19.2.2008 - Město Pardubice má dvě menší tradiční ghetta, rušno je i na ubytovnách s cizinci

V Ohrazenicích i Na Hůrkách přespávají velké počty lidí, kteří sem přijeli za prací. Babylon národů s sebou nese i konflikty

Pardubice - Dvě menší ghetta - pokud se tak dají nazvat - mají Pardubice. Ubytovnu v nechvalně známé Češkově ulici a nájemní městský dům v Husově ulici na druhé straně města. "Nevázal bych to vyloženě na romskou problematiku, ale na problematiku sociálně nepřizpůsobivých občanů. Není to problém jen Romů," říká ředitel Městské policie Petr Kvaš. "Takovéto lokality, kde jsou sestěhováni sociálně nepřizpůsobiví, v nejbližším okolí musí vyvolávat konflikty a pro nás je to zdroj neustálých tahanic, sporů, řešení. Bohužel vymahatelnost práva je tam mnohdy velmi obtížná." Podle Petra Kvaše je i mladá generace, která vyrůstá v takových poměrech, vychovávána v pocitu beztrestnosti. V takové situaci se rychlé změny nedají očekávat a je to práce spíše na generace. "Okamžité řešení, myslím, neexistuje. Samozřejmě musí tam být vytrvalý a soustředěný tlak všech, kteří v tom jsou zainteresováni. Aby si ti lidé uvědomili, že jsou tady pravidla, která dodržuje devadesát devět procent populace, takže by měla platit i pro ně," říká ředitel strážníků.

Za prací z ciziny

Na druhou stranu stav, který je znám z jiných míst České republiky, jako je Chánov, Matiční ulice, v Pardubicích zdaleka není. "Tato problematika tam je několikanásobně horší. Z tohoto pohledu jsou na tom Pardubice velmi dobře a ghetty bych tato naše místa nenazval. Ghetto, jak já ho znám z některých části České republiky, vypadá trošku jinak. Tam už je to opravdu za hranou únosného a na to tady nejsme zaplaťpánbůh zvyklí. A doufám, že nikdy nebudeme," dodává Petr Kvaš. Vedle Husovy a Češkovy ulice jsou ale i jiné části města, které rozhodně klidem a veřejným pořádkem neoplývají. "Nejde jen o tato dvě místa. Také u nás v Ohrazenicích je cosi jako ghetto. Této části města se zde běžně říká pardubický Bronx," říká jeden z obyvatel této čtvrti. "Jde vlastně o dvě velké ubytovny, v nichž přebývají například zahraniční dělníci velkých společností. Z národností jsou to Ukrajinci, Mongolové, Slováci a také Romové. Všichni se svým životním stylem odlišují od našeho, a tak zejména v noci bývá hodně rušno. Hádky, křik, hlučná hudba pouštěná ze zaparkovaných vozidel, to je naprosto běžná kulisa. Jako soused docela trpím. Chápu, že zejména starší lidé se bojí vycházet večer z domu, ale na druhou stranu se tady ještě nevraždí a neznásilňuje. Alespoň o tom nevím," dodává mladý muž. Obdobnou situaci lze vysledovat v bývalých kasárnách Na Hůrkách, které jsou přestavěny na ubytovnu pro pracovníky, zejména tchajwanského Foxconnu. Policie zde každou chvíli řeší bitky a další výtržnosti.

ROMSKÁ A CHUDINSKÁ GHETTA V ČR

V České republice je 310 ghett, ve kterých žije odhadem 80 tisíc sociálně vyloučených obyvatel. Od začátku 90. let 20. století postupně přišla o zaměstnání drtivá většina dnešních obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. Stalo se tak v důsledku ekonomické transformace, v jejímž rámci docházelo ke snižování stavu zaměstnanců v řadě průmyslových odvětví.

* Romové, kteří zůstali nezaměstnaní i několik let (výjimkou není ani 5-10 let), často ztratili sociální kompetence nutné pro vstup do zaměstnání. Dospívající romská mládež si v řadě případů tyto dovednosti již vůbec neosvojila, především proto, že jí nebyly vštěpovány rodiči.

* Odhady poskytované úřady práce, terénními pracovníky a vyplývající z celorepublikových výzkumů hovoří přinejmenším o nadpoloviční většině (nejčastěji 90 až téměř 100 procent) nezaměstnaných dospělých osob v sociálně vyloučených romských lokalitách.

* Po celé České republice je více než 310 prostorově a sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije cca 80 000 Rómů. Tyto enklávy jsou charakterizovány nekvalitním bydlením, dluhy na nájemném, nezaměstnaností, záškoláctvím dětí, nízkou hygienickou a kulturní úrovní okolí domů, gamblerstvím, drogami, prostitucí, kriminalitou, lichvou atd.

* Podpora státu v mnoha oblastech integrace Rómů stagnuje. Například v oblasti počtu asistentů pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním (330 asistentů pedagoga v roce 2006), počtu přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (146 v roce 2006,123 v roce 2005) nebo počtu terénních sociálních pracovníků (94 pracovníků v 56 obcích v roce 2006) dochází buď jen k mírnému nárůstu, nebo k neustálému kolísání stavu. Přitom objektivní potřeba výše uvedených nástrojů existuje.

Sociálně vyloučený jedinec = člověk nesplňující základní hygienické, sociální a kulturní pravidla

Města se třemi a více sociálně vyloučenými lokalitami

- Děčín
- Ústí nad Labem
- Jiříkov
- Šluknov
- Varnsdorf
- Liberec
- Česká Lípa
- Litvínov
- Most
- Jirkov
- Chomutov
- Slaný
- Kladno
- Plzeň
- České Budějovice
- Jihlava
- Pardubice
- Vysoké Mýto
- Ústí nad Orlicí
- Jaroměř
- Hradec Králové
- Náchod
- Brno
- Olomouc
- Přerov
- Valašské Meziříčí
- Vsetín
- Bohumín
- Orlová
- Karviná
- Ostrava
- Havířov

Zdroj - AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH, GABAL ANALYSIS AND CONSULTING

ILUSTRAČNÍ FOTO ČTK
INFOGRAFIKA DENÍK/LUDĚK KUČERA
Foto - HUSOVA ULICE s městským nájemním domem je jednou z "nejživějších" lokalit.
Foto Tomáš Kubelka
PETR DOUBRAVA