19.2.2008 - Romové chtějí bydlet pohromadě," říká nedávno přistěhovaná žena z Okružní

Hradec Králové - Označovat hradeckou Okružní ulici "špatnou adresou" se možná zdá být otřepanou frází, ale je to tak. Byty v domech, které před lety překlenul a deklasoval nadjezd druhého silničního okruhu, postupem času zaplnila romská komunita. A při vší snaze o nezaujatý pohled, v ulici je to znát. Co je to za síly a tlaky, které vedou k vytváření "monoetnických" městských enkláv? "O byt tady jsem prostě požádala a získala ho obálkovou metodou," vysvětluje Olga Leviová . "Jsem tu teprve dva měsíce. Předtím jsme bydleli v Rybitví, také v domě obývaném Romy. Romové asi chtějí bydlet spolu." Jako mnozí z "jejího lidu" také ona pobírá invalidní důchod, ovšem není na něm zcela závislá. "Chodím uklízet na správu sociálního zabezpečení, jenom důchod by mi nestačil. Většina lidí tady v té ulici ale zaměstnání nemá a žijí z dávek. Bydlení se mi tu líbí. Jen kdyby lidi uklízeli," ukáže nazdařbůh kolem sebe, a to postačuje. Kde se oko zastaví, zmar, špína a devastace. " Jen se podívejte, co mi cigoši udělali. Sotva jsem si nechala dát nové dveře, hned mi je prokopali," přidává se k debatě o žití v domě Aida Gotschová. "Já jsem tu jedna z mála gadžů," dodává rozjařeně. "Nemluvte o nás sprostě, paní," kárá ji Olga Levaiová. Ze suterénního bytu vychází další "bílá" nájemnice. Rozvášněnou skupinu však jako první opouští Romka. "Tady dole žije samý feťák. A vůbec se mi zdá, že se v Hradci fetuje víc než v Pardubicích." Aida Gotschová o drogách něco ví. "Vyměňuji dráty pro Káčko," říká. Což znamená, že jako dobrovolnice mění narkomanům použité injekční jehly za nové. Kontaktní místnost zřídilo sdružení Laxus ne náhodou právě v Okružní ulici. "Jsem jejich bývalá klientka," vysvětluje Aida Gotschová, jak se k práci dostala. "Tuhle viděl soused u mých dveří takovouhle krysu," naznačuje Vlasta Berousková velikost vzrostlého jezevčíka. Letmá obhlídka sklepních prostorů stačí, aby jí jeden uvěřil. Pro všežravé potkany přímo velkovýkrmna. "Nic tady nevydrží. Schránky někdo vypáčil, místo skel musí být ve dveřích plechy. Kliky jsou ulámané, zámky vytrhané. Mládež tady po večerech dělá takový virvál, že se to nedá vydržet," jmenuje Vlasta Berousková další pikantnosti. "Večer sem není radno chodit," dodává její známá. "Já bych tam sám a soukromě nešel ani ve dne," poznamenal fotoreportér Deník Jan Jelínek, když se vracel z letmé návštěvy Okružní.

ROMSKÁ A CHUDINSKÁ GHETTA V ČR

V České republice je 310 ghett, ve kterých žije odhadem 80 tisíc sociálně vyloučených obyvatel. Od začátku 90. let 20. století postupně přišla o zaměstnání drtivá většina dnešních obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. Stalo se tak v důsledku ekonomické transformace, v jejímž rámci docházelo ke snižování stavu zaměstnanců v řadě průmyslových odvětví.

* Romové, kteří zůstali nezaměstnaní i několik let (výjimkou není ani 5-10 let), často ztratili sociální kompetence nutné pro vstup do zaměstnání. Dospívající romská mládež si v řadě případů tyto dovednosti již vůbec neosvojila, především proto, že jí nebyly vštěpovány rodiči.

* Odhady poskytované úřady práce, terénními pracovníky a vyplývající z celorepublikových výzkumů hovoří přinejmenším o nadpoloviční většině (nejčastěji 90 až téměř 100 procent) nezaměstnaných dospělých osob v sociálně vyloučených romských lokalitách.

* Po celé České republice je více než 310 prostorově a sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije cca 80 000 Rómů. Tyto enklávy jsou charakterizovány nekvalitním bydlením, dluhy na nájemném, nezaměstnaností, záškoláctvím dětí, nízkou hygienickou a kulturní úrovní okolí domů, gamblerstvím, drogami, prostitucí, kriminalitou, lichvou atd.

* Podpora státu v mnoha oblastech integrace Rómů stagnuje. Například v oblasti počtu asistentů pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním (330 asistentů pedagoga v roce 2006), počtu přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (146 v roce 2006,123 v roce 2005) nebo počtu terénních sociálních pracovníků (94 pracovníků v 56 obcích v roce 2006) dochází buď jen k mírnému nárůstu, nebo k neustálému kolísání stavu. Přitom objektivní potřeba výše uvedených nástrojů existuje.

Sociálně vyloučený jedinec = člověk nesplňující základní hygienické, sociální a kulturní pravidla

Města se třemi a více sociálně vyloučenými lokalitami

- Děčín
- Ústí nad Labem
- Jiříkov
- Šluknov
- Varnsdorf
- Liberec
- Česká Lípa
- Litvínov
- Most
- Jirkov
- Chomutov
- Slaný
- Kladno
- Plzeň
- České Budějovice
- Jihlava
- Pardubice
- Vysoké Mýto
- Ústí nad Orlicí
- Jaroměř
- Hradec Králové
- Náchod
- Brno
- Olomouc
- Přerov
- Valašské Meziříčí
- Vsetín
- Bohumín
- Orlová
- Karviná
- Ostrava
- Havířov

Zdroj - AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH, GABAL ANALYSIS AND CONSULTING

ILUSTRAČNÍ FOTO ČTK
INFOGRAFIKA DENÍK/LUDĚK KUČERA
Foto - V OKRUŽNÍ ULICI v Hradci Králové bydlí převážně romská komunita.
Foto Deník/Jan Jelínek
(pl)