladislav Michálek. »Letošnímu plesu budou dominovat slezské soubory, pozvání přijalo deset kolektivů, včetně jejich muzik. O účasti žádného dětského souboru neuvažujeme, neboť se jedná o 'pozdně večerní' akci. V programu letošního plesu připravujeme opět přehlídku a vyhodnocení nejsympatičtějšího krojovaného páru. Chybět opět nebude ani bohatá tombola. A tanečníci i tanečnice a jistě i zpěváci krojovaní i v 'civilu' dozajista budou soutěžit před muzikami v přilehlých prostorách Domu kultury. « V loňském roce měla úspěch výstava o krojích z folklorního regionu Horácko v budově žďárské Staré radnice.

»Ve stejných prostorách bude i letos připravena výstava, jejímž hlavním zaměřením bude ohlédnutí za deseti ročníky Národního krojového plesu a obrázky lidové kultury ze Slezska. Také ukázky lidových řemesel se staly již nedílnou součástí tohoto plesu. I letos oslovujeme a zveme řemeslníky ze Slezska a tradičně také z Horácka. Srdečně zvu k návštěvě všechny milovníky folkloru - a hlavně s sebou vezměte dobrou náladu!« ukončil své pozvání ředitel akce. Podle slov předního odborného pracovníka Folklorního sdružení České republiky dr. Jiřího Pokorného, pomyslnou štafetu prezentace jednotlivých oblastí Slezané v závěru každoročně zdařilého večera předají Plzeňákům; jim totiž bude ples patřit v roce 2009.

PŘEDSTAVUJEME ÚČASTNÍKY PLESU

Bledowianie

Soubor zahájil svoji činnost v roce 1983 jako Regionální soubor Bledowice (Bludovice podle názvu původní vesnice, která je součástí dnešního Havířova). Od začátku svého působení se zaměřil na prezentaci tanců, písní a zvyků svého regionu - těšínský a hornický folklór. Zúčastnil se i mezinárodních festivalů. Při souboru vznikla i kapela Kamraci, která spolupracuje se souborem stále. V současnosti v něm tančí tři desítky mladých lidí, navazujících na bohaté tradice souboru. Snaží se dokázat, že má smysl udržovat kulturu a zvyky našich předků. Soubor se soustřeďuje na zpracování folkloru Těšínska. Se souborem spolupracuje Dětský folklorní soubor Mali Bledowianie.

Hlubina

Ostravský soubor lidových písní a tanců patří k nejstarším u nás - založili ho roku 1947. Během krátké doby z malé skupiny vznikl soubor, který přijal název Hlubina - podle názvu šachty a kulturního domu, kde působil až do roku 1990. S jeho jménem je neodlučně spjato jméno zakladatelky, umělecké vedoucí a choreografky Zdeny Kyselé (1918 - 2004). Tradičně se soubor jako jeden z mála kolektivů v naší zemi zaměřuje na projevy havířského prostředí. Umělecký vývoj směřoval během let ke stále vyšší stylizaci; vrchol tvoří choreografické zpracování Lašských tanců od Leoše Janáčka. V nedávné době zařadila Hlubina do repertoáru také barokní tance (Bohemika, Moravika). Během svého dlouhodobého působení zaznamenala Hlubina mnoho uměleckých úspěchů i v cizině.

Ischias

Opavský seniorský folklorní soubor vznikl před deseti roky jako soubor tvořený převážně rodiči tanečníků z dětského folklorního souboru Úsměv a souboru Vrtek. Soubor se zabývá oživováním lidových písní a tanců Opavského Slezska v rekonstruovaných pracovních i slavnostních opavských krojích. Za krátkou dobu trvání byl již hostem mnoha přehlídek.

Olšina

Národopisný soubor Olšina začal pracovat v listopadu 1987. Jeho členskou základnu tvoří tři desítky členů od patnácti do padesáti let. Ve svém repertoáru zpracovává tance, písně a zvyky celého Těšínského Slezska, především Orlovska. Nezapomíná také na svérázný havířský folklor. Ve svém repertoáru nabízí tance z Moravskoslezských Beskyd v gorolském kroji, odkud pochází nejstarší dochovaný tanec Ovjenžok, i slavnostní tance z bohatého Jablunkova. Jsou to tance řemeslnické, milostné i havířské, které svým zemitým humorem a lyričností upoutávají diváky. Ve svých tanečních pásmech předvádí svatební zvyky, vojenské písně i staré slezské vánoční koledy.

Slezský soubor Heleny Kalichové Soubor byl založen v roce 1977 etnografkami Hanou Podešvovou a Annou Buroňovou. Cimbálová muzika vznikla o rok později, její vedoucím je Jaromír Dadák, jenž je také autorem všech souborových hudebních úprav. Od roku 1982 nese ve svém názvu jméno akademické malířky Heleny Salichové, rodačky z Kyjovic (žila v Polance nad Odrou). Zasloužila se o uchování mnoha písní, lidových pohádek, krojů, ornamentů, zvyklostí a způsobu života na Opavském Slezsku. Z jejích zápisů, zejména písňových - je z velké části vytvořena hudební složka souborového repertoáru. Dalším zdrojem písňového repertoáru jsou cenné zápisy, které pořídili František Myslivec, František Sušil či František Vyhlídal. V roce 1985 začala při souboru pracovat dětská taneční složka. Členy souboru jsou žáci základních a středních škol, studenti ostravských univerzit, mezi muzikanty jsou i učitelé z ostravských základních uměleckých škol. Ve svém velmi pestrém repertoáru zpracovává vesnický hudební a taneční folkloropavského Slezska.

Sušané

Soubor, jenž je reprezentačním souborem obce Horní Suchá, byl založen v roce 1953. Padesátičlenný kolektiv, který vedou Barbara a Ján Mračnovi, má vlastní muziku, přidruženou pěveckou a taneční složku; v ní tančí 32 mladých lidí od patnácti let. Kolektiv představuje různorodý repertoár - je to hlavně scénické zpracování folkloru Těšínského Slezska, prezentace polských národních regionálních tanců, dále slovenských písní a tanců (regionů Šariš a Zemplín); měl úspěch i v cizině.

Vrtek

U zrodu tohoto opavského souboru stáli manželé Jan a Olga Wajdovi, pod jejichž vedením se dostal do popředí souborů reprezentujících v rekonstruovaných opavských krojích Opavské Slezsko. Spolupracuje s odborníky, kteří se tímto regionem zabývali a zabývají (PhDr. Hana Podešvová aj.). V repertoáru má také tance z jiných regionů naší republiky. Členskou základnu tvoří hlavně tanečníci a tanečnice, kteří začínali v dětském národopisném souboru Úsměv. Při vystoupeních soubor doprovází převážně cimbálová muzika Sekerášé či Chlapecká cimbálová muzika ZUŠ Václava Kálika, příležitostně také muziky Wajdovci nebo Opavští hudci. Je opakovaně hostem festivalů také v zahraničí.

Slezská kapela

Převážnou část muzikantů Slezské kapely tvoří absolventi uměleckých škol; mnozí z nich přes své mládí již působili v jiných známých orchestrech, hrajících stejný nebo podobný hudební žánr. Repertoár je zaměřen především na slezské písně v úpravách významných hudebních skladatelů a aranžérů. Interpretací lidových písní slezské provenience si kapela buduje svébytné postavení, jak potvrzují pravidelné nahrávky v Českém rozhlase a zařazování jí natočených písní do rozhlasových dechovkových hitparád. Nejsou jí však cizí ani lidové písně z českých a moravských regionů. Program plný dobré pohody představuje tedy jak poklady lidové slovesnosti a hudebnosti Slezska, tak klasickou tvorbu komponovanou zejména našimi populárními skladateli. Po dlouhá léta zajišťuje české dechovce místo na výsluní tohoto hudebního žánru v evropském i světovém měřítku.

Národopisný soubor Odra působí od roku 1984 a zabývá se lidovými písněmi, tanci a zvykoslovím regionu Slezska a Lašska z povodí řeky Odry. Má taneční složku, ženskou pěveckou skupinu a cimbálovou muziku, získal ocenění i v zahraničí. Na plese chce soubor předvést všechny své kroje z různých částí Těšínska - bohumínský, skřečoňský, jablunkovský a gorolský kroj z Mostů u Jablunkova.