19.2.2008 - Ve svitavském okrese je ghett málo, rušno bývá na ubytovnách s cizinci

V některých částech měst Moravská Třebová, Litomyšl nebo Svitavy se shromažďují Romové a jiné menšiny.

Svitavy - Ve svitavském okrese se typickým ghettům moc nedaří. Romové spíše obývají starší domy na periferiích, ale často také přímo v samotných centrech měst. "Nevázal bych to vyloženě na romskou problematiku, ale na problematiku sociálně nepřizpůsobivých občanů. Není to problém jen Romů," říká ředitel Městské policie v pardubicích Petr Kvaš. "Takové lokality, kde jsou sestěhováni sociálně nepřizpůsobiví, v nejbližším okolí musí vyvolávat konflikty a pro nás je to zdroj neustálých tahanic, sporů, řešení, bohužel vymahatelnost práva je tam mnohdy velmi obtížná." Podle Petra Kvaše je i mladá generace, která vyrůstá v takových poměrech, vychovávána v pocitu beztrestnosti. V takové situaci se rychlé změny nedají očekávat a je to práce spíše na generace. "Okamžité řešení, myslím, neexistuje. Samozřejmě musí tam být vytrvalý a soustředěný tlak všech, kteří v tom jsou zainteresováni. Aby si ti lidé uvědomili, že jsou tady pravidla, která dodržuje devadesát devět procent populace, takže by měly platit i pro ně," říká ředitel strážníků.

Za prací z ciziny

Na druhou stranu stav, který je znám z jiných míst České republiky, jako je Chánov, Matiční ulice, v Pardubicích zdaleka není. "Tato problematika tam je několikanásobně horší. Z tohoto pohledu jsou na tom Pardubice velmi dobře a ghetty bych tato naše místa nenazval. Ghetto, jak já ho znám z některých části České republiky, vypadá trošku jinak. Tam už je to opravdu za hranou únosného a na to tady nejsme zaplať pánbůh zvyklí. A doufám, že nikdy nebudeme," dodává Petr Kvaš. Vedle Husovy a Češkovy ulice jsou ale i jiné části města, které rozhodně klidem a veřejným pořádkem neoplývají. "Nejde jen o tato dvě místa. Také u nás v Ohrazenicích je cosi jako ghetto. Této části města se zde běžně říká pardubický Bronx," říká jeden z obyvatel této čtvrti. "Jde vlastně o dvě velké ubytovny, v nichž přebývají například zahraniční dělníci velkých společností. Z národností jsou to Ukrajinci, Mongolové, Slováci a také Romové. Všichni se svým životním stylem odlišují od našeho, a tak zejména v noci bývá hodně rušno. Hádky, křik, hlučná hudba pouštěná ze zaparkovaných vozidel, to je naprosto běžná kulisa. Jako soused docela trpím. Chápu, že zejména starší lidé se bojí vycházet večer z domu, ale na druhou stranu se tady ještě nevraždí a neznásilňuje. Alespoň o tom nevím," dodává mladý muž. Obdobnou situaci lze vysledovat v bývalých kasárnách Na Hůrkách, které jsou přestavěny na ubytovnu pro pracovníky, zejména tchajwanského Foxconnu. Policie zde každou chvíli řeší bitky a další výtržnosti.

ROMSKÁ A CHUDINSKÁ GHETTA V˙ČR

V České republice je 310 ghett, ve kterých žije odhadem 80 tisíc sociálně vyloučených obyvatel. Od začátku 90. let 20. století postupně přišla o zaměstnání drtivá většina dnešních obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. Stalo se tak v důsledku ekonomické transformace, v jejímž rámci docházelo ke snižování stavu zaměstnanců v řadě průmyslových odvětví.

* Romové, kteří zůstali nezaměstnaní i několik let (výjimkou není ani 5-10 let), často ztratili sociální kompetence nutné pro vstup do zaměstnání. Dospívající romská mládež si v řadě případů tyto dovednosti již vůbec neosvojila, především proto, že jí nebyly vštěpovány rodiči.

* Odhady poskytované úřady práce, terénními pracovníky a vyplývající z celorepublikových výzkumů hovoří přinejmenším o nadpoloviční většině (nejčastěji 90 až téměř 100 procent) nezaměstnaných dospělých osob v sociálně vyloučených romských lokalitách.

* Po celé České republice je více než 310 prostorově a sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije cca 80 000 Rómů. Tyto enklávy jsou charakterizovány nekvalitním bydlením, dluhy na nájemném, nezaměstnaností, záškoláctvím dětí, nízkou hygienickou a kulturní úrovní okolí domů, gamblerstvím, drogami, prostitucí, kriminalitou, lichvou atd.

* Podpora státu v mnoha oblastech integrace Rómů stagnuje. Například v oblasti počtu asistentů pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním (330 asistentů pedagoga v roce 2006), počtu přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (146 v roce 2006,123 v roce 2005) nebo počtu terénních sociálních pracovníků (94 pracovníků v 56 obcích v roce 2006) dochází buď jen k mírnému nárůstu, nebo k neustálému kolísání stavu. Přitom objektivní potřeba výše uvedených nástrojů existuje.

Sociálně vyloučený jedinec = člověk nesplňující základní hygienické, sociální a kulturní pravidla

Města se třemi a více sociálně vyloučenými lokalitami

- Děčín
- Ústí nad Labem
- Jiříkov
- Šluknov
- Varnsdorf
- Liberec
- Česká Lípa
- Litvínov
- Most
- Jirkov
- Chomutov
- Slaný
- Kladno
- Plzeň
- České Budějovice
- Jihlava
- Pardubice
- Vysoké Mýto
- Ústí nad Orlicí
- Jaroměř
- Hradec Králové
- Náchod
- Brno
- Olomouc
- Přerov
- Valašské Meziříčí
- Vsetín
- Bohumín
- Orlová
- Karviná
- Ostrava
- Havířov

Zdroj - AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH, GABAL ANALYSIS AND CONSULTING

ILUSTRAČNÍ FOTO ČTK
INFOGRAFIKA DENÍK/LUDĚK KUČERA

Foto - HUSOVA ULICE s městským nájemním domem je jednou z "nejživějších" lokalit.
Foto Tomáš Kubelka
PETR DOUBRAVA