18.2.2008 - Netopýři spí tvrdě, ani světlo je nevzbudí

Reportérka MF DNES vyrazila se speleology do jeskyně nedaleko Potštátu na Přerovsku počítat netopýry

Potštát, Bohumín - Jedním z cílů výprav bohumínských speleologů v zimním období je Důl Olšovec nedaleko Potštátu na Přerovsku. Břidlice se zde netěží už od války, a protože břidlicovými deskami sem tam prosakuje voda, vybírají si důl k přezimování netopýr velký, netopýr vodní a vrápenec malý. Vyzbrojeni lampami míříme k nízkému vchodu zabezpečenému mřížemi. Oči si pomalu zvykají na tmu. Když párkrát narazím do nízkého stropu, oceňuji, že mám na hlavě půjčenou helmu. Pod nohama mi kloužou kusy břidlice a když světlo zamířím vpravo, vidím hradbu narovnaných kamenů. "To sem uložili horníci. Je to hlušina, která vznikla při lámání břidlice," vysvětluje Arnošt Macura, jeden ze tří zkušených průvodců.

Vrápencům vyhovuje vlhko Chodba se po chvíli rozšiřuje a na stropě jeskyně vidím první netopýry. Podle speleologů jde o vrápence malé. Ve světle lampy mi připadají jako visící smrkové šišky. "Spí tak tvrdě, že ani světlo lampy je nevzbudí. Během zimy se jejich metabolismus úplně zastaví. Vzbudilo by je jedině teplo lampy, kdybychom na ně svítili delší dobu. Vrápenec se úplně zabalí do svých křídel a pak nehybně visí u stropu. Hořící svíčky by jim neuškodily, ale kdyby tady někdo rozdělal oheň, tak to nepřežijí," varuje speleolog Josef Wagner.

Světla speleologů prohledávají strop a nalézají další netopýry velké. Stará šachta se začíná znovu zužovat. Opatrně našlapujeme po vlhkých a kluzkých kamenech, různě poskládaných přes sebe. Zkušené oči speleologů ve světle lamp nalézají další netopýry pod stropem. "Je zajímavé, že většinou je najdeme na stejných místech a přibližně i ve stejném počtu jako minulá léta. Protože je tady vlhko a poměrně teplo, vybírají si tuto šachtu vrápenci, netopýři velcí a vodní. Název vodní dostali podle toho, že hmyz loví nad vodní hladinou. Tyto druhy přezimují zavěšeny na stropech, zatímco netopýři černí a severní dávají přednost chladnějším a jen suchým prostorám. A zimují ve spárách," vysvětluje Wagner.

Ze stropu chodby stéká voda a na břidlicových stěnách tvoří bílé mapy. V jednom místě je cítit plíseň, ale jinak se ve starém dole dýchá moc dobře. "Tady na konci pokaždé zimuje netopýr velký," upozorňuje třetí průvodce Jan Fedorowitz a už sundává tohoto zajímavého tvora z nízkého stropu. Roztahuje mu křídla a ukazuje chlupaté tělíčko s velkýma ušima. Chvíli je nehybné, ale pak se netopýr v teple lamp začíná probouzet. Pomalu pohne nohou, pak druhou. Beru si ho do ruky i já. Není větší, než má dlaň. Ovine se mi křídly kolem prstů a cítím jeho jemně chlupatou srst. Naštěstí se neprobírá natolik, aby mě kousl. Vracíme ho zpět na strop a on opět znehybní. Celkem jsme zde napočítali 24 vrápenců malých, 13 netopýrů velkých a 12 netopýrů vodních.

Někteří netopýři zimují i v paneláku Některým druhům netopýrů nevadí ani městský ruch. "Nedávno jsme ze spár panelového domu vyndávali netopýry rezavé. Zabydleli se přímo za omítkou v dětském pokoji a pěkně tam pištěli. Našli jsme jich kolem šedesáti a teď zimují na půdě naší klubovny," popisuje Wagner a přidává pár dalších zajímavostí o netopýrech.

Během zimní hibernace se metabolismus netopýra zpomalí na jednu stopadesátinu, počet tepů klesne na čtyři za minutu oproti normálnímu tepu 800 za minutu a počet dechů klesne z tří set na deset dechů za minutu. "Dá se říci, že v této době netopýr nestárne," říká speleolog. Nejdelší přelet netopýra zaznamenaný na českém území byl v roce 1949, kdy byl u České Lípy nalezen netopýr rezavý. Okroužkovali ho v lotyšské Rize, takže uletěl 930 kilometrů. V kraji žije nejvíce netopýrů černých, hodně je také netopýrů velkých. To je největší netopýr žijící v Česku. "Celkem jsme v břidlicových dolech, které zkoumáme, objevili jedenáct druhů netopýrů. V celé České republice jich žije třiadvacet druhů," říká Josef Wagner.

Netopýři se páří již na podzim. Samice pak v pohlavních žlázách uchovává sperma až do jara příštího roku. Takovému jevu se říká zpožděné oplození. Doba březosti trvá v našem klimatickém pásmu podle druhu dva až tři měsíce. Samice obyčejně mívá jen jedno mládě, které se rodí už značně veliké a vyvinuté. Porod trvá až hodinu.

"Narozené mládě se zachytí ocasní částí létací blány, avšak k prsním bradavkám se musí vyškrábat samo. Ještě čtyři až šest týdnů je mládě plně závislé na matce, která ho přibližně prvních deset dní nosí všude s sebou, i na noční lov. Později mládě zůstává v úkrytu a samice se k němu vrací v čase kojení, a to i několikrát za noc," přidává zajímavosti ze života netopýrů JosefWagner. Netopýr velkouchý, brvitý, pobřežní, vrápenec malý a netopýr černý jsou zařazeni do seznamu nejvzácnějších druhů savců žijících v Česku.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava